Ivo Tichý (ZAT): V jaderné energetice vidíme budoucnost. Do inovací investujeme ročně desítky milionů korun

• Foto

Jakou inovaci považujete ve vaší společnosti za posledních několik let za nejzásadnější?
Pro nás jsou stěžejní inovace, a tudíž i investice do vývoje vlastního řídicího systému. V roce 2011 jsme uvedli na trh už čtvrtou generaci našeho řídicího systému SandRA, což je zkratka Safe and Reliable Automation. Na jeho vývoji pracovali naši projektanti a vývojáři více jak pět let. Jde o velmi sofistikovaný řídicí systém s důrazem na bezpečnost, bezporuchovost a dlouhou životnost technologie s délkou provozu 15 až 20 let. Do jeho vývoje investujeme ročně okolo 40 milionů korun. Také do rozvoje výrobních technologií a zázemí vkládáme nemalé částky, za posledních deset let šlo o půl miliardy korun. Areály v Příbrami a v Plzni tak máme připravené na dalších 30 let provozu.

Na dalších 30. let dopředu? Takže vy vidíte v jaderné energetice, která je na černé listině v EU, budoucnost?
Zcela jistě. Výzkum v současné době pracuje na vývoji IV. generace jaderných reaktorů, které se plánují uplatnit v praxi, investuje se do vývoje malých jaderných reaktorů. Otázka směřování energetiky v EU je spíše politického rozhodnutí, zda si zvolíme pouze zelenou obnovitelnou, ale nestabilní energii, nebo stabilní jaderné zdroje. A bezpečnost a stabilita energie by měla být prioritou.

Výsledné produkty procesu inovace „nakupujete“, nebo si je řešíte vlastním vývojovým týmem?
Investice do nových produktů jsou hybnou silou naší firmy. Pro jejich vývoj a inovace máme v Příbrami vytvořené kvalitní vývojové zázemí. To nás také řadí mezi pět firem v EU, které vyvíjí a dodávají vlastní řídicí systém do primárního okruhu jaderných elektráren. Zaměřujeme se na obory jaderné, tepelné a vodní energetiky, plynárenství a drážních systémů. Naší strategií je oslovovat trh s novými produkty a rozvíjet vlastní know-how.

Kolik procent produkce vyvážíte?
Ještě před pěti lety byl poměr zcela jiný než dnes. Na export šlo 30 procent, v současné době jde až 70 procent naší produkce. Po uvedení nové generace řídicího systému SandRA na trh nás příjemně překvapil velký zájem zahraničních firem. Většina zakázek v současné době směřuje mimo naše území na trh EU i mimo něj. Díky úspěchu našich řídicích systémů na zahraničních trzích jsme také překonali ekonomickou recesi, kterou prochází český energetický trh a na kterou bohužel doplatila řada českých firem. Fiskální rok 2016 proto patřil mezi nejúspěšnější roky v historii naší firmy.

Jsou vaše technologie uplatnitelné v rámci VVER, reaktorů typu AREVA, Westinghouse, korejskými či čínskými typy?
V současné době naše bezpečnostní a nebezpečnostní systémy řídí 44 bloků jaderných elektráren u nás i ve světě. Z pohledu rozložení najdete naše řídicí systémy a know-how na třetině jaderných elektráren v EU a na deseti procentech ve světě. Dodáváme na jaderné reaktory typu VVER 440, 1000 a probíhá příprava na dodávky pro VVER 1200. Naše systémy jsou otevřené a lze je přizpůsobit požadavkům i jiných technologií, například s francouzskou Areva NP dlouhodobě spolupracujeme na obnově jaderných elektráren EPR ve Francii. Stejným způsobem je možné naše technologie uplatnit i u jiných zahraničních dodavatelů.

Uvedl jste, že disponujete v Příbrami kvalitním vývojovým zázemím. Předpokládám, že jsou do vývoje zapojeni i studenti vysokých škol.
Ano. S technickými vysokými školami spolupracujeme na našich inovacích jaderných technologií dlouhodobě. Zmínit bych mohl například projekt CANUT Západočeské univerzity v Plzni, který kofinancujeme částkou 16 milionů korun. Trápí nás však počet a úroveň technicky zdatných absolventů, které v současné době produkuje naše vysoké školství. Studovat humanitní obory je v současné době stále „in“, ale výrobní technologie a materiály jsou to, co rozvíjí a posunuje naši společnost resp. civilizaci dále. Proto se snažíme vysokým, ale i středním školám, pomáhat rozvíjet úroveň vzdělání jejich studentů. Například letos v září jsme Elektrotechnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni poskytli dar ve výši 600 tisíc korun. Vybavili jsme laboratoř na Katedře aplikované elektroniky a telekomunikací řídicím systémem SandRA, na kterém se studenti učí implementovat algoritmy v reálném prostředí. A výsledky jsou slibné. Podle ředitele technického rozvoje se mohou někteří studenti i zapojit do inovativního procesu vývoje našich aplikací. Na univerzitu také dlouhodobě dochází náš specialista přednášet i o novinkách v oboru.

Z podkladů ZAT a.s.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav