„Jádro proti krizi?“ Spíše ano…
Rubrika: Lidé-Věci-Události
V rámci hlavní konference letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu proběhl zajímavý seminář, který si dal za cíl zodpovědět na otázku, zda může být rozvoj jaderné energetiky faktorem, který umožní českým stavebním a strojírenským firmám lépe odolávat krizi. Ve sportovní hantýrce vyjádřeno… vyhráli pozitivisté před těmi skeptičtějšími, těsně v prodloužení…
„Investice do jádra jsou doslova ekonomickým hitem. Bez jádra navíc nemáme žádné dobré řešení naší energetické budoucnosti,“ uvedl celou konferenci Mirek Topolánek. „S výstavbou dalších jaderných bloků je už v Česku pět minut po dvanácté,“ pokračoval expremiér a zdůraznil, že je potřeba se dívat do budoucna. „Krize se vyskytují cyklicky. Tím, že se nyní rozhodneme a začneme stavět, můžeme předejít vlivům krize další, která přijde třeba zase za 5 nebo 10 let,“ dodal.
Na konferenci „Jádro proti krizi?“ se také hodně mluvilo o vyhlášeném tendru na dodavatele technologie pro dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Náměstek Hüner z MPO ve svém vystoupení řekl, že i kvůli komplikovanému schvalovacímu procesu EIA rozhodně nepředpokládá ukončení tohoto tendru do konce roku 2009. Tomáš Hüner také zhodnotil určitý posun v názorech na jádro, když řekl, že pohled na jadernou energetiku se stává v Česku i v rámci EU racionálnějším a méně politicko-ideologickým.
Co se týče jaderné energetiky na Slovensku, státní tajemník Žiga ve svém vystoupení řekl, že mezi strategické priority slovenské vlády patří zabezpečení výroby nejméně 50 procent výroby elektřiny z jaderných elektráren. Proto chce Slovensko do listopadu 2013 spustit dva nové bloky jaderné elektrárny Mochovce, což by mělo stát 2,775 mld. EUR. K tomu chce slovenská vláda ještě vybudovat nový jaderný zdroj v lokalitě odstavené jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Na této výstavbě se bude podílet i společnost ČEZ.
Zástupce společnosti Atomstrojexport Leonid Janko na konferenci představil modernizovaný mezinárodní reaktor MIR.1200, na jehož vývoji Atomstrojexport spolupracoval s firmou Škoda JS. Vyslovil taktéž jednoznačný zájem firmy se na projektu dostavby Temelína podílet. „S českými firmami počítáme,“ řekl.
Leonid Janko
Model modernizovaného reaktoru MIR.1200
Zajímavá byla i přednáška Aleše Johna, ředitele Ústavu jaderného výzkumu Řež, který přiblížil současné aktivity ve vědě a výzkumu, které se týkají jaderné energetiky a představil novinky v tomto směru. Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR zdůraznil, že je potřeba být aktivní i v zemích, kde máme státní zastupitelství. „Nebudeme zvyšovat počty zastupitelských úřadů, spíše by její zaměstnanci měli být daleko aktivnější, zvláště v zemích, kde se chystají investice do výstavby jaderných elektráren, a kde Česko znají, například Indie,“ vysvětlil. Do větší výměny názorů se dostali přítomní se zástupci stavebního sektoru, zejména Václav Matyáš ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví vyslovil obavu, že české firmy, ať již stavební nebo strojírenské, nebudou z aktivit profitovat a pokud se již k dodávce dostanou, jako subdodavatel, není si jistý ani případným profitem. Z právního pohledu se k tomuto tématu vyjádřil Jan Strelička z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL. Vysvětlil, že lze připravit podmínky výběrového řízení tak, aby byla dodržena zákonná pravidla vyplývající pro podobné zakázky z české i evropské legislativy, a přitom byla zajištěna účast českých firem na zakázce i férové podmínky pro ně. Řešením je například model tzv. kvazi-offsetů. Tento postoj podpořil i předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřich Vojíř, podle kterého je zodpovědností státu, aby v případech podobných zakázek byla podpora domácích firem zajištěna. Stejným způsobem si ostatně vlastní průmysl chrání i jiné evropské země.