Je potřeba internalizovat externality z těžby uhlí?
Rubrika: Uhlí
Internalizace externalit, nebo také externích efektů, je jedním ze střednědobých cílů, které jsou zakotveny v Surovinové politice České republiky z roku 1999 [1]. Nástrojem k dosažení tohoto cíle může být zavedení ekologické daně či určitá optimalizace současných environmentálních poplatků. V současné době již proběhla v České republice I. etapa ekologické daňové reformy. Jejím základním účelem bylo transponovat do českého právního řádu Směrnici 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny [2]. Výsledkem této etapy byl vznik tří nových daní – daně ze zemního plynu, daně z pevných paliv a daně z elektřiny [3]. Podle harmonogramu ekologické daňové reformy [4] bude nyní následovat II. etapa, jejímž předmětem může být revize stávajících environmentálních poplatků a dalších nástrojů regulace v oblasti životního prostředí a transformace těchto poplatků na „ekologické“ daně. V souvislosti s těžbou hnědého uhlí existuje několik relevantních ekonomických nástrojů (poplatek za dobývací prostor, úhrada z vydobytého nerostu atd.), které tedy mohou být předmětem další etapy daňové reformy. Optimalizace těchto poplatků či jejich implementace do ekologické daně by měla být prováděna na principu kvantifikace externalit vycházející z vědecky korektních a oponovaných studií.
Pro kvantifikaci externalit jsou v České republice vědecky studovány víceméně pouze dva základní metodické přístupy, a to preferenční metoda ExternE v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a expertní metoda hodnocení biotopů ve Výzkumném ústavu pro hnědé uhlí, a. s., Most a v Českém ekologickém ústavu. Cílem tohoto příspěvku je na modelovém příkladu těžební lokality povrchového hnědouhelného lomu Vršany-Šverma porovnat finanční výši environmentálních poplatků odvedených v souvislosti s těžbou uhlí a výši externích nákladů kalkulovaných s využitím metody oceňování biotopů a zároveň tak zjistit, zda jsou vyčíslené externality dostatečným způsobem kompenzovány, či nikoli, a je tedy zapotřebí je internalizovat.
Celý článek najdete v náhledovém formátu PDF ZDE.
Is it necessary to internalize externalities from coal mining?
The purpose of this article is, using model example of mining location of brown-coal open-cast quarry Vršany-Šverma, to compare financial amount of environmental fees levied in connection with coal mining and the amount of external costs calculated using method of evaluating biotops, while determining whether the calculated externalities are sufficiently compensated or not and they need to be internalized.
Надо ли на международном уровне регулировать влияние добычи угля на окружающую среду?
Целью этой статьи является сопоставление на примере модели шахты Вршаны-Шверма по поверхностной добыче бурого угля финансового размера налогов за влияние на окружающую среду, оплаченных в связи с добычей угля, и размера внешних расходов, вычисленных с применением метода оценки биотопа. И в то же время возникает вопрос, достаточным ли образом вычисленные внешние налоги компенсированы и насколько необходимо интернализировать внешние эффекты при добыче угля.
Autor
Související články
NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)
Důlní výztuže z ArcelorMittal Ostrava se nově uplatňují v Jižní Americe a jižní Africe při výstavbě tunelů nebo těžbě zlata a diamantů (82x)Vzhledem ke složité situaci v důlním průmyslu, kdy nízká cena uhlí způsobuje celosvětové snižování těžby, hledá ArcelorM...
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu nakladatelství zakázáno.
Realizace: SE-MO Data s.r.o.
