Nacházíte se:  Úvod    Kogenerace, decentrální energ.    Latinská Amerika touží po netradičních obnovitelných zdrojích energie, Češi mohou být u toho.

Latinská Amerika touží po netradičních obnovitelných zdrojích energie, Češi mohou být u toho.

Publikováno: 20.4.2018
Rubrika: Kogenerace, decentrální energ.

Energetika Latinské Ameriky je více než v jiných částech kontinentu závislá na obdobích sucha a dešťů. Na extrémní výkyvy počasí mají vliv jevy El Niño a La Niña, které mají za následek mimo jiné i nedostatky energie v období sucha. Kolumbie, Chile a Peru se snaží na nestabilní situaci reagovat energetickými strategiemi, které počítají zejména s obnovitelnými zdroji energie. Podle agentury na podporu obchodu CzechTrade poskytuje tamní situace zajímavé příležitosti i pro české firmy.

Dodávky pro energetický průmysl mají významný podíl na českém exportu do Kolumbie

Export do Kolumbie, která se jako jediná z latinskoamerických zemí táhne od jednoho oceánu k druhému, je v posledních letech stabilní. Vrcholu dosáhl v roce 2014, kdy se jeho hodnota vyšplhala až na 1,6 miliardy korun. „Dodávky pro energetický průmysl mají významný podíl na českém exportu do této země, což potvrzuje i čtyři roky stará dodávka turbosoustrojí společnosti Doosan Škoda Power pro uhelnou elektrárnu TermoTasajero II. v hodnotě půl miliardy korun,“ vysvětluje Jiří Jílek ze zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Kolumbii. Mezi další firmy, které v tomto teritoriu působí v oblasti energetického strojírenství, patří také ŠKODA PRAHA, MAVEL, ČKD Blansko či SunLuc.

V zemi, kde jsou prakticky všechny elektrárny v soukromém vlastnictví, zajišťují výrobu elektrické energie převážně vodní elektrárny. Podíl výroby z těchto zdrojů se během roku mění v závislosti na počasí a pohybuje se kolem 50–80 %. V souvislosti s fenomény El Niño, který se pravidelně opakuje a v příslušných letech bývá v oblasti více srážek, a La Niña, kdy naopak hrozí sucha, počítá dlouhodobá energetická strategie Kolumbie s výstavbou nových energetických zdrojů. Jedná se o elektrárny na fosilní paliva a solární a větrné elektrárny. „Poptávka po dodávkách elektrické energie pro kolumbijský průmysl a na export roste. Za posledních 10 let se neustále zvyšuje i cena elektřiny, přičemž se předpokládá udržení tohoto trendu i v následujících letech,“ dodává Jílek.

Celkové investice do nových energetických zdrojů v posledních 13 letech přesáhly 10 miliard dolarů a do přenosových soustav 2 miliardy dolarů. „Stále ale existují velká území Kolumbie, která nejsou připojena na páteřní rozvodnou síť. Jsou to především oblasti provincií Chocó, přímořské oblasti provincií Valle de Cauca, Cauca a Nariño a dále vnitrozemské departamenty Putumayo, Caquetá, Amazonas, Guaviare, Vaupés, Guainía, Vichada a Casanare. Nové energetické projekty, hlavně malé vodní elektrárny, v těchto odlehlých oblastech řeší národní institut pro plánování – Instituto de Planificación y Promoción de Soluciones Energéticas para las Zonas No Interconectadas,“ vysvětluje Jílek.

Další instituce, konkrétně úřad na plánování nových energetických zdrojů UPME, pak registruje seznam nových projektů na výstavbu vodních, tepelných, větrných a fotovoltaických elektráren. Právě ty představují zajímavé příležitosti i pro české firmy. „Pro naše exportéry mohou být bezesporu velmi atraktivní subdodávky na výstavbu tepelných, fotovoltaických a malých vodních elektráren. Dále je také zájem o výstavbu přenosových soustav, dodávky transformátorů a zařízení pro trafostanice,“ popisuje Jílek z agentury CzechTrade. 

Příležitostí, které Kolumbie nabízí, se nebály využít například již zmiňované firmy ŠKODA PRAHA nebo SunLuc, přičemž s průnikem na tamní trh jim pomohl CzechTrade. „Naše zahraniční kancelář v Bogotě společnosti ŠKODA PRAHA pomáhá s identifikací nových obchodních příležitostí na výstavbu tepelných elektráren a také s účastí ve vypisovaných tendrech a s prezentacemi na specializovaných veletrzích. Dále jsme například pro společnost Doosan Škoda Power zpracovali studii o systému účasti v aukcích elektrické energie a nových projektech EPC. Společnosti SunLuc pomáháme s prezentací jejich řešení fotovoltaických elektráren a s možnostmi uplatnění mobilních elektráren v odlehlých částech Kolumbie, které nejsou propojeny s centrální přenosovou sítí. Příležitostí ke spolupráci je mnohem více a jsme připraveni nabídnout pomoc i dalším českým firmám,“ vysvětluje Jílek.

Chile, země s nejvyšší sluneční radiací na světě, klade důraz na obnovitelné zdroje

Obchodní výměna mezi Českou republikou a Chile, které měří v průměru pouhých 144 km na šířku, dosáhla v roce 2017 zhruba 2,4 miliardy korun. „Z dlouhodobého pohledu náš export do Chile roste, byť s určitými výkyvy. V loňském roce činil 1,6 miliardy Kč,“ popisuje Josef Kunický ze zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Chile.

V této latinskoamerické zemi existují čtyři energetické soustavy, z nichž dvě (SIC a SING) zajišťují 99 % výroby a přenosu veškeré elektřiny v zemi. Chile je však také specifické tím, že v zemi prakticky neexistuje energetické strojírenství. Stejně tak je značně omezený i petrochemický průmysl. „Země produkuje jen malé množství ropy a zemního plynu na jihu, takže 99 % spotřeby musí dovážet,“ vysvětluje Kunický a dodává: „Na druhou stranu však bylo Chile definováno jako země s nejvyšší sluneční radiací na světě, proto zde v posledních čtyřech letech došlo k boomu výstavby slunečních elektráren. Stejně tak rozsáhlé větrné pobřeží země vytváří ideální podmínky pro rozvoj větrné energetiky. Na jihu země se nacházejí bohaté lesy s možností využití ke spalování biomasy. Díky těmto podmínkám, a naopak nutnosti dovážet veškerá fosilní paliva, je kladen důraz na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, především ERNC,“ popisuje Kunický.

Energetická strategie země na léta 2012–2030 předpokládá meziroční růst spotřeby mezi 6 a 7 % a změnu energetického mixu ve prospěch tzv. ERNC (netradiční obnovitelné zdroje). „Mezi ně patří sluneční a větrné elektrárny, vodní elektrárny do 20 MW, geotermická energetika a spalování biomasy. Význam ERNC v energetickém mixu velmi rychle roste. Jestliže se podle dlouhodobé strategie očekával jejich 20% podíl v roce 2025, ve skutečnosti bylo tohoto cíle dosaženo již na přelomu loňského a letošního roku. Jedná se o zásadní změnu, neboť v předchozím desetiletí se budovaly především elektrárny na spalování uhlí nebo nafty,“ popisuje Kunický.

A jaké příležitosti nabízí tato latinskoamerická země českým exportérům? „Pro rok 2018 se očekává udržení nízkých výkupních cen, k jejichž radikálnímu snížení přispěly tendry v letech 2016 a 2017. Po určité stagnaci poptávky v roce 2017 se letos předpokládá její další zvýšení, a to především v souvislosti s novými projekty v těžebním průmyslu díky opětovnému růstu cen mědi, která je klíčovou exportní položkou země. Národní energetická komise evidovala na přelomu roku 35 rozestavěných projektů o kapacitě 1 838 MW, které by měly být uvedeny do provozu do konce roku 2018. Očekává se příliv nových investic do těžby mědi, ale i lithia a molybdenu. Tím by mělo dojít ke zvýšení poptávky po elektrické energii, což zahrnuje i plánování a budování nových kapacit v energetickém sektoru se spuštěním výroby po roce 2018,“ vysvětluje Kunický.

Chile tak v oblasti energetiky nabízí českým firmám zajímavé příležitosti. „Zájemci o spolupráci při budování nových výrobních kapacit musejí být v permanentním kontaktu
s místními podniky, které realizují energetické projekty, a se společnostmi zabývajícími se výrobou a distribucí elektřiny. Musejí bedlivě sledovat jejich potřeby, záměry a celkovou obchodní politiku a strategii, včetně chystaných projektů,“ radí Kunický.

Peru má problém s distribucí energie na venkově, vláda chce do roku 2021 dosáhnout 100% pokrytí

Obchod mezi Českou republikou a Peru je velmi stabilní. V roce 2017 se tam vyvezlo zboží v hodnotě zhruba 900 milionů korun. Mezi nejvýznamnější vývozní artikly pak patří textilní výrobky, reaktory, kotle, mechanické nástroje, přístroje elektronické reprodukce zvuku TV obrazu, výrobky z plastů, železa nebo oceli. „Obor energetiky, strojírenství, petrochemie a těžkého průmyslu představuje cca 30 % exportu do Peru z České republiky v celkové hodnotě 280 milionů korun,“ přibližuje situaci Emil Ulrych ze zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Peru.

Z českých firem se v oblasti výroby energie v Peru uplatnila například společnost INGOS, která dodala komponenty pro nové vodní elektrárny Chancay/Rucuy. Soustavu stavidel a vrat dodávala do projektu firma Strojírny Podzimek. „ČKD v roce 2009 dodalo dvě turbíny pro vodní elektrárnu Poechos 2 a firma INGOS regulační systémy. Dále zde z oboru působí české firmy EUTIT, WIKOV WIND a PHOTON ENERGY, GEMEC UNION a další,“ popisuje Ulrych. V Peru se díky rychlému ekonomickému růstu v posledních deseti letech zvyšuje poptávka v oblasti energetiky. V roce 2017 se vyrobilo 52 643 GWh, což představuje nárůst o 1,8 % oproti předchozímu roku. „V současnosti je elektrické energie dostatek v období dešťů a nedostatek v období sucha. Je to způsobeno extrémními výkyvy způsobenými jevem El Niño a globálním oteplováním. Peruánská vláda se snaží zajistit energetickou bezpečnost země hlavně přechodem na obnovitelné zdroje, zejména solární elektrárny, malé vodní elektrárny a větrné elektrárny,“ vysvětluje Ulrych.

Mezi nejvýznamnější energetické zdroje patří vodní elektrárny, na které připadá 55 % dodávek, dále plynové elektrárny s 42 %, větrné elektrárny s 2 % a solární elektrárny s 1 %. V městech je pokrytí přenosovou soustavou na 96 %. Hlavní problém představuje distribuce energie ve venkovských oblastech, kde je pokrytí pouze 80%. Vláda plánuje do roku 2021 investovat do lokálních zdrojů energie a přenosové soustavy ve venkovských oblastech, aby dosáhla 100 % pokrytí.

Pro české exportéry by mohlo být Peru zajímavé například díky aktuálně největšímu připravovanému projektu přenosové soustavy 500 KW mezi Peru a Ekvádorem v hodnotě 272 milionů dolarů. „Atraktivní jsou i výstavby ekologického veřejného osvětlení v Limě a Arequipě či projekt budování regionální distribuční sítě zemního plynu v regionech Apurímac, Ayacucho, Huancavelica, Junín, Cusco, Puno y Ucayali,“ dodává Ulrych.

S úspěchem na tamním trhu českým firmám pomáhá i agentura CzechTrade. „V roce 2017 CzechTrade v Limě našel pro významného českého dodavatele energetických celků lokálního peruánského partnera, se kterým se účastní projektů dodávek do elektráren. CzechTrade například zprostředkoval také českého dodavatele solárních elektráren do 20 MW pro projekt v Arequipě,“ říká Ulrych.

EVROPSKÝ ENERGETICKÝ SEKTOR V ROCE 2017

Britský Sandbag a německý think tank Agora Energiewende zveřejnily na konci ledna společnou analýzu evropského energetického sektoru za rok 2017. Dokument předkládá přehled aktuálního vývoje sektoru, včetně postupné změny energetického mixu EU, nárůstu obnovitelných zdrojů, nárůstu spotřeby energie a emisí CO2.

Autoři dokumentu v přehledných grafech dokládají poslední vývoj změn v energetickém mixu EU. V roce 2017 prudce vzrostla výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, přičemž vítr, slunce a biomasa poprvé předstihly výrobu z uhlí. Jde o výrazný posun, ještě nedávno (v roce 2012) byl podíl elektřiny z uhlí dvojnásobný oproti obnovitelným zdrojům. Největší nárůst zaznamenala produkce elektřiny z větrné energie, a to o 19 % (+58 TWh). Dvě třetiny tohoto objemu se vyrobily (se snahou postupného odstavování uhelných elektráren) v Německu a ve Velké Británii. Produkce ze sluneční energie vzrostla o 8 % (+9 TWh) a z biomasy o 3 % (+5 TWh). Na druhé straně poklesla výroba z černého uhlí, a to o 7 % (-27 TWh). Z důvodu podprůměrných dešťových srážek během roku 2017 klesla produkce ve vodních elektrárnách o 16 % (-54 TWh). Tento pokles byl zejména ve Španělsku, Portugalsku, Itálii a Francii nahrazen zemním plynem, a tak výroba elektřiny v plynových elektrárnách narostla o 7 % (+42 TWh). Tak jako v předchozích letech, zaznamenala opět mírný meziroční pokles produkce elektřiny z jádra, která v důsledku odstavení některých reaktorů v Německu a ve Francii poklesla o 1 % (-9 TWh). Nicméně i tak se jádro stále významně podílí na energetickém mixu EU. V loňském roce jeho podíl dosáhnul 25,6 %. Vítr, slunce a biomasa souhrnně dosáhly 20,9 % a vodní energie 9,1 %. Produkce z uhelných zdrojů poklesla na 20,6 % a plyn se na výrobě elektřiny podílel 19,7 %. Zbytek (4,1 %) připadá na ostatní fosilní zdroje. 

Růstovou tendenci zaznamenává spotřeba elektřiny, která roste již třetím rokem po sobě. V roce 2017 to bylo o 0,7 % více, než v roce předchozím. Analýza uvádí čtyři možné důvody pro tento nárůst. Za nejvýznamnější považuje nedostatečný pokrok v oblasti energetické účinnosti, který nestačí vyrovnávat zotavování evropské ekonomiky. Během posledních tří let rostl HDP ročně o 2 %, přičemž spotřeba elektřiny se zvyšovala zhruba o 1 %. Analýza dochází k závěru, že energetická účinnost sice roste, nicméně nestačí vyrovnávat ekonomický růst. Dalším faktorem je nárůst průmyslové produkce, zejména energeticky náročné, která roste rychleji než HDP. Výroba oceli vzrostla v EU od ledna do listopadu roku 2017 o pět procent, konkrétně se ocelářský průmysl rozvíjí v Německu, Itálii a České republice. Jako další důvod analýza označuje nárůst populace v EU. Za poslední dva roky to bylo o více než 3 miliony. A posledním zmiňovaným faktorem, který postupně zvyšuje poptávku po elektřině, je nárůst digitální ekonomiky, komunikačních technologií, či rozvoj trhu s elektromobily. V souvislosti s emisemi CO2 analýza vyhodnocuje odvětví energetiky, ve kterém dle odhadu, i přes značný nárůst výroby energie z větru, zůstal v loňském roce objem emisí nezměněn, konkrétně na úrovni 1019 milionů tun. Za významné faktory analýza označuje pokles výroby ve vodních elektrárnách z důvodu extrémního sucha, snížení výroby z jádra ve Francii a Německu, při současném nárůstu spotřeby elektřiny. V rámci schématu obchodování s emisními povolenkami došlo (poprvé od roku 2011) k mírnému nárůstu objemu, a to z 1750 na 1755 milionů tun, který jde na vrub ocelářskému průmyslu. Při zahrnutí sektorů mimo schéma EU ETS analýza odhaduje, že v roce 2017 emise skleníkových plynů vzrostly v EU zhruba o 1 %.

KONFEDERACE EVROPSKÝCH ZAŘÍZENÍ PRO ENERGETICKÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPADŮ CEWEP

Podobně jako je tomu u většiny ostatních energetických oborů, i energetické využití odpadů má svoji zastřešující organizaci. Tou je konfederace, vystupující pod zkratkou CEWEP. Problematika získávání energie spalováním odpadu a asociace firem v oboru jsou námětem dnešní-ho článku.

Co je CEWEP a jaká je jeho role?

Confederation of European Waste-to-Energy Plants (CEWEP) je evropská konfederace zastřešující výrobce energie prostřednictvím spalování odpadu. Konfederace se zaměřuje především na sledování evropské legislativy a konzultace, obhajující zájmy členských subjektů. CEWEP udržuje pravidelný blízký kontakt s evropskými institucemi, zpracovává analýzy legislativní činnosti, podílí se na odborných studiích významných globálních organizací jako je OECD nebo OSN a sama aktivně produkuje studie vlastní. CEWEP rovněž organizuje exkurze do zařízení svých členů, pořádá kongresy, debaty a odborné workshopy a přibližuje svou činnost veřejnosti.

Na webových stránkách organizace lze najít rovněž řadu grafů a statistik, jakož i informace o stavu odvětví v evropských zemích. Konfederace také spravuje platformu, zajišťující výměnu zkušeností mezi členy - například v oblasti výzkumu a vývoje, který rovněž sama aktivně podporuje. CEWEP byla založena v roce 2002 a zastupuje okolo 80 % evropského trhu s energií z odpadu.

Kdo je členem CEWEP a kdo jsou současní představitelé?

Členy konfederace je celkem 32 organizací z 22 zemí. Většinu tvoří státy Evropské unie, dále jsou zde zástupci z Andory, Norska, Švýcarska a Turecka. Členy jsou jak soukromé společnosti, tak různé municipální či státní organizace. Z České republiky pochází nejvíce členů a ČR je navíc spolu s Polskem, Litvou a Maďarskem jedinou z nových členských zemí Unie, které jsou v CEWEP zastoupeni.

Naši zemi v konfederaci zastupují Pražské služby, SAKO Brno, Sdružení Steo a liberecká společnost Termizo. Předsedou CEWEP je od loňského září Paul de Bruycker z belgické společnosti BW2E, který vystřídal jednoho ze zakladatelů konfederace, Ferdinanda Kleppmanna. Vedení doplňuje pět viceprezidentů a třináct místopředsedů. Jed-ním z nich je rovněž zástupce společnosti Termizo Liberec Pavel Bernát.

Jak funguje výroba energie z odpadu?

Při výrobě energie z odpadu se spaluje odpad z domácnosti, který nemůže být recyklován. Odpad umožňuje produkci tří různých druhů energie. Prvním z nich je pára, která se dále využívá ve výrobních procesech průmyslových podniků, sídlících v blízkosti místa její výroby. Druhým typem je výroba elektrické energie, kterou lze dodávat přímo do sítě a konečným uživatelům. Třetím produktem je horká voda, která se dále využije k vytápění nebo naopak chlazení. CEWEP udává, že těmito způsoby využívání odpadu lze jeho množství zredukovat až o 90 %, čímž se napomáhá plnit cíle evropské směrnice o skladování odpadu. CEWEP rovněž zdůrazňuje, že nejmodernější zařízení splňují všechna kritéria, vytčená pro emisní limity dle směrnice o průmyslových emisích. Podle statistiky na webových stránkách konfederace může elektřina, vyrobená v Evropě z odpadu, zásobovat až 18 milionů obyvatel; a teplo ze stejného zdroje pak více než 15 milionu obyvatel.

Jaká jsou případná ekologická a zdravotní rizika tohoto způsobu výroby energie?

Spalování odpadu je ve veřejnosti často vnímáno jako zdroj negativních dopadů na životní prostředí a zdraví obyvatel. CEWEP uvádí, že za posledních dvacet pět let došlo k výrazné redukci škodlivin, unikajících do prostředí z těchto výroben, zejména díky využívání sofistikovaných filtrů. Například u emisí dioxinu došlo v letech 1990 až 2000 v Německu (kde v té době fungovalo 66 spaloven odpadu) k poklesu ze 400 na 0,5 gramu na jednotku toxicity (TU) za rok, přičemž množství zpracovaného odpadu se více než zdvojnásobilo. Statistiky uvádějí, že lokální topeniště v domácnostech za stejnou dobu vyprodukovaly až dvacetinásobek tohoto množství. Popel, vzniklý po ukončení spalovacího procesu v provozovnách, je zachycen a po vyseparování kovových částí může být dále využit, například jako příměs při stavbě silnic nebo pokryvu skládek. Nejškodlivější součásti odpadu, jako jsou olovo nebo kadmium, jsou po důkladné filtraci zachyceny a transportovány na skládky nebezpečného odpadu.

Zdroj: články byly publikovány v měsíčníku Energetika v EU 02/2018, který vydává Skupina ČEZ

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Autor


Fotogalerie
Obr. 1 – Letecký snímek hydroelektrárny v ChileObr. 2 – Transformátor (ilustrační foto)Obr. 3 – Fotovoltaika (ilustrační foto)Jiří Jílek, ředitel zastoupení CzechTrade Bogota, KolumbieJosef Kunický, ředitel zastoupení CzechTrade Santiago de Chile, ChileEmil Ulrych, ředitel zastoupení CzechTrade Lima, Peru

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

EFG je součástí České vodíkové technologické platformy (20x)
Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) sdružuje společnosti, které se zaměřují na technologie využití vodíku jak...
Chorvatsko se připravuje na velkolepý přechod na obnovitelné zdroje energie. Příležitosti jsou i pro české firmyChorvatsko se připravuje na velkolepý přechod na obnovitelné zdroje energie. Příležitosti jsou i pro české firmy (19x)
Podle nové energetické strategie by se obnovitelné zdroje měly do třiceti let podílet na celkové výrobě z více než 82 %....
Instalace nového monitoringu chemického režimu pro Elektrárny Opatovice, a.s.Instalace nového monitoringu chemického režimu pro Elektrárny Opatovice, a.s. (17x)
Kogenerační uhelná elektrárna Opatovice, dále jen EOP, součást Energetického a průmyslového holdingu, je jedním z přední...