Lze eliminovat podnikatelské riziko blackoutu?

Poslední z těch větších nastal v lednu letošního roku v Pákistánu. Kvůli poruše elektrického vedení v důsledku bombového útoku na přenosovou soustavu se bez proudu ocitlo 80 % země. Největší blackout vůbec pak byl zaznamenán v roce 2012 v Indii – zasáhl 20 z 28 států a na půl dne se tak zcela bez elektrické energie ocitlo téměř 700 milionů lidí. S blackouty mají zkušenosti i ty nejvyspělejší státy světa – Nový Zéland, USA, a nevyhnuly se ani Evropě – v roce 2003 se ocitlo bez proudu více než 50 milionů lidí v Itálii a části Švýcarska. Česká republika s hrozbou blackoutu zatím pracuje jen v teoretické rovině. Odborníci se shodují na tom, že nejpravděpodobnější příčinou potenciálního blackoutu na našem území je neplánovaný přetok elektrické energie z obnovitelných zdrojů ze sousedního Německa. Za posledních 15 let byla z tohoto důvodu naše země na pokraji energetického kolapsu již dvakrát.

S rizikem rozsáhlého výpadku proudu proto musí počítat i české státní orgány, společnosti a jednotlivci. Základní postupy a pravidla jsou zpracovány v krizových plánech obcí s rozšířenou působností a krizových plánech krajů. Konkrétní celorepublikový plán neexistuje, nicméně česká legislativa s možností plošného výpadku proudu počítá. „Případy tzv. blackoutů lze subsumovat pod pojem stav nouze ve smyslu ustanovení §54 energetického zákona. Pod tímto pojmem se rozumí stav, který vznikl v elektrizační soustavě v důsledku například živelních událostí, havárií či teroristického útoku a který způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části. Energetický zákon rovněž definuje pojem předcházením stavu nouze, kterým se rozumí soubor opatření a činností prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze,“ vysvětluje Thu Nga Haškovcová, Country Managing Partner advokátní kanceláře DLA Piper Prague. V případě výpadku na území celé republiky se tak počítá s postupným vyhlášením stavu nebezpečí a stavu nouze a s uplatněním příslušných souborů opatření.

Energetický zákon zároveň definuje roli státu – v případě blackoutu náleží výkon státní správy v energetických odvětvích obecně Ministerstvu průmyslu a obchodu, Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci. Ministerstvo průmyslu a obchodu mimo jiné stanoví vyhláškou opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování spotřeby elektřiny, plynu a tepla. Kromě těchto orgánů řadí energetický zákon mezi orgány, které musí být provozovatelem přenosové soustavy informovány o vyhlášení vzniku či ukončení stavu nouze, také Ministerstvo vnitra.

Co se případných škod způsobených blackoutem týče, celá řada lidí a podnikatelů se mylně domnívá, že by byli, ať už státem, či výrobcem, popřípadě distributorem elektřiny, nějak kompenzování. „Energetický zákon výslovně stanoví, že při stavu nouze je vyloučeno právo na náhradu škody a ušlého zisku. Zmiňované ustanovení má dle našeho názoru představovat nejen právní ochranu distributorů a výrobců elektrické energie pro případ blackoutu před případnými nároky odběratelů, ale i právní ochranu státu před nároky distributorů a výrobců elektrické energie,“ říká Thu Nga Haškovcová.

Výše zmíněná zákonná opatření však neznamenají, že se společnosti nemohou proti škodám, které vzniknou následkem případného blackoutu, jakkoliv vyhnout. Čím dál více firem si toto riziko uvědomuje. Jedním z důvodů je samozřejmě zvýšený zájem médií, druhým pak reálné zkušenosti ze zahraničí. Vyšší zájem podniků o možnost ochrany potvrzuje také advokátní kancelář DLA Piper Prague. „Naši klienti si riziko blackoutu v dnešní době uvědomují více, než tomu bylo v minulosti.  Avšak vzhledem k tomu, že podnikatelé v České republice blackoutem naštěstí zatím reálně postiženi nebyli, a že se tedy jedná spíše o riziko na teoretické úrovni, je jejich zájem o řešení stále relativně nízký,“ přibližuje Ivona Buchtová, advokátka DLA Piper Prague. Jedním z důvodů může být fakt, že speciální pojištění proti riziku blackoutu v současné době není žádnou pojišťovnou působící v České republice nabízeno. Případné škody způsobené blackoutem je však možno krýt např. prostřednictvím pojištění přerušení provozu nebo pojištění strojů či elektroniky. „Univerzální pojistný produkt, který by eliminoval náklady způsobené blackoutem doporučit nelze, záleží na potřebách a zaměření konkrétního podniku. Při vymáhání škod primárně záleží na tom, jak je pojistná událost, například tedy přerušení provozu v důsledku blackoutu, definována. A to nejen v pojistné smlouvě samotné, ale také ve všeobecných podmínkách daného pojišťovacího ústavu. Zejména jde o to, které příčiny blackoutu jsou ze strany pojišťovny akceptovány,“ upozorňuje Ivona Buchtová. Všeobecné pojistné podmínky nejčastěji vylučují teroristický útok a válečný konflikt. V případě škody způsobené bombovým útokem tak firma zpravidla nedostane nic. Například již zmiňovaný letošní blackout v Pákistánu by tak byl jedním z těchto případů.

Další možností, která firmám nabízí alespoň částečnou eliminaci vysokých nákladů spojených s blackoutem, je smluvní ošetření tohoto rizika. „Z hlediska snížení podnikatelského rizika našim klientů doporučujeme, aby si případný výpadek dodávky elektrického proudu v důsledku blackoutu ve smlouvách s obchodními partnery upravili,“ vysvětluje Ivona Buchtová. „V praxi je implementace těchto ujednání zatím spíše sporadická, především výrobní podniky by však tuto možnost měly minimálně zvážit. Smluvní ošetření na rozdíl od pojištění sice nekryje podnik proti případným ztrátám, eliminuje však vznik nákladů vůči obchodním partnerům a chrání tak společnost v případě nedodání zboží v termínu. Smluvní ošetření navíc nevylučuje blackout jako následek teroristického útoku či živelné katastrofy,“ doplňuje advokátka DLA Piper Prague.

Partner rubriky Rozvody energií:

Autor

• (red)