„Mezi lety 2013 až 2020 se bude jedna třetina povolenek některým společnostem přidělovat zdarma,“

• Foto

Mgr. Pavel Drobil
Pavel Drobil se narodil 18. října 1971 v Bruntále. Po ukončení gymnázia v Bohumíně absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (1995). Profesní kariéru odstartoval roku 1995 ve firmě Arthur Andersen & Co jako asistent oddělení obchodního a daňového práva pro mezinárodní klientelu. V roce 1996 se stal společníkem advokátní kanceláře Pyšný, Weber & Partneři v Ostravě. V roce 1998 složil advokátní zkoušku. V letech 2001 a 2002 pracoval jako poradce náměstků ministra financí Jaroslava Šulce a Miloslava Hejnáka. V období 2004 až 2008 byl náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje pro ekonomický rozvoj, mimo jiné byl zodpovědný za výstavbu průmyslové zóny Nošovice. Od roku 2007 do roku 2010 byl předsedou dozorčí rady Lesů České republiky. Členem ODS je od roku 2000. V roce 2002 byl zvolen zastupitelem města Bohumína, od roku 2006 je členem výkonné rady. Ve volbách do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR vedl ODS v Moravskoslezském kraji a byl zvolen poslancem. V červnu 2010 byl zvolen místopředsedou ODS. Dne 13. července 2010 byl prezidentem ČR Václavem Klausem jmenován ministrem životního prostředí. Pavel Drobil je ženatý a má dvě děti.

Jak velkou šanci dáváte tomu, že se nepodaří prosadit plán ministrů životního prostředí Anglie, Francie a Německa na další snížení emisí CO₂?
Vzhledem k tomu, že přípravné jednání před vrcholnou prosincovou klimatickou konferencí v mexickém Cancúnu skončilo frustrací mnoha delegátů, dovolím si tvrdit, že to budou mít tyto země velmi složité. Vyjednávací text, nad kterým by se měli zástupci zemí světa koncem roku sejít, se nafoukl na dvojnásobek a objevily se v něm i některé návrhy, které byly v předchozích kolech jednání zamítnuty. Naděje tak spíše slábnou.

Kdyby to prošlo, uveďte na konkrétním případě, co by se stalo? Uvažoval byste o nějaké podpoře pro producenty emisí?
Pokud by další snížení přeci jen prošlo, české podniky by v následujících letech musely investovat desítky miliard korun navíc do zelených technologií nebo nákupu emisních povolenek. Jejich konkurenceschopnost nejen na domácím trhu by to mohlo ohrozit.

České průmyslové firmy investují do ekologie miliardy korun. Proč se finance, které jsme získali z prodeje emisních povolenek, nedaly právě těm firmám, které se o snížení emisí nejvíce zasloužily. Hutím a podobně?
Finanční zdroje plynoucí z nákupu emisních povolenek půjdou z převážné většiny do Fondu energetické nezávislosti spravovaného Státním fondem životního prostředí, ten je ve formě reinvestice použije na pokračování programu Zelená úsporám. Pokud se ptáte na to, proč se tyto peníze nedaly právě těm konkrétním firmám, tak to je otázka spíše na bývalé vedení. Mezi lety 2013 až 2020 se bude jedna třetina povolenek některým společnostem přidělovat zdarma. Podmínkou ale je, že tyto firmy musí investovat do rozvoje tzv. „zelených technologií.“. Jako příklad mohu uvést elektrárenskou společnost ČEZ, která chce do oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2020 proinvestovat 30 miliard korun.

Jak hodnotíte projekt Zelená úsporám?
Program Zelená úsporám je jednoznačně úspěšný. Ale v dohledné době, konkrétně do konce roku 2012 se bohužel dočerpá, takže už nyní musíme uvažovat o tom, jak na něj nějakým způsobem navázat. Proto by v rámci nového projektu, který zatím pracovně nazýváme „zelená banka“ měl vzniknout revolvingový fond, kdy se vložené peníze nevyčerpají jako v případě přímých dotací, ale budou se po splacení půjček dál „otáčet“ v bance. Šlo by o formu revolvingového financování. Prostředky, které by se do banky vkládaly, by byly například platby za znečištění životního prostřed, za vynětí ze zemědělského půdního  fondu, za ekosystémové služby, či úvěry.

V mnoha médiích se o Vás píše tak, že to vyznívá jako: „ministr ekologie nechce podpořit energii z čistého slunce“ nebo „neekologický ministr ŽP“ a podobně. Jak se Vám toto čte?
Nepřikládám tomu velkou váhu. Nejsem ministr ekologie a ministerstvo životního prostředí není ekologické ani zelené, ale normální ministerstvo. Myslím, že drtivá většina občanů dobře ví, že v případě solární energie jde daleko více o byznys, než o ekologii. Samozřejmě, že fotovoltaické články představují čistý a navíc obnovitelný zdroj, který je třeba rozvíjet. Ale za tím, že se Česká republika stala takřka světovou velmocí v oblasti slunečních elektráren, je nesmyslně vysoká výkupní cena, kterou nastavila vláda vedená ČSSD. Občané na to teď doplácejí prudkým růstem cen elektřiny. Nechci zarazit rozvoj fotovoltaiky, chci ji jen vrátit do rozumných mezí. Věřím, že lidé tomu porozumí. Na rozdíl od těch, kterým to pokazí jejich výnosný ekobyznys a kteří proto lobují jak u politiků, tak v médiích.

Z kolika procent je zájem o výstavbu fotovoltaických elektráren v ČR spekulativní? O důsledcích předpisů z roku 2005 se hovoří jako o druhém největším tunelu po lehkých topných olejích. Bude někdo hnán k odpovědnosti?
Co se týká první otázky, myslím, že nepřeženu, když odpovím, že ze sta procent. Stačí se jen podívat na množství inzerátů nabízející ke koupi pole solárních panelů. O tom, jak výnosný je to byznys, svědčí i to, že realitní kanceláře si za zprostředkování prodeje účtují provizi až tři miliony. Přesto se to prodejcům i kupcům vyplácí. Co se týká odpovědnosti, tak ta je především politická. O výkupní ceně definitivně rozhodl parlament svým hlasováním. Ptejte se těch, kdo pro to zvedli ruku. ODS byla proti.

Jste přesvědčen, že se fotovoltaické elektrárny přesunou na střechy budov, nebo se jejich výstavba zcela zastaví?
Za krátkou dobu na MŽP si jistě všichni všimli, že nepatřím mezi zastánce fotovoltaických lánů, které dle mého názoru vytváří nehezký obraz krajiny. Nicméně jsem právník a respektuji dohodnuté smlouvy. Proto se pokusím přes navýšení poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu omezit výstavbu těchto elektráren a jsem nakloněn k poskytování podpor pro fotovoltaiku na střechách a budovách, případně solárních kolektorů jako doplňkového zdroje pro výrobu teplé užitkové vody a vytápění zejména v obytných oblastech.

Chystáte v tomto směru nějaké aktivity, že by se prostě dotace na fotovoltaiku přesunuly např. na rozvoj vodních elektráren? Nějak přece předpisy EU splnit musíme.
Je nutné si říct, které obnovitelné zdroje odpovídají českým podmínkám. Jsem nakloněn myšlence podpory obnovitelných zdrojů, jako je biomasa, ale nikoliv solárních či větrných elektráren. Obojí je drahé a ani pro jedno nejsou u nás příliš příznivé podmínky.

Chystáte jako ministr nějaká nová legislativní opatření v oblasti ochrany životního prostředí?
Je důležité si uvědomit, že EIA vyhodnocuje vlivy na životní prostředí, stanovisko, které se v procesu EIA vydá, je nutným, nikoliv závazným podkladem pro rozhodování povolujícího úřadu. Není rozhodnutím ve smyslu správního řádu o realizaci či nerealizaci záměru. Cílem této studie je získat představu o výsledném vlivu stavby na životní prostředí a vyhodnocení, zda je z tohoto pohledu vhodné ji realizovat, resp. za jakých podmínek je realizace akceptovatelná. Já uvažuji o změnách v systému EIA, ale nikoliv v návaznosti na uměle vytvořené kauzy. Je nutné zrevidovat a optimalizovat celý proces získávání povolení na připravovaný záměr a jejich návaznost. Tak, aby se omezila byrokracie, náklady investorů i státní správy a celkově zkrátila doba celého procesu. Co se týče legislativních opatření, která plánuji v rámci ochrany životního prostředí, na programu máme novelu zákona o ochraně ovzduší, kterou chceme předložit vládě na podzim letošního roku. Chceme zavést přísnější emisní stropy a umožnit obcím a městům vyhlásit nízkoemisní zóny. Rovněž máme některé změny připravené do novely zákona o odpadech, a jak jsem již řekl, procesu EIA.

Považujete, i jako ministr životního prostředí, jadernou energetiku za obor, který dokáže nejvíce přispět právě k ochraně životního prostředí?
Ano, jsem zastáncem jaderné energetiky. Výroba energie z jádra je ekologická a prakticky bezemisní. Bez jádra nelze splnit ambiciózní evropské cíle při snižování emisí. Uvědomovat si to začali již i v Bruselu. Chtěl bych se bavit o jaderné technologii zcela otevřeně a prolomit dosavadní tabuizované bariéry.

Necháváte se slyšet, že budete tlačit na využívání nejnovějších dostupných technologií, které neohrozí konkurenceschopnost firem, ale pomohou ŽP. Jaké technologie máte konkrétně na mysli?
Moderní technologie jsou absolutně nepostradatelnou součástí jakékoli energetické koncepce. Dosažení nejlepších dostupných technologií (tzv. BAT - Best Available Techniques) při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení představuje jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí. Je uzákoněn dokonce evropskou směrnicí a je nejdůležitější součástí procesu tzv. integrované prevence a omezování znečištění. Konkrétně mám na mysli plány na snižování emisí, plány na odpadové hospodářství, podmínky provozu vycházející z dokumentace a stanoviska EIA, či zařazení oblasti do systému Natura 2000 a podobně. Jde přitom o používání nejnovějších technologií nejen v oblasti energetiky, ale průmyslu obecně. Není žádným tajemstvím, že česká ekonomika je vysoce energeticky náročná. Postupné přizpůsobení se moderním trendům pomůže nejen přírodě, ale i hospodářství, protože české výrobky budou konkurenceschopnější. Samozřejmě tento přechod musí být také správně načasován. České firmy, včetně energetických, musí mít šanci si na nové technologie nejprve vydělat a také mít čas na jejich zavedení. Proto se stavím proti příliš šokovému růstu ceny emisních povolenek, který by podniky přivedl do potíží a v důsledku toho by si sotva mohly dovolit kupovat nejmodernější technologie.

Svůj program jste hodně stavěl na Ostravsko. Otevření černouhelného dolu ve Frenštátě tedy vylučujete?
Pokud se ptáte na můj názor, musím odpovědět, že ano, vylučuji. Těžba černého uhlí ve Frenštátě je v nejbližších desítkách let nereálná. Jestli se někdy v budoucnu objeví technologie, které umožní těžbu bez dopadu na Beskydy. Pak o tom samozřejmě lze začít vést diskusi, ale dřív rozhodně ne.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav