Konference potvrdila příklon k energetickému využití odpadů

• Foto

„Komunální odpad považuji dlouhodobě za strategickou surovinu. Energetická přeměna odpadů ve spalovnách je více než vhodná a těší mě, že v tomto směru nacházíme společnou řeč s kolegy z ministerstva životního prostředí,“ uvedl Ing. Tomáš Hüner, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR. PhDr. Ivo Hlaváč, náměstek ministra MŽP a ředitel sekce technické ochrany životního prostředí, řekl, že v roce 2020 by se mělo na skládky ukládat 25 % objemu odpadů, v porovnání s referenčním rokem 1995. „Bez spaloven tyto závazky jen těžko splníme. V současné době mám informace o plánovaných čtyřech projektech s kapacitou 450 tisíc tun komunálního odpadu za rok. Čerpání výdajů z dotačních programů na tyto a další projekty je možné do 12. prosince 2015,“ připomenul I. Hlaváč. Podle zástupců obou ministerstev bude nutné postupně navyšovat poplatky za skládkování odpadu s výhledem minimalizace skládkování nevyužitých odpadů v roce 2020. Důležité bude i rozšíření dotačních titulů a oblastí, pro které je možno čerpat dotace pro energetické využití odpadů. Neméně důležité bude i zjednodušení schvalovacích procesů pro výstavbu ZEVO.

Předsednický stůl

Tomáš Hüner přítomné informoval o Národním akčním plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů, který by měl být podkladem pro změnu v aktuálně platném zákoně. V současné době je komunální odpad, z hlediska podpor, považován jako celek za druhotný energetický zdroj nikoli částečně OZE a biologicky rozložitelná složka v komunálním odpadu není předmětem podpory podle zákona o podpoře OZE. „To bychom chtěli změnit. Nový zákon by měl přinést zásadní změnu v pojímání komunálního odpadu ve vztahu k podporovaným OZE, se všemi důsledky v oblasti zelených dotací, jak to známe například v případě podpory elektráren na biomasu. Doufám, že z toho nakonec nevznikne nějaký kočkopes,“ říká Tomáš Hüner. Jednou ze zásadních změn nového zákona by proto měla být změna definice biomasy v zákoně. Současné znění definice biomasy v zákoně uvádí, že biomasou se rozumí biologicky rozložitelná část výrobků, odpadů a zbytků z provozování zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětví, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a rovněž biologicky rozložitelná část vytříděného průmyslového a komunálního odpadu. Definice v připravovaném zákoně by měla znít tak, že biomasou se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu z provozování zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětví, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a rovněž biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu.

Tomáš Hüner při projevu

Nutnost zahájení výstavby spaloven podpořil svým vystoupením i Ing. Pavel Bartoš, viceprezident Hospodářské komory ČR, prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a předseda představenstva FITE a.s., který ale současně poznamenal, že ani kapacita aktuálně plánovaných spaloven nebude stačit k nutnému odklonění více než dvou milionů tun komunálního odpadu ze skládkování. „I kdyby se všechny v současnosti známé projekty výstavby uskutečnily, tak abychom splnili předpisy Evropské unie, stále bude chybět uplatnit dalších 492 tisíce tun odpadů,“ upozornil P. Bartoš. Ten v této souvislosti poznamenal, že český stát by se měl aktivně podílet na změně negativního pohledu velké části laické veřejnosti na spalovny. Podle jeho slov bude potřeba vhodnou formou prezentovat spalovny jako moderní a životnímu prostředí neškodící výrobní zařízení, ze kterého má společnost naopak prospěch. Využít pro „public relations“ by se mohly zkušenosti ze Švýcarska, Holandska a dalších zemí, kde je povědomí a tudíž i podpora veřejnosti ve vztahu ke spalovnám velmi výrazná.
Na konferenci Spalovny (komunálního) odpadu ČR – Waste to Energy in the CR vystoupila řada odborníků a specialistů. Zajímavá byla přednáška doc. Ing. Ladislava Bébara, CSc., z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, špičkového a dlouholetého výzkumného pracovníka s desetiletou praxí v realizacích spaloven, který přiblížil progresivní systém čištění spalin, resp. srovnal a analyzoval z různých stran používané a známé systémy. U této příležitosti představil originální prvek, který je součástí mokré vypírky.
Ing. Jaroslav Oral, Ředitel EVECO Brno, s.r.o. nabídl netradiční exkurz do historie a následně do oblasti současných moderních technologií, které se uplatňují v rámci spaloven. V rámci přednášky popsal tehdejší technologie spalovny v Brně, která byla postavena počátkem 20. stolení za Rakouska-Uherska, a dnešní nové technologie. Vývoj v oblasti spaloven jsou podle něj nikdy nekončícím procesem, neustále se implementují nové prvky. „Investoři jsou konzervativní, je potřeba je přesvědčit o výhodách aplikace inovativních prvků. Když již se nechají přesvědčit, neradi jsou těmi prvními. Chtějí, aby se prvek aplikoval na zkoušku poprvé někde jinde,“ usmívá se J. Orál.
Na konferenci nechyběl jeden z největších specialistů v oblasti energetického využití odpadů – Prof. Ing. Jaroslav Hyžík, Ph.D. z E.I.C. spol. s r.o. Praha. Ti, kteří jej již dobře znali, se opět těšili na rutinérsky zvládnutou přednášku plnou přímých a neskrývaných názorů, noví návštěvníci konference Waste to Energy in the CR pak získali netradiční formou informace o zkušenostech z provozu spaloven ve Švýcarsku. Zajímavý byl názor J. Hyžíka na tzv. BAT (nejlepší dostupné technologie). „Jakým způsobem se vlastně některé technologie do seznamu vyvolených, čili BAT, dostaly? Je BAT opravdu to nejlepší na trhu?,“ položil si sám řečnické otázky. Jeho slova okomentoval Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc., ředitel Ústavu procesního a ekologického inženýrství, Fakulty strojního inženýrství, VUT v Brně a vedoucí projektu NETME Centre, který uvedl, že jakákoliv technologie by se do seznamu BAT neměla dostat na základě lobbingu ale až poté, kdy se ověří v praxi.
 

Anketa mezi účastníky konference Waste to Energy in the CR 2011:
1. Jaká informace z průběhu konference Vás nejvíce zaujala?
2. V ČR se plánuje výstavba několika spaloven. Věříte v realizaci?
3. Myslíte si, že máme u nás dostatečný český potenciál pro realizace velkých investičních celků, ať již z hlediska dodávek technologií nebo i řízení celého procesu výstavby a najíždění?

Ing. Ladislav Houžva, PBS Industry
1. Především mě zaujaly prezentace odborníků, techniků a provozních specialistů. Jsem praktik, takže mě nejvíce zaujaly prezentace těch, kteří provozují stávající energetická zařízení, ať již jde o ZEVO Malešice nebo Termizo v Liberci.
2. Odpady jsou problémem, podívejte se na Itálii. Města tam jsou zavalena odpadky, je to velice nebezpečné životu. Proto věřím, že projekty plánované v ČR budou realizovány.
3. Každý stát by si měl určité kompetence zachovat, pokud vše jen nakupujete, tak se stáváte banánovou republikou bez energetické bezpečnosti a zcela závislou na zahraničí. Podle mě by měly dostat šanci české firmy, aby si vytvořily know-how. Když nebudeme umět sami stavět elektrárny, když nebudeme mít ve vlastní režii zásobování vodou nebo potravin, tak může přijít časem velký problém.

Ing. Gabriel Sirotňák, Slovenské energetické strojárne a.s.
1. Jsem na této akci poprvé a nejvíce mě zaujaly informace o zkušenostech z výstavby a provozu stávajících spaloven. Zaujala mě i prezentace zástupce ministerstva životního prostředí a především pak pozitivní postoj ke vztahu ke spalovnám, tento trend je vnímám i u nás, na Slovensku, kde se lidé k energetickému využití odpadů taktéž přiklánějí.
2. Jsme firmou, která má již v této oblasti reference, a to díky spolupráci s našimi partnery v západní Evropě. Situaci v Česku sledujeme bedlivě a tento trh je pro nás zajímavý. Pokud se zde budou spalovny stavět, chceme se účastnit výběrových řízení.
3. Nejsem schopen na toto odpovědět, nicméně vím například o úspěšných projektech českých firem na Slovensku, kde z pozice generálního dodavatele komplexně řešili projekty na spalovnách nebezpečného odpadu nebo průmyslového odpadu.

Judr. Jan Havel, Advokátní kancelář Řanda Havel Legal
1. Bylo toho více. Docela mě překvapila zřejmá podpora projektů spaloven ze strany zástupce ministerstva životního prostředí, což je určitě dobrá zpráva pro investory. Bude to mít pozitivní efekt na posuzování možnosti investic do této oblasti. Líbil se mi projev ředitele ZEVO Malešice Aleše Bláhy, dále pak zkušenosti Jaroslava Hyžíka. Podle mého názoru by se jeho zkušenosti daly využít pro potřeby propagace a popularizace spaloven mezi laickou veřejností. A samozřejmě jsem nevynechal přednášku Pavla Bartoše, jehož přednášky mají vždy skvělý náboj.
2. Jsem přesvědčen, že všechny prezentované projekty se uskuteční, vždyť nám nic jiného ani nezbývá. Musí se o tom jen utvrdit politici a veřejnost.
3. Účast českých firem by mohla být v mnoha směrech velmi významná, nicméně v oblasti např. technologie čištění spalin mám trochu obavu z jedné věci… Aby výstavba spalovny u veřejnosti prošla, bude muset investor předložit a představit v oblasti čištění spalin s prominutím „mercedes“ mezi technologiemi. Můžeme si o porovnání kvality českého řešení a známých zahraničních produktů myslet cokoliv, ale toto psychologické hledisko bude hrát, podle mě, v případě schvalování velkou roli.

Ing. Josef Géba, B:TECH, a. s.
1. Zaujal mě například Pavel Bartoš, především pak jak popsal mnohdy nesmyslné nakládání s legislativou Evropské unie, to jak doslova pokřivíme a přetransformujeme „počecháčkovsku“ předpisy z Bruselu v neuvěřitelně nevýhodný paskvil a sami sebe tak stavíme do nevýhodných pozic. Líbila se mi i prezentace Martina Pavlase z VUT Brno, který dal záměru výstavby spalovny konkrétní ekonomický rozměr. Jeho přednáška je myslím studnicí zajímavých dat pro všechny potenciální investory.
2. Věřím tomu stále více a více. Jsem rád, že se již stále více a více lidí nebojí o spalovnách mluvit nahlas. Jsem docela překvapený, jak se spojila v tomto směru obě ministerstva. I tak ale bude záležet na tom, jak se k případným realizacím postaví investoři a zájmové skupiny, jak bude realizována komunikace s veřejností. Od veřejného mínění se totiž odvíjí politické mínění. Třeba výstavba spalovny v kraji Vysočina bude asi velkým problémem, lidí zde nejsou zvyklí na komíny a lidé se toho budou bát. Problémy očekávám i v Karviné, kde již mají naopak lidí komínů až hodně a už je nechtějí ani vidět.
3. Nevidím vůbec problém v oblasti kvality a úrovně technologií, ale nejsem si jistý, zda mají české firmy dostatek výrobních a finančních kapacit, bankovních záruk pro realizaci tak velkých projektů.

Doc. Ing. Ladislav Bébar, CSc., VUT v Brně
1. Jsem zde poprvé a konferenci pořádanou AF Power agency považuji za jednu z nejlepších z oboru, na které jsem doposud byl, a to jak z hlediska množství a různorodosti účastníků, tak z hlediska úrovně praktických a odborných informací, zkušeností z provozu a výměny informací. Osobně mě zaujaly zkušenosti z provozovaných spaloven v ČR i ve světě, nejvíce pak přednáška o doplnění provozu ZEVO Malešice o kogenerační výrobu. Je zajímavé, jakých výrobních hodnot elektrické energie se v kogenerační jednotce dosahuje, stejně tak je zajímavé vědět, že spalovny jsou opravdu vysoce čisté provozy.
2. Chtěl bych být optimistou, ale legislativní situace v ČR je nejasná. Nakládání s alternativními palivy je omezeno velkými omezeními a provozovatel je v těžkém postavení. Nicméně, podíl spalování odpadů oproti průměru v EU je výrazně nižší a proto očekávám, že se to musí začít konečně řešit. Očekávám, že polovička z předložených projektů by mohla vyjít.
3. Pokud budeme považovat za českou firmu třeba i brněnský závod na výrobu turbin Siemens nebo Škoda Power v Plzni, tak odpovídám, že ano. Stejně tak jsou české firmy schopny dodávat technologie čištění spalin, což se projevilo například v rámci rekonstrukce spalovny Termizo nebo ve společnosti DEZA ve Valašském Meziříčí, kde technologie byly kompletně dodány a garantovány z pozice generálního dodavatele českými firmami.

Ing. Jiří Vích, Metrostav, a. s.
1. Nejsem asi jediný, kterého zde nejvíce zaujaly zkušenosti z praxe. Oceňuji, že i mě, jako laikovi, ředitel spalovny v Malešicích polopaticky a současně i odborně vysvětlil, jak vlastně spalovna funguje. I přesto, že se naše společnost podílí na stavebních pracích v elektrárnách v Tušimicích, Ledvicích nebo aktuálně v Počeradech, jsou pro mě spalovny něčím novým. Musím sledovat situaci na trhu i v tomto směru a věřím, že se některé projekty uskuteční.
2. Šance hodnotím jako velmi vysoké, vždyť nás k tomu nutí nás legislativa. S těmi miliony tun odpadů budeme muset něco dělat.
3. Myslím, že české firmy jsou schopny nejen dodat velkou část technologií, ale i výstavbu zkoordinovat. Chce to ale široký tým zkušených lidí. Věřím, že v ČR tyto kapacity jsou k dispozici. Vím to sám, protože naše firma se chce zaměřit na generální dodávky menších energetické celky jako generální dodavatel a personální otázka, zajištění kvalitních a zkušených specialistů, byla pro nás jednou z nejsložitějších. Prvním našim projektem nyní bude generální dodávka elektrárny na biomasu o výkonu 5,5 MWe. Oceňuji investora, že neviděl problém v tom, že nemáme referenci. Museli jsme ale plně respektovat přání investora na technologické dodávky.

Ing. Aleš Bláha, ZEVO Malešice
1. Překvapili mě oba zástupci státní správy, kteří předali myslím jasný signál o tom, co se bude v budoucnosti v ČR v oblasti nakládání s odpady dít. Myslím si, že došlo k výraznému posunu oproti stavu před cca třemi roky. Nakročili jsme správným směrem, tak jak to dělají v Německu nebo Švýcarsku. Prospěšné pro mě byly přednášky zástupců dodavatelů technologií. To, že jich přibývá, je pro konkurenční boj a investora, který hledá nejlepší kvalitu za rozumnou cenu, hodně dobré.
2. Věřím na 100 %, že se začnou spalovny stavět. Kolik jich bude a jakou budou mít kapacitu, ve kterých krajích se postaví? To bude ještě předmětem jednání, ale stavět se určitě bude.
3. Je jasné, že případným českým dodavatelům chybí reference. Ale investor se bude muset rozhodnout, jestli si nechá postavit spalovnu za například 250 milionů eur od známého zahraničního dodavatele a může si být téměř jistý, že v najíždění nebude problémem, nebo si nechá postavit spalovnu českým dodavatelem za 150 milionů eur a dalších řekněme 30 milionů budou stát najížděcí činnosti, které mohou (nebo nemusí) být problematičtější. Možná, že by se takový český generální dodavatel mohl třeba část nákladů najíždění vzít na sebe. Vždyť by na tom nakonec vydělal. Získá referenci, což je pro něj pro další vývoj nejdůležitější.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav