Nacházíte se:  Úvod    Plynárenství    Kamčatka, Sachalin – nový východní plynárenský program

Kamčatka, Sachalin – nový východní plynárenský program

Publikováno: 11.5.2009, Aktualizováno: 12.7.2022 13:30
Rubrika: Plynárenství

Tento program je jeden z nejmladších, který byl v oblasti těžby plynu v Ruské federaci (RF) přijat. Datuje se zářím 2007. O jaké objemy plynu jde? Východní část Ruska v sobě skýtá kolem 27 % zásob plynu v této zemi. Jde přibližně (včetně šelfů v Severním ledovém a Tichém oceánu) o 29,5 bilionů m3 zemního plynu.

V delší časové perspektivě by se měli vytvořit čtyři velká těžební centra – Sachalinské, Jakutské, Irkutské a Krasnodarské, která by měla již k roku 2030 zajišťovat těžbu kolem 200 iliard m3 ročně. Tato centra budou samozřejmě spojena jednou plynárenskou sítí a vytvoří celek obdobný tomu současnému v západní části Ruska, jak ji známe. Pokud hovoříme o Rusku jako o největší zásobárně zemního plynu na světě, tak samotná plynofikace značně pokulhává za tímto prvenstvím. Region Dálného východu je na tom velmi špatně ve spotřebě plynu, zde se zatím převážně využívá černé uhlí a mazut.

Pokud se v Rusku spotřebuje ročně do 400 miliard m3 plynu, tak na Dálném Východě se spotřeba pohybuje jen kolem 4-5 % a to bez ohledu na to, že v mnoha regionech na území RF, kde nejsou naleziště zemního plynu, mají podstatně vyšší spotřebu.V těchto nalezištích, především ale v Jakutské oblasti, je ovšem chemické složení zemního plynu jiné, především je zde vysoký obsah etanu, propanu, butanu a helia, a proto v těchto centrech budou muset být vytvořeny zpracovávající komplexy plynu, ale i chemické závody s exportním zaměřením. Tento program je daleko širší, než klasická těžba plynu a její další přeprava, a proto i investiční prostředky jsou téměř nepředstavitelné – kolem 2,4 bilionu ruských rublů (1 ruský rubl = 0,6 českých korun, pozn. redakce). Ovšem tyto prostředky nemají dlouhou návratnost díky exportním předpokladům. Jaké jsou v současné době hlavní směry činnosti Gazpromu v této obrovské oblasti?:

  • Stavba magistrálního plynovodu Sachalin–Chabarovsk–Vladivostok, který je určen pro dodávky plynu v Chabarovském a Primorském kraji, Evrejské autonomní oblasti a také pro export po rozvoji Sachalinského šelfu. Tento plynovod má termín realizace 2011 a dodávky plynu do Vladivostoku by měli začít v roce 2012. Hotova je veškerá technická dokumentace a rojekty, výkupy pozemků, je vytyčena cesta. V prvním kvartále 2009 by měl být kompletně hotový rozpočet. V letošním roce se profinancuje kolem 30 miliard ruských rublů (RUR), v roce 2010-100 miliard RUR a v roce 2011 něco méně než 100 miliard ruských rublů. Jak bude zásobován tento plynovod? V prvním období to bude plyn ze Sachalinu 1, v druhé i ze Sachalinu 1 a Sachalinu 2.
  • Jakutské centrum plynové těžby. Hlavním objektem tohoto Jakutské centra je Čajandinské naleziště plynu, kde jsou ověřené zásoby kolem 1,2 bilionu m3 a 68,4 milionů tun ropy a plynového kondenzátu. Další rozvoj je spojen se sousedními nalezišti a těmi jsou Tas-Jurjachské a Věrchně-Viljučanské.
  • Magistrální plynovod Jakutije–Chabarovsk–Vladivostok. První projekty budou v tomto roce, začátek výstavby bude 2011, realizace 2016. V tomto roce budou ukončeny výzkumné práce spojené s vytvořením zpracovatelského komplexu v Čajandinském nalezišti zabývajícím se získávání helia.
  • V současné době jsou v plném tempu stavební práce spojené s formováním systému plynofikace Kamčatského kraje. Začaly práce z vesnice Soboljevo do Petropavlovsk-Kamčatského. Jsou připravena menší ložiska, na kontinentu jsou postaveny těžební věže, na celý projekt jsou připraveny finanční prostředky. Bohužel, kdykoliv se objeví slovo plynovod Kamčatka, tak si řada našich lidí v Česku, ale především v Pardubicích vzpomene, že se tento projekt začínal realizovat před téměř 10 lety společností Plynostav Pardubice. Myšlenka, aby tento projekt uskutečnila česká firma byla naprosto logická, protože i přes velmi složité podmínky jsme to byli právě my, kdo jsme byly schopni realizovat nejsložitější plynovod Družba a tím byla stavba přes Ukrajinské Karpaty. Bohužel celý mechanismus úhrady za realizaci stavby byl velmi „netradiční“, vyjádřil bych to slovy – plynovod za kraby. Navíc v době administrace presidenta Jelcina řada věcí vypadala a dopadala jinak, než všichni očekávali. V současné době je realizace projektu u ruských prováděcích organizací a je to škoda. Vedle plynofikace se vede i příprava ke geologické rozvědce na šelfu západní Kamčatky, protože zásoby na povrchu nedávají dlouhodobé perspektivy pro zajištění plynu pro celou oblast. Pokud se potvrdí zásoby plynu v šelfu je možno přejit k realizaci závodu i na zkapalněný plyn.
  • Pokračují práce na formování Krasnojarského a Irkutského centra těžby plynu. V současné době se provádí „geologická rozvědka“ na 23 ložiscích. Pro přiblížení, co to znamená, si dovolím přiblížit tento údaj na číslech: Jen za ½ roku 2008 bylo v této lokalitě investováno kolem 2,7 miliardy RUR. Realizaci plynofikace v Irkutsku i v jeho oblasti je v rukou tzv. nezávislých“ plynárenských organizací typu Itera, Novatek, Nordgaz... Podle tohoto modelu byl již na přelomu 2007/2008 dodáván plyn do Irkutské oblasti.

SACHALIN
 

Projekt Sachalin I, Sachalin II a Sachalin III.

Dne 18. února 2009 byl na ostrově Sachalin ve vesnici Prigorodnoe slavnostně otevřen první zpracovatelský závod na zkapalněný plyn v Rusku. Tento projekt je realizován v rámci celého komplexního programu SACHALIN 2. Jde o společný projekt Gazpromu, Royal Dutch Shell, Mitsui a Mitsubishi Corporation (otevření se účastnili nejen president RF Medvěděv ale také Japonský premiér Aso, člen vlády Holandska M. van der Guven a další vysocí státní představitelé všech zúčastněných stran).
Tento závod má dvě technologické linie, z nichž každá má výrobní kapacitu 4,8 mil tun zkapalněného plynu. Stavba začala v roce 2003 a na projektovanou kapacitu v objemu 9,6 mil tun by se měla dostat příští rok. Stejně jako u velkých transitních projektů Gazprom realizuje stavby, za prvé pokud je na plyn poptávka a za druhé je následně také plyn prodán. V tomto případě postupoval stejně, když ještě do ukončení stavby byl veškerý zkapalněný plyn prodán na základě 20letých dlouhodobých kontraktů. Z toho více jak 65 % je určeno devíti odběratelům v Japonsku a zbývající je určen pro zákazníky v Jižní Koreji a USA. Tento první komplex je postaven v rámci jednoho z největších integrovaných projektů SACHALIN 2 na zpracování ropy a plynu, s využitím dvou velkých nalezišť ropy a plynu v severovýchodní části šelfu ostrova Sachalin. Realizace tohoto projektu má obrovský význam pro celou plynárenskou veřejnost z několika důvodů: jednak se objevuje další hráč – výrobce zkapalněného plynu na světovém trhu, dále dokazuje rozvoj ze strany Gazpromu v této oblasti, ale nejvýznamnější z mého pohledu je ten fakt, že stejně jako u Severního potoku, Štokmanovského naleziště, tak i zde jde o mezinárodní spolupráci největších světových korporací. Nelze nemluvit o tom, že rozjezd celého Dálně-východního programu však potřebuje uskutečnit řadu kroků.
 

Urengojské naleziště a propojení se Sibiří a Dálnym Východem

Je nutno přijmout v tomto případě nový Zákon o nalezištích vzácných surovin, Zákon o magistrálních plynovodech, Zákon o využití helia. Je nutno zohlednit řadu faktorů a přijmout řešení, spojená s daňovými úlevami, jako to mají ropné společnosti v tomto obrovském regionu, minimalizovat cla na dovoz technologií do tohoto regionu nutných pro zajištění výstavby zpracujících technologií. Velmi důležité je řešit samostatnou kapitolu - helium. Nejen jeho využití, zpracování, ale až ke skladování jeho kondenzátu. Dalším velmi důležitým doplňujícím programem je řešení podzemních zásobníků. Samozřejmě vedle dotažení geologické rozvědky v oblastech projektování cest a výstavbu infrastruktury, je tady i další otázka, a to je vytvoření dostatečných kapacit podzemních zásobníků plynu (PZP). Žádný tento grandiózní plynárenský systém nemůže bez PZP fungovat. V této oblasti, myslím Dálný východ, ale nebylo zatím realizováno mnoho, což je spojeno s celkově velmi malým geologickým výzkumem a následným jasným stanovením možných vhodných míst pro stavbu PZP. Na Dálném východě jsou z tohoto pohledu znalosti téměř nulové.
 

ZÁVĚR
V článku je nastíněn rozvoj těžby plynu a plynofikaci Dálného východu, autor přináší informace o rozvoji technologií zkapalněného plynu a o realizaci prvního zkapalňovacího závodu v Rusku na Sachalinu. Na příkladu rozvoje Dálného východu je vidět, že komplexní rozvoj plynárenského systému tohoto obrovského regionu může přinést plyn do Japonska, Jižní Koreje, USA, ale časem ve formě zkapalněného i do EU. Navíc, pokud pozorně vnímáme mapu plynovodu Sibiře a Dálného východu, tak zjistíme, že propojení Urengojských nalezišť (současný zdroj EU) a těchto nalezišť není hudba příliš daleké budoucnosti.

The article outlines the development of natural gas extraction and the Far East gas connection, the author provides for information on the technology development for liquefying gas and on implementation of the first liquefying plant in Russia in Sakhalin. The example of the Far East development shows that a complex development of gas system of this huge region may bring gas to Japan, South Korea, USA, and later on in liquid form also into the EU. As the author states, providing the reader clearly perceives the gas pipeline map in Siberia and Far East, he shall find out that the interconnection of Urengoy gas fields (current EU source) and these deposits shall not be lights years away only. Eastern part of Russia provides for around 27 % of gas deposits in this country. It is around (including shelves in the Arctic Ocean and Pacific Ocean) 29.5 bn m3 of natural gas.

В статье рассмотрено развитие добычи газа и газификации на Дальнем Востоке, автор информирует о развитии технологии сжижаемого газа и реализации первого сжижаемого завода в России и на Сахалине. На примере развития Дальнего Востока можно видеть, что комплексное развитие системы газовой промышленности этого крупного региона может подавать газ в Японию, Южную Корею, США, но со временем и в ЕС, в виде сжиженного газа. Как указывает автор, если читатель внимательно посмотрит на карту Сибири и Дальнего Востока, он выяснит, что соединение месторождений Уренгоя (источник ЕС в настоящее время) и этих месторождений – это музыка не слишком далекого будущего. Восточная часть России скрывает в себе порядка 27 % запасов газа в этой области. Речь идет примерно (включая шельфы в Северном Ледовитом океане и Тихом океане) о 29,5 биллионах м3 природного газа.

 

Představujeme: Ing. Huga Kysilku (narozen 2. 3. 1953, 3 děti, ženatý)
Po absolvování ČVUT (fakulta strojní, obor ekonomika průmyslu) nastoupil v 1980 na PZO Strojimport Praha, se zaměřením na export obráběcích strojů. V letech 1986-1991 delegát PZO Strojimport na Obchodním oddělení v Moskvě. V letech 1991-1994/95 delegát firmy Tradeinvest v Moskvě a následně do 2004 Hlavní představitel Transgas a.s. v Moskvě. Celkem odpracováno 19 let v Moskvě. Od roku 2004 zaměstnán ve firmě VEMEX s.r.o. ve funkci vicepresidenta.

 

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Související články


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Novým generálním sekretářem České plynárenské unie se stal Oldřich PetržilkaNovým generálním sekretářem České plynárenské unie se stal Oldřich Petržilka (46x)
V pondělí 22. března 2010 se v Praze sešlo prezidium České plynárenské unie (ČPU), aby jmenovalo nového generálního sekr...
Ceny zemního plynu od innogy zůstávají stabilní, zásobníky jsou připraveny na zimu (45x)
„Ceny zemního plynu od innogy pro aktuální topnou sezónu zůstávají stabilní,“ oznámil dnes obchodní ředitel innogy Tomáš...
Česká republika má studii pro rozšiřování objemu zásobníků plynu (42x)
Česká republika bude rozšiřovat objem podzemních zásobníků plynu tak, aby pokryl 50 procent její roční spotřeby.  Na ned...