Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Firemní zpravodajství    Jaderná elektrárna bez elektřiny – předpoklad katastrofy

Jaderná elektrárna bez elektřiny – předpoklad katastrofy

Publikováno: 15.6.2015
Rubrika: Firemní zpravodajství, Lidé-Věci-Události, Jaderné

Největší hrozbu pro jaderné elektrárny nepředstavují ani teroristické útoky, ani extrémní živelné pohromy. Katastrofu ale může způsobit, když elektrárna zůstane bez elektřiny. Jak je na takové riziko připravena jaderná elektrárna Dukovany, která je v provozu už 30 let a jejíž vlastník, společnost ČEZ, se chystá požádat Státní úřad pro jadernou bezpečnost o souhlas s prodloužením provozu o dalších nejméně deset roků? Aby toto povolení elektrárna získala, musí kromě řady jiných věcí splnit podmínku, že sama za žádných okolností nezůstane bez elektřiny.

 

 

 

Obsluha reaktoru dokáže v případě nutnosti zastavit jadernou reakci během několika sekund. Přesněji řečeno, v kritické situaci to bezpečnostní systémy reaktoru udělají dokonce samy bez zásahu člověka. I po takto rychlém odstavení reaktoru musí být nadále zajištěn odvod tepla z aktivní zóny a chlazení skladovacích bazénů s použitým jaderným palivem, které jsou v těsné blízkosti reaktoru. A to bez elektřiny není možné.

Přesně taková situace nastala 11. března 2011 v japonské Fukušimě. Obsluha v okamžiku zemětřesení bezpečně odstavila všechny reaktory. Otřesy sice zničily přívod elektřiny z vnější sítě, ale v záloze byly ještě obří dieselagregáty, které mohly napájení elektrárny bezpečně zajistit. Pak ale přišla vlna tsunami, která smetla nádrže s palivem pro tyto generátory, takže zprovoznit se podařilo jen jeden ze šesti. Důsledky jsou všeobecně známé.

Výkon jaderné elektrárny Dukovany je 2000 MW. Každý reaktorový blok spotřebuje na vlastní provoz kolem 20 MW, což je spotřeba menšího města. To vůbec není málo, takže i Dukovany prošly po Fukušimě testy, které zkoumaly, co by se dělo, kdyby nastaly i na první pohled zcela nepravděpodobné situace.  Kdyby se například rozpadla přenosová soustava ČR a okolních zemí. Kdyby ve stejnou chvíli došlo k poruše vnější linie zvlášť vysokého napětí 400kV i dvou záložních linek po 110 kV. Kdyby naráz selhaly všechny tři dieselgenerátory každého bloku (pro 48 hodinový provoz elektrárny stačí jeden, dva jsou rezervní). Kdyby z jakýchkoliv příčin přestala fungovat přečerpávací vodní elektrárna Dalešice-Mohelno, která najíždí na plný výkon 4x112 MW do 90 sekund. Kdyby stejný osud postihl i vodní elektrárnu Vranov nad Dyjí. Kdyby zkolabovaly obě rozvodny, ze kterých je elektrárna napájena. A konečně – kdyby se to všechno stalo najednou.

Výsledkem se stal program s poněkud nic neříkajícím názvem „Optimalizace systému zajištěného napájení“. V elektrárně byly ke všem dosavadním systémům záložního napájení nainstalovány dva Station Blackout dieselgenerátory, každý o výkonu 3,2 MW, které jsou funkčně nezávislé na stávajícím zařízení, na palivu, na chlazení a elektrickém napájení. Tyto mohutné stroje americké firmy Caterpillar byly po kompletaci a technických úpravách dodavatelem Zeppelin CZ, s.r.o. zabudovány do speciálních extrémně odolných kontejnerů od české společnosti PAVELKA – kontejnery s.r.o., které zabezpečí jejich provozuschopnost i v případě zemětřesení a dalších extrémních situací. Každá kontejnerová sestava obsahuje motor a generátor na speciálním odpruženém rámu, chlazení pro provoz v extrémních podmínkách, palivovou nádrž pro osmihodinový chod a elektrozařízení. Stojí na železobetonových základnách o síle 2,5 m a je vybavena kabelovým systémem připojení k jednotlivým reaktorovým blokům.

Aby jistota, že Dukovany nikdy nezůstanou bez elektřiny, byla stoprocentní, dostala elektrárna ještě čtyři mobilní dieselgenerátory, každý o výkonu 350 kW. Jsou umístěny na podvozcích a vybaveny elektrickými kabely o celkové délce 1,3 km. Každá mobilní jednotka má kromě vlastní nádrže s obsahem 500 l ještě zásobní nádrž o stejném objemu na samostatném podvozku.  Hodinová spotřeba je 80 l. Pokud by selhaly všechny předchozí záložní zdroje, mobilní generátory zajistí napájení bezpečnostních systémů z jakéhokoli místa. Splnila se tak podmínka, kterou bezpečnostní inženýr Libor Fejta definuje slovy: „Řešení spočívá v přípravě všech bloků na podání elektrického napájení „odkudkoli“.“

Jaderná elektrárna Dukovany si tedy může odškrtnout další splněný bod na cestě k prodloužení spolehlivého a bezpečnostního provozu o dalších nejméně deset let.

 

 

 

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Autor


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Vítkovice podepsaly po Rosatomu smlouvu i s WestinghouseVítkovice podepsaly po Rosatomu smlouvu i s Westinghouse (66x)
Společnosti Westinghouse Electric Company a Vítkovice, a.s., podepsaly 1. prosince 2011 v prostorách rezidence americkéh...
Michal Enžl: Do energetiky se tlačí i firmy, které nemají s tímto oborem žádné zkušenosti (64x)
Do energetiky se tlačí i firmy, které nemají s tímto oborem žádné zkušenosti. I na toto téma hovořili s Michalem Enžlem ...
Energetici zvolili nejlepším fyzikářem pedagoga z Českých Budějovic. Získal titul ČEZ Ámos a exkurzi pro celou svou tříduEnergetici zvolili nejlepším fyzikářem pedagoga z Českých Budějovic. Získal titul ČEZ Ámos a exkurzi pro celou svou třídu (56x)
O tomto víkendu byla v Praze završena anketa Zlatý Ámos 2014, která již dvacet let volí a oceňuje nejoblíbenější pedagog...