„Legislativa Evropské unie nebrání členským státům chránit své ekonomické zájmy a svůj průmysl,“

Pane poslanče, co si odnášíte z návštěvy Škoda JS?
Především jsem se utvrdil v tom, že stále ještě existují šikovné české ruce. Seznámil jsem se s jednotlivými provozy. Jsem rád, že jsem v Plzni poznal i generálního ředitele Miroslava Fialu, velice zaníceného člověka, který je tím pravým na svém místě. Utvrdil jsem se v tom, že naše energetické strojírenství je na světové špici. Je tristní, že česká politická reprezentace řeší nepodstatné kauzy, přitom by se měla zabývat tím, co by mohlo české firmy podpořit v podnikání. Naši politici by neměli, když už nic, tak především průmyslu a státu škodit a dělat ve světě ostudu, což se nyní bohužel děje.

Pavel Poc v doprovodu generálního ředitele Miroslava Fialy

Máte na mysli třeba podporu ekonomické diplomacie?
Třeba. V minulosti se všechna naše zastoupení primárně zabývala obchodem a uměli jsme to. Nyní již můžeme plakat nad ztracenými trhy, které rádi obsadili jiní, kteří nejsou tak ideologicky polarizovaní, jako my. Opouštíme i velký ruský trh, který je pro nás myslím extremně důležitý.

Takže jste přesvědčen, že české firmy jsou schopny dodávat pro jaderné elektrárny?
Pořád je nám vtloukáno, že jsme něco méně než svět. Naopak, svět nás musí dohánět a v oblasti energetického strojírenství to platí dvojnásobně. Jsme na sebe málo pyšní. V tomto směru hrají myslím nepříliš kvalitní roli i media. Ta by neměla být jen hlídacím psem demokracie a odkrývat kauzy, ale pomáhat národu k sebeuvědomění a podporovat jeho hrdost.

Existuje podle Vás nějak možnost smluvně zajistit v případě dostavby JE Temelín určitý podíl dodávek z českých firem, aniž by se porušilo některé z evropských práv? Třeba Francouzi jsou v tomto dokonalí…
Musím jednoznačně říci, že Evropské unie chápe a nebrání jednotlivým členským státům chránit své ekonomické zájmy, to že si každý stát hledá práci pro své lidi a chrání si svůj průmysl. Neexistuje žádné legislativní opaření, které by tomuto bránilo. Pokud si ale předpisy počecháčkovsku přetransformujeme a vykládáme, tak je to jen naše chyba. Pro EU je neodpustitelné něco zcela jiného…a to nedodržování jednotného směru a táhnutí za jeden provaz.

Jak často nyní zaznívá v Bruselu slovo „Fukušima“?
Slovo Fukušima zaznívá na půdě evropského parlamentu prakticky pořád. Bylo by zvláštní, kdybychom na tuto těžkou havárii nereagovali. Je potřeba jednoznačně říci, že Japonci před těmi desítkami let, podcenili všechny případné možnosti. Nechci to bagatelizovat, ale je to prostě tak. Prostě před těmi 50. lety opomenuli možnost tak ničivé tsunami. Dohodli jsme se, že budou starší elektrárny podrobeny zátěžovými testy a s tímto plně souhlasím. Jen musíme vyřešit technické záležitosti, scénář těchto testů, co se bude testovat, jak a jaké hodnoty bychom měli vlastně získat. Událost v Japonsku přispěje k ještě většímu tlaku na bezpečnost elektráren.

Odborný výklad v režii Jana Zdebora, technického ředitele Škoda JS

Zelení jsou asi nyní na půdě parlamentu na koni…
Havárie v elektrárně Fukušima se stala i politickým argumentem, je a bude zneužita některými politickými stranami, ať již to jsou zelení nebo lidé, businessmani, angažovaní v jiných typech energií. Na stole jsme měli dokonce rezoluci, která měla za cíl nasměrovat Evropu k opuštění jaderné energie. Toto ale v rámci hlasování neprošlo. Rezoluce byla přehlasována, převládlo racionální mínění. Evropa se bez jádra prostě neobejde.

Německo se rozhodlo o uzavření všech jaderných elektráren do roku 2022. To zřejmě zdraží elektrickou energii a může snížit konkurenceschopnost německých průmyslových podniků. A český průmysl je s německým spojen pupeční šňůrou. Cítíte v tomto směru hrozbu pro český průmysl?
Víte, Německo je a bude i v budoucnu tahounem ekonomiky Unie. Protijaderné protesty budou mít na politická rozhodnutí, nicméně tak jak bude docházet k problémům s nestabilními zdroji elektrické energie, black outům, zdražování elektrické energie, tak bude převládat racionální pohled. Nyní převládá u našich sousedů hysterie, ale Němci jsou ve své podstatě pragmatici, umí se svou ekonomikou zacházet velice dobře. Proto se ztráty konkurenceschopnosti nebojím, ani jejich ani české.

Evropská unie bude tlačit na ještě vyšší bezpečnost elektráren, což výstavbu prodraží. Budou pak ještě jaderky konkurenceschopné?
Zcela jistě se tlak na vyšší bezpečnost prodraží, ale na zdraví lidí se nesmí šetřit. Ale k dotazu na konkurenceschopnost… Co je to vlastně konkurenceschopný energetický zdroj? Z jakého pohledu se na konkurenceschopnost díváte? Z hlediska peněz? A je konkurenceschopná větrná farma, štědře dotovaná ze státní pokladny, je konkurenceschopná uhelná elektrárna, která spaluje strategickou surovinu, která by se dala využít jinak? Byla by konkurenceschopná fotovoltaická elektrárna bez státních subvencí? …

… A co z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví lidí…
Vím, kam míříte. Uvedu příklad. Evropská unie nedávno přijala výjimku pro dovoz kadmium-teluridových solárních panelů. Ty se vyrábějí v USA. Chápete to? Evropa se léta brání jedovatému kadmiu a pak povolí dovoz panelů pro fotovoltaické elektrárny ze zámoří.

V rámci své působnosti v parlamentu máte na starosti i problematiku ukládání vyhořelého jaderného paliva. Co je v tomto směru nového?
Ve výborech se nyní projednává nová směrnice o nakládání s jaderným palivem, která by měla (po schválení Evropským parlamentem) standardizovat způsob nakládání a zavézt bezpečnostní pravidla. Směrnice, čili nová kvalita, by měla být zavedena do legislativního rámce Evropské unie. To je novinka, protože pak bude možné nedodržování standardů penalizovat. Česká republika v tomto směru má náskok, náš systém ukládání s vyhořelým palivem je příkladný. Jako velký problém považuji i to, že Evropa nemá své trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva.

Unie se přitom snaží přijmout předpis, který by zcela zamezil vývoz jaderného odpadu do jiných regionu, mimo EU.
Je to tak, odpad z Unie se nesmí vyvážet někam do Afriky. Komise to pochopitelně v návrhu směrnice ošetřila. Jenže například Česká republika ale i další státy mají vzhledem ke svým závazkům povinnost vyhořelé palivo vyvážet k dalšímu zpracování do Ruska. A Francouzi, ti zase umí ve svých zařízeních jaderné palivo recyklovat a odpad musí mít možnost vrátit do země původu i mimo EU. Takže musí existovat výjimky a v tomto smyslu jsem navrhl Výboru pro životní prostředí pozměňovací návrh, který byl přijat. Předpokládám, že tento postoj zopakuje také klíčový výbor pro průmysl. Pokud ne, nastal by patně značný problém.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav