Jednatelé společnosti UnionOcel, s.r.o.: „Sázka na vysokou kvalitu nabízených ocelí se nám stále vyplácí.“

• Foto

Jak hodnotíte patnáctileté působení vaší firmy na českém trhu?
K. B.: V průběhu dosavadních 15. let jsme vykonali značný skok dopředu. Začínali jsme se čtyřmi zaměstnanci v malé kanceláři v Praze na Smíchově. Část našich zákazníků jsme znali již z předchozích let, ještě před založením Union Ocel s.r.o. V současné době zaměstnáváme více než 250 lidí, přestěhovali jsme se do moderních kanceláří, disponujeme rozsáhlým centrálním skladem v Kopřivnici, v databázi máme 1 600 zákazníků. Obrat se v posledních letech pohybuje na úrovni dvou miliard korun. Zažili jsme však i lepší roky…

L. J.: Postupem času jsme se zaměřili i na budování zázemí v zahraničí. V současné době máme dceřiné společnosti v polských Katowicích a v Rumunsku. Zde jsou rozmístěny obchodní kanceláře ve čtyřech lokalitách, přičemž v Brašově jsme zřídili sklad, odkud zásobujeme zákazníky v Rumunsku a Bulharsku, a který je i v dosahu pro zákazníky ze Srbska. Své specialisty (obchodníky) máme v Bulharsku Srbsku a Slovinsku. Celkem v zahraničí pracuje včetně dceřiných společností více než 40 našich kolegyň a kolegů.

Naznačil jste, že jste zažili i lepší roky. Jak to myslíte?
K. B.: Situace se zásadně mění. Za dobu působení naší firmy mnoho tuzemských výrobních firem přesunulo svou výrobu na východ. Nejdříve například do Rumunska, nyní pak dále do Asie. Jejich snahy chápu, chtějí prostě snížit náklady.

L. J.: Tak to prostě je. Mohu však říci, že naši firmu tento trend nějak zvláště naštěstí neovlivňuje. Od počátku svého působení, kdy jsme začínali na bázi příkupů oceli od různých výrobců, jsme se zaměřili na jednoznačný okruh materiálů - mimo běžných konstrukčních jakostí jsme vsadili na vysokopevnostní, otěruvzdorné a jemnozrnné oceli a oceli pro tlakové nádoby. Vše od významných západoevropských hutních producentů. Toto naše zaměření nás předurčuje k tomu, být i v této náročné době úspěšnou firmou.

Kdybychom se zaměřili na segment energetiky… Ten je nyní v útlumu.
K. B.: Je pravda, že velké energetické investice v Česku a prakticky celé Evropě neprobíhají. Příčin je mnoho, od nízké ceny energie přes ekologické či politické důvody a podobně. Naší výhodou však je to, že velká část sortimentu UnionOcel je určena i pro potřeby rekonstrukcí a oprav. V posledních letech se rekonstruovala drtivá část českých energetických kapacit a nyní se budou pár desetiletí provozovat, opravovat a udržovat. Situace se mění rok od roku a s tím i požadavky na konkrétní jakosti.

L. J.: Například v době krize v roce 2008 byl značný zájem o finančně zajímavé vysokojakostní oceli 16Mo3 pro kotlová tělesa, a to ve velkých objemech. Pro nás znamenaly prodeje této jakosti vyrovnání ztrát v jiných oblastech. Zajímavé byly i naše dodávky vysocelegovaných nebo otěruvzdorných ocelí. Situace na trhu se prostě mění, ale vzhledem k našemu širokému sortimentu jsme schopni reagovat na aktuální situaci na trhu a máme vždy co nabídnout.

Firem, které nabízejí oceli, je mnoho. Proč by si zákazník měl vybrat právě vás?
K. B.: V Česku působí mnoho firem, které se zaměřují a ve svém sortimentu mají základní konstrukční jakosti S235 nebo S355 s dodatky podle norem. Relativně velice rychle jsou schopny tyto běžné oceli objednat u výrobce a dodat zákazníkům. My se od těchto firem odlišujeme rozsáhlým portfoliem vysoce jakostních ocelí. Máme na skladě k okamžitému odběru i speciální otěruvzdorné materiály pro navařování a podobně. Bavíme se například o ocelích s tvrdostí podle Brinella 300 až 600 HB. Takové oceli mají firmy na skladech velice zřídka, my je ve svých skladech udržujeme v celém rozměrovém spektru trvale. Naše sklady jsou schopny pojmout až 35 tisíc tun materiálu. Konstrukční materiály (plechy) nabízíme v tloušťkách až do 320 mm a v hmotnostech až 30 tun jedné tabule. Haly jsou vybaveny jeřáby s nosnostmi až 32 tun a to taky není v Česku běžné.

L. J.: Rozsáhlý sortiment však není jedinou naší konkurenční výhodou. Snažíme se zákazníkům nabízet přidanou hodnotu, například v podobě zajištění všech potřebných přejímek a zkoušek, které vyžadují normy. Spolupracujeme s laboratořemi na zajištění tahových zkoušek, zkoušek vrubové houževnatosti, zjištění chemického složení a podobně. Zkoušky ultrazvukem provádíme vlastními proškolenými pracovníky a vlastním technologickým vybavením. Můžeme zajistit přejímky nezávislými společnostmi a podobně.

Základem úspěchu jsou i ve vaší společnosti především lidé.
K. B.: Určitě. Vážíme si našich zaměstnanců a vytváříme maximum pro jejich spokojenost, vzděláváme je, zvyšujeme jejich kvalifikaci. Nízká fluktuace je snad známkou toho, že jsou naši lidé se svou prací spokojeni.

L. J.: V regionu, kde je nezaměstnanost pod 4 %, je složité získat kvalifikované lidi. Ale jsme rádi, že se dobrá pověst o naší firmě spontánně šíří mezi lidi, aktivní jsme na školách a úzce spolupracujeme s úřady práce. Naopak nepříliš dobré máme zkušenosti s personálními agenturami.

Jsou velké skladové zásoby výhodou? Vždyť to s sebou nese vysoké náklady …
K. B.: Máte pravdu. Jsou to určité náklady, starosti… Důležité je proto jednání s bankami, které nám poskytují finance na profinancování hodnoty skladových zásob. Na velké a dlouhodobé projekty si investoři, resp. generální dodavatelé řeší dodávky mnohdy napřímo s výrobci, ale pro rychlé projekty s krátkými dodacími lhůtami pak využijí spíše našich služeb. I pro větší projekty jsme schopni dodat požadované množství v řádech dnů.

L. J.: Část našich zaměstnanců, resp. obchodníků má zkušenosti s prodejem oceli i 25 let. Takový specialista již dokáže relativně přesně predikovat, oč bude nebo může být ve kterém čase zájem. Spolu s výrobními závody a válcovnami jsme díky úzké spolupráci vytvořili propracovaný systém, který nám funguje. Rychlé dodávky oceňují především zákazníci, kteří se pohybují v oboru energetiky. Zkušenost podporuje i vysoká flexibilita dodávek, kterou podporuje i sesterská firma se skladem v německém Duisburgu. Jsme vzájemně propojeni informačním software, a dohromady tak disponujeme objemem 100 tisíc tun oceli v různorodých jakostech a tloušťkách.

Odkud vlastně oceli, které nabízíte, přesně pocházejí?
K. B.: Naše oceli pocházejí převážně z německých a rakouských hutí. Tyto oceli pak putují na konkrétní projekty především v Evropě. Pro projekty, které jsou určeny mimo Evropu a kde nejsou vyžadovány vyšší požadavky, tak máme k dispozici i část sortimentu pro tyto účely. V Česku spolupracujeme se společností Vítkovice Steel a z Polska bereme z Huta Częstochowa. Ale jak jsme již uvedli, my se zaměřujeme na projekty, resp. trhy, kde jsou požadavky na kvalitu, a tomu odpovídá náplň našeho skladu.

Mimochodem… Vzhledem k současnému stavu v ocelářském segmentu… Bude ještě odkud v Evropě brát?
K. B.: Ocelářský průmysl v Evropě na tom není nejlépe a výhled taktéž není optimistický. Tlak z Asie je značný a graduje. Náznak řešení, resp. ochrany evropského ocelářství bohužel nepřichází ani z Bruselu, spíše naopak. Šanci na přežití tak budou mít jen hutě s vysoce sofistikovanou a ekologickou výrobou, kterým se podaří udržet a dále rozvíjet kvalitu. Ocel z východu totiž ještě stále ve kvalitě pokulhává, ale je otázkou času, kdy se v kvalitě přiblíží.

L. J: Celní opatření nejsou samospasitelná. V Americe uplatňují na oceli vysoká cla a hutě na tom taky nejsou o moc lépe. Jde o vysokou politickou hru a je složité, co bude za pár let. Stále je zde předpoklad, že Čína bude muset zvýšit lidem mzdy, že bude muset dbát na ekologii, a tím se jim výroba zdraží. Je otázka, zda tuto „přechodnou“ dobu evropský ocelářský průmysl přežije… Chtěl bych věřit, že ano.

Proč jste si pro svůj centrální sklad vybrali právě Kopřivnici?
K. B.: S výstavbou servisního a skladového centra v Kopřivnici jsme začali v roce 2005 a po zprovoznění v roce 2006 jej neustále rozšiřujeme. Mimo uskladnění zde zajišťujeme například dělení plechů na autogenech, plazmou a lasery podle přání zákazníka a předložené dokumentace. Disponujeme čtyřmi autogeny a dvěma plazmovými stroji, přičemž jeden z nich je schopen připravit i hrany pro budoucí svařování čili pracuje ve 3D. V roce 2014 jsme zprovoznili již pátou halu, kterou jsme koncipovali jako halu výrobní. Je vybavená laserem, obráběcími centry, ohraňovacími lisy.

L. J.: Kopřivnice nám nabízí strategickou polohu nejen pro zásobování Česka, ale i Slovenska a pochopitelně i firem v Polsku. Moravskoslezský kraj stále považujeme za srdce průmyslu a strojírenství, věříme, že tomu tak bude i v budoucnu. Poloha skladu představuje také optimální vzdálenost pro pokrytí trhu Evropy ve vztahu a spolupráci se sklady sesterské společnosti v Duisburgu. Ročně vyexpedujeme cca 80 tisíc tun oceli, většinu po silnici, část putuje k zákaznsilnici, část putujeíkům po železnici. Ve skupině máme stanoveno pravidlo – po vyjasnění všech okolností a objednání materiálu zákazníkem musíme požadovanou ocel expedovat z našeho skladu do 24 hodin.

Centrální sklad je však téměř takovým malým strojírenským závodem…
K. B.: Máte pravdu, že možnosti, které nabízí servisní a skladové centrum, jsou rozsáhlé, ale základem naší firmy bylo, je a bude obchodování s ocelí. Nemáme ambice se stát dodavatelem vyšších strojírenských celků. Maximálně však hodláme klientovi požadovaný materiál připravit čili vypálit tvar, opracovat mechanicky, ohranit a otryskat. My totiž disponujeme i tryskacím zařízením pro plechy do 16 metrů délky a šířky 3 metry. Klientovi tak šetříme jednak jeho skladové kapacity, ale i čas a lidské a strojní kapacity, kterými by musel disponovat pro tuto výrobu.

L. J.: Svařování a montáž větších technologických celků necháváme našim odběratelům a tímto směrem nepůjdeme. Nicméně v krátké době bychom chtěli náš strojní park doplnit o další stroje, které budou schopny ještě rychleji a efektivněji připravit odběratelům požadovaný materiál – zvýšit jejich přidanou hodnotu. K našemu stávajícímu ohraňovacímu lisu, který pracuje s plechy délky šest metrů, tloušťky až 40 mm a je schopen vyvinout sílu až 1 250 tun (12 500 N), chceme v krátké době doplnit stejný lis, a docílit tak délky ohraňování v tandemu 12 metrů se silou 2 × 1 250 tun (2 × 12 500 N). Stavební základ pro tento nový stroj je již připraven.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav