Na skládkách končí 71% odpadů z českých domácností, Unie postupně tlačí na omezení skládkování bioodpadu

Zaplněný sál

Více než stovka specialistů z oboru, investorů, dodavatelů technologií a dalších, slyšela v konferenčním sále hotelu Clarion Congress Hotel Praha mnoho kritiky na stávající situaci nakládáni s odpadem v ČR „Ve využívání odpadu jsme bohužel hluboce pozadu za vyspělými státy. Nyní recyklujeme 21 % komunálního odpadu. Německo, Rakousko, Nizozemí a Belgie jsou dlouhodobě nad 50 %,“ řekl Daniel Vondrouš, zástupce Ministerstva životního prostředí ČR a šéf poradců Martina Bursíka.

Odzadu Petr Stehlik z Wiley-VCH Verlag, Daniel Vondrouš - vedoucí oddělení poradců MŽP ČR, Jaroslav Hyžík a Miroslav Novák

Poplatky sníží výhodnost skládkování
Zástupce ministerstva představil předpokládaný vývoj nakládání s komunálním odpadem. V roce 2020 by se měl komunální odpad využívat materiálově ze 40 % (v roce 2007 to bylo 21 %), ve stávajících spalovnách se energeticky využije z 13 % (v roce 2007 8 %), skládkování neupraveného odpadu klesne na 25 % (v roce 2007 71 %). Zbývajících 22 % komunálních odpadů bude nutné zpracovat v nových kapacitách ‒ například v zařízeních pro mechanicko-biologickou úpravu odpadu a ve stávajících energetických kotlích upravených pro spoluspalování odpadu nebo ve spalovnách „Pokud zvýšíme poplatky za skládkování, využití odpadu bude, věřím, výhodnější než nyní,“ představuje plány ministerstva Daniel Vondrouš. Poplatky bude podle něj odvádět provozovatel skládky a stanou se příjmem obcí se skládkou, krajů a SFŽP. Výnosy se budou reinvestovat zejména do zlepšování nakládání s odpady. Příjem poplatků ze skládkování komunálních odpadů nyní činí 500 Kč/tunu a finance jdou ve prospěch obcí se skládkou, kterých je cca 150. V roce 2011‒2012 by měly navíc dostat 100 Kč/tunu Státní fond životního prostředí (SFŽP) a 100 Kč/tunu konkrétní kraj, kde skládka leží. V roce 2015 by již ale kraj měl dostat 400 korun za tunu odpadu a SFŽP taktéž 400 korun za tunu odpadu uloženého na skládce. „Toto by měl být podle ministerstva impulz k tomu, že odpad se bude skládkovat méně a efektivnější bude jej využít,“ říká D. Vondrouš.
Obce se skládkami by měly mít výnosy cca 2 mld. Kč, což je kompenzace za dopady provozu skládky. Kraje by si mohly přijít na 0,7‒2 mld. Kč (2011–2015 a dále) a budou mít povinnost využití finance pro oblast životního prostředí, zejména nakládání s odpady. Totožné výnosy by měl zase SFŽP rozdělit na projekty pro zlepšení nakládání s odpady „MŽP dále vyčlenilo na podporu těchto projektů cca 13,8 mld. Kč z evropských fondů a z prostředků SFŽP pro období 2007‒2013,“ říká D. Vondrouš.

V zahraničí odpad hřeje i svítí tisícům lidí
„S existencí každé společnosti je spojena produkce odpadů. Zkušenosti ze států s vyspělým odpadovým hospodářstvím ukazují, že růst množství odpadů lze stabilizovat a lze nalézt funkční ochranu životního prostředí před antroposférou. Spalování odpadů spojené s výrobou energie je rozšířený a akceptovaný způsob jejich využívání a je to vedle látkového či materiálového využívání odpadů významný nástroj ke zmenšení množství odpadu určeného k uložení na skládku za účelem odstranění,“ uvedl Jaroslav Hyžík z E.I.C. (Ecological and Industrial Consulting). „Spalování komunálního odpadu bychom se neměli bát,“ naznačil Jiří Čenský z firmy AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Výhod termického využití odpadů je podle něj mnoho. Nejde přitom jen o zisk energie v podobě tepla a páry. „Snižuje se i množství plynů vznikajících skládkováním. Přínosem je i hygienické zpracování odpadů. Řeší se tím problematika využití frakcí z mechanicko-biologické úpravy komunálního odpadu a lze zpracovat nevyužitelné odpady bez potřeby dalších úprav, odstranit, resp. cíleně zachytit škodliviny, kontrolovat produkce emisí. Například zařízení s fluidním spalováním RVL Lenzing (Rakousko) termicky využívá převážně vytříděných a materiálově nevyužitelných obalových materiálů (například z mechanicko-bilogických zařízení pro úpravu komunálních odpadů), dále pak absorpčních činidel, odpadního dřeva, kalů z čistíren atd. Kapacita činí až 300 000 t/rok a zařízení produkuje 110 MW tepelného výkonu. Spalovna navíc produkuje páru (až 130 t/h při 79 barech, 500 °C) pro přímé procesní průmyslové využití.

Jaroslav Hyžík

Spalovna komunálního odpadu WAV (Welser Abfallverwertung) termicky využívá zbytkový domovní odpad po primárním vytřídění využitelných složek, průmyslový odpad s charakterem domovního odpadu a velkoobjemového odpadu. Kapacita má více než 300.000 t/rok a produkuje 45 MW tepelného výkonu, výroba elektrické energie zhruba pro 60.000 domácností. Jde o nejmodernější spalovnu odpadů ve střední Evropě. Zemský odpadový svaz Horního Rakouska vypsal výběrové řízení na odstraňování celého objemu domácího a velkoobjemového odpadu z Horního Rakouska zhruba 55.000 domácností, což je 1,4 mil. obyvatel. Střednědobě jsou téměř všechny objemy domovního a velkoobjemového odpadu z Horního Rakouska tepelně upravovány v zařízení WAV. „Krajské odpadové svazy dodávají po smluvně zaručenou dobu 17,5 let své objemy do WAV za pevnou cenu za tunu. Dodání do WAV organizují krajské odpadové svazy autonomně s regionálními odpadovými firmami,“ vysvětluje princip J. Čenský.

Aktivita Moravskoslezského kraje
„Neexistuje žádný rozumný důvod, proč bychom neměli využívat obnovitelnou energii, která je obsažena ve zbytkovém, jinak nevyužitelném, komunálním odpadu,“ uvedl Miroslav Novák, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a předseda komise Asociace Rady krajů pro životní prostředí a zemědělství. „Část veřejného mínění zmanipulovaná různými aktivisty“ s podporou skandalizujícího přístupu médií přes zřejmou absenci logických argumentů, bude neústupně proti, přestože široká veřejnost řešení jako nutnost myslím akceptuje,“ dodal M. Novák, který je současně představitelem Krajského integrovaného centra, které si klade za cíl podporovat výstavby spaloven v kraji. Memorandum podepsalo pět velkých měst v tomto regionu. Přesto… Ve Slezském vojvodství přes podporu Operačního programu Infrastruktura a Životní projekty byly již zastaveny tři výstavby spaloven.

Miroslav Novák, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje a předseda komise Asociace Rady krajů pro životní prostředí a zemědělství

„Současný postoj MŽP ke spalovnám je neudržitelný a proto při dostatečně silném politickém tlaku by měla být prosazena výstavba spalovny jako nejlepší řešení pro Moravskoslezský kraj,“ říká M. Novák. Podle něj by bylo dosaženo poklesu o cca 180 000 t/rok skládkovaných komunálních odpadů. Dalším ziskem bude teplo a elektřina ve výši cca 1 136 000 GJ/rok, resp. 23 000 MWh/rok. Přizpůsobovat projekt v hodnotě několika miliard Kč současným názorovým postojům vedení MŽP s sebou ale nese zásadní provozně-ekonomická a další dlouhodobá rizika pro investora i občany a tyto dopady daleko přesahují funkční období ministerských vedení.
Možná se však v tomto směru přece jenom spalovnám blýská na lepší časy. V pořadu ČT Regiony 24 ze dne 17. 3. 2009 šéf Bursíkových poradců pan Vondrouš zopakoval stanovisko ministra životního prostředí z 27. 2., že MŽP je připraveno ještě letos změnit nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství ČR a následné závazné dokumenty tak, aby se projekty spaloven (byť jim na MŽP „netleskají“) mohly ucházet o podporu z OPŽP. „ Je to zásadní a revoluční posun ve výchozích podmínkách pro realizaci projektu,“ dodává M. Novák.

Partneři konference

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav