Na jihu Čech bylo letos zprovozněno sedm bioplynových stanic

O výstavbu bioplynových stanic je podle Štambaského na jihu Čech velký zájem. "Limitujícím faktorem je dnes však nemožnost připojení do veřejné distribuční sítě elektřiny," poznamenal. V celém Česku je v současnosti 138 zemědělských bioplynových stanic o celkovém výkonu 77 MW. V současnosti je rozvoj velice podobný a vyrovnaný ve všech regionech, s výjimkou Ústeckého a Libereckého kraje, dodal Štambaský.
Bioplynové stanice jsou pro zemědělské podniky dobrou příležitost pro nepotravinářské využití produkce a tím zvýšení stability podnikání. "Jihočeští zemědělci jsou pro výrobu bioplynu optimálně vybaveni," uvedla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Hricová. Kraj je historicky zaměřen na chov skotu, který je však dlouhodobě prodělečný. Farmáři proto neváhají využít původní krmivovou základnu a vedlejší produkty z živočišné výroby jako garantovaný zdroj příjmů, podotkla.
Zemědělcům při budování stanic pomáhá možnost získat na ně dotace a stoprocentní úvěr od bank. Díky nim se daří udržet pracovní místa v živočišné výrobě. Náklady na postavení bioplynové stanice se pohybují kolem 60 až 100 milionů korun.
"Ideálním stavem je technologie umožňující zpeněžit nejen vyrobenou elektřinu, ale i odpadní teplo," uvedla Hricová. Teplo lze využít například ve vlastním areálu, sušičce obilí, nebo může v případě spolupráce zemědělců s obcemi vyhřívat domácnosti nebo veřejné prostory.
"Bohužel v současné době je kvůli fotovoltaické hysterii zmrazený přístup do sítě a domnívám se, že vzhledem k přetížení přenosové soustavy bude i v nejbližším období těžké prosazovat rezervaci elektrického výkonu z bioplynových stanic do distribuční sítě," míní Hricová. Jistou perspektivu vidí v uplatnění upraveného metanu ve spojení se zemním plynem. Dovede si také představit uplatnění bioplynu jako paliva pro motorová vozidla v souvislosti s rozvojem CNG technologií.

Autor

• (red)