Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Lidé-Věci-Události    Hutě již produkují pouhé procento emisí z padesátých let minulého století

Hutě již produkují pouhé procento emisí z padesátých let minulého století

Publikováno: 19.11.2013, Aktualizováno: 20.11.2013 15:25
Rubrika: Lidé-Věci-Události

Několik desítek zástupců hutních a strojírenských společností z Česka, Slovenska a Polska jednalo 24. a 25. října 2013 v Dolní Lomné. Cílem setkání byla výměna zkušeností. Hlavními tématy byla především legislativa, týkající se životního prostředí, chaos v oblasti DPH na ocelářské produkty a podpora obnovitelných zdrojů. Zástupci hutnictví tří států vydali společné memorandum (viz. příloha). U této příležitosti jsme požádali o rozhovor Ing. Vladimíra Tomana, člena představenstva Hutnictví železa, a.s. 

Klíčová slova: hutnictví, emise, odsíření, tuhé znečišťující látky

Všeobecně známým termínem, který se dotýká producentů emisí, je rok 2016. Bylo to znát i na setkání v Dolní Lomné.

Určitě ano. Všechny teplárenské a energetické zdroje musí k 1. lednu 2016 splňovat požadavky směrnice o průmyslových emisích. Ta zpřísňuje emisní limity především NOx a SOx. Řada modernizačních akcí je v plném běhu a další se připravují. Projekty jsou kofinancovány v rámci dotačních programů. Většina velkých agregátů bude k uvedenému datu nové limity plnit.

Sám říkáte, že projekty běží, finance na ně jsou. V čem je tedy problém?

Jde o čas. Akce pro snížení množství emisí neřeší jen hutě, ale všechna teplárenská a elektrárenská zařízení v Česku, ale taktéž v celé Evropě. V Evropě není mnoho kvalifikovaných firem, které umí rekonstruovat např. kotle. Otázkou je, zda existuje dostatek projekčních, technologických a dodavatelských kapacit, které budou schopny dodat vše potřebné v čase. Musíme totiž vzít v úvahu, že v rámci těchto projektů se musí také plnit limity stanovené v nejlepší dostupné technologii (tzv. BAT).  

Co se stane, když to prostě producent emisí nestihne?

Bude mít od ledna příštího roku právo požádat o výjimku z těchto limitů.

Ale může očekávat sankci?

Teoreticky nikoliv, ale prakticky nevíme. Je ale složité predikovat, s čím přijdou úředníci z Bruselu a jak to bude aplikováno v ČR.

Buďme pozitivní. Vše se podaří a co tedy můžeme v oblasti emisí očekávat?

Emise NOx a SOx se sníží z 500 miligramů na kubický metr na 200. Stávající rekonstrukce agregátů míří k hodnotám cca 130 mikrogramů. Je to proto, aby tato zařízení plnila limity i době, kdy se budou blížit své životnosti. 

Mimo akcí na snížení oxidů probíhají v hutích i akce na snížení tuhých znečišťujících látek. V tomto směru jsou firmy taktéž nuceny směrnicí Evropské unie?

V případě TZL jde o dlouhodobý proces a stávající aktivity hutí jsou zaměřeny na snížení emisí prachu z výrobních hal. Všechny hlavní agregáty jsou již odprášeny, z komínů již mnoho prachu hutě nevypouštějí. Nyní se aktivity zaměřují na další desítky menších zdrojů emisí, které v konečném důsledku mohou nad halou vytvořit oblak prachu (tzv. fugitivní emise).

Situace ve směru emisí může být samozřejmě vždy ještě lepší, nicméně narovinu, situace se prostě zlepšila. Vraťme se třeba do padesátých let minulého století. 

Statistiky produkce emisí jsou známy od roku 1946. Ještě koncem 80let minulého století produkovaly české hutě např. 80 tisíc tun TZL, nyní je to 1 500 tun a po realizaci aktuálních investic to bude od roku 2016 polovina. Pokud bych sečetl veškeré emise, čili NOx, SOx, CO2 a TZL tak se dostaneme na 1% dřívějšího stavu. 

Investice se však netýkají pouze emisí. Jde o komplexní projekty, které řeší i snížení znečištění vodních toků, množství produkovaných odpadů, snížení spotřeby elektrické energie a podobně.

Předpokládám, že následný provoz, například na zařízení snižující množství TZL, půjde již pak půjde na vrub hutí.

Ano, je to tak. Celkem půjde v hutnictví přibližně o půl miliardy korun ročně.

Takže se bavíme o dalším snížení konkurenceschopnosti našich hutí.

Neřekl bych. Všechny evropské hutě jsou na tom stejně, nesou tyto náklady. Spíše mě zajímá, jak se nejen s tím poperou polské hutě. Ty jsou v oblasti emisí daleko za českými a čekají je velké investice v krátkém čase. A jak jsem již uvedl výše, projekčních i dodavatelských kapacit není v Evropě mnoho.

O ztrátě konkurenceschopnosti lze hovořit v případě vstupů. Nehovořím o ceně rud, koksu a podobně. To určuje burza, ale spíše se jedná o cenu elektřiny. Náš průmysl včetně hutí má o 12 % dražší elektřinu než činí průměr EU. Ale to není vše… Navíc musíme započítat poplatky za podporu OZE. U nás v současné době platí průmyslové podniky za spotřebovanou 1 MWh 32krát vyšší poplatek než stejné podniky v Německu.

Jak je to možné?

Je to důsledek toho, že v Německu se lidé sami svobodně rozhodli, že náklady za podporu OZE ponesou oni samotní a nikoliv jejich průmysl. České hutě příští rok zaplatí ze zákona 495 korun za spotřebovanou 1 MWe jako poplatek na OZE. V konečném důsledku to může znamenat, že 60 % čistého zisku hutních firem padne příští rok na podporu OZE.

Ale třeba Čína ekologii neřeší.

Omyl, není tomu úplně tak. Jejich nové hutě jsou velice moderní zařízení. Staré ocelárny budou muset zavírat. Tlak i na Čínu zvenčí i uvnitř je čím dále tím větší.

Na setkání hutníků se řešilo i DPH. Připomíná mi to trochu kauzu s lehkými topnými oleji… 

Problém je celoevropský. Jde o to, že se na trhu objevily (díky nepoctivým překupníkům) oceli, jejíž cena byla nižší o DPH uplatňované v zemích Unie. Začalo to v Polsku a šíří se to dále. Překupníci využili liknavosti úřadů a prostoru pro daňové úniky. Problém je tak závažný, že již dokonce padla trestní oznámení a několik nepoctivých obchodníků je již ve vazbě.

Polsko se brání tím, že DPH platí až konečný odběratel, stejně chtějí brzy k problému přistoupit Slováci a Němci. Snad pomine stávající chaotická politická situace u nás a i my se k tomuto principu přihlásíme. Jinak zůstaneme sami a pro naše obchodníky s ocelí, ale i pro naše výrobce hutních výrobků to může být opravdu velký problém.


Prohlášení Česko-Polsko-Slovenské komise pro hutnictví, strojírenství, koksárenství, energetiku a životní prostředí k zachování konkurenceschopnosti do roku 2020 (Dolní Lomná, dne 25. 10. 2013)

Účastníci semináře se hlásí ke svému podílu na cílech Evropské Unie redukovat emise skleníkových plynů oproti roku 1990 do roku 2020 celkem o 20% a zvýšit energetickou účinnost o 20% do roku 2020. Je ale nutné uvědomit si, že v případě samostatné akce EU hrozí evropskému ocelářskému průmyslu nebezpečí, které může mít fatální důsledky.

Evropské ocelářství se podílí na globální výrobě oceli 12 % a na emisích skleníkových plynů pouze 10 %. Spolu s japonským ocelářstvím se jedná o nejčistší produkci oceli na světě. V případě izolované akce v Evropské unii se globální oteplování nezastaví, naopak se může zhoršovat ještě více a EU utrpí ekonomický, sociální i ekologický šok.

Zástupci Česko-Polsko-Slovenské komise proto plně podporují cíle uvedené v Akčním plánu pro ocelářský průmysl, který byl přijat Evropskou komisí v červnu 2013, a očekávají od Evropské komise i národních vlád konkretizaci těchto cílů a přijetí reálných a dostupných řešení tak, aby nedošlo k vyhánění ocelářského průmyslu ze zemí Evropské unie. Současně je nutno urychleně posoudit dopady celého komplexu legislativy v oblasti ochrany životního prostředí tak, aby se ukázaly celkové finanční dopady jejího uplatňování na ocelářské podniky. Na základě rozboru pak upravit evropskou legislativu tak, aby byly zrušeny její příliš jednostranné a navzájem si odporující požadavky směrem k průmyslu.

Především je nutno:

  • identifikovat odvětví, u nichž hrozí zvyšování produkce CO2 v důsledku přemístění výrob mimo EU (carbon leakage) pro období 2015 až 2020. Současně stanovit, že pro tato odvětví se bude alokovat i nadále 100% povolenek zdarma do doby, než bude uzavřena globální dohoda pro zajištění stejných podmínek podnikání v odvětví,
  • zajistit, aby ocelářský průmysl EU zůstal konkurenceschopný s výrobci z jiných regionů, dovoz „špinavé“ oceli do EU zatížit ekologickou daní ve výši nákladů na povolenky CO2, které mají producenti států EU,
  • urychleně řešit otázku vysokých cen energií, zvláště elektřiny, na konkurenceschopnost
  • ocelářského průmyslu, a to jak na evropské úrovni, tak na národní úrovni,
  • kompenzovat zvýšené náklady na výrobu elektrické energie i dalších energií pro použití v hutnictví železa tak, aby nebyly přenášeny do odvětví hutnictví železa, a to jak na evropské úrovni, tak na úrovni jednotlivých států,
  • umožnit dlouhodobě udržitelný růst a zajistit životaschopnost podniků v sektoru, a tím eliminovat mimořádnou hrozbu ztráty pracovních míst spojenou s rušením výrob v oboru, který v rámci EU zaměstnává 350 tisíc zaměstnanců, produkuje zboží za více než 170 miliard EUR za rok a vyrábí více než 170 milionů tun oceli za rok ve více než 500 podnicích.

Ervín Kubran, Generálny sekretár, Zvaz hutníctva, ťažobného priemyslu a geológie SR

Stefan Dzeninak, Prezes zarządu, Hutnicza Izba Przemyslowo Handlowa

Jaroslav Raab, Viceprezident Odvětvový svaz Hutnictví železa ČR

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Energetici zvolili nejlepším fyzikářem pedagoga z Českých Budějovic. Získal titul ČEZ Ámos a exkurzi pro celou svou tříduEnergetici zvolili nejlepším fyzikářem pedagoga z Českých Budějovic. Získal titul ČEZ Ámos a exkurzi pro celou svou třídu (74x)
O tomto víkendu byla v Praze završena anketa Zlatý Ámos 2014, která již dvacet let volí a oceňuje nejoblíbenější pedagog...
Michal Enžl: Do energetiky se tlačí i firmy, které nemají s tímto oborem žádné zkušenosti (65x)
Do energetiky se tlačí i firmy, které nemají s tímto oborem žádné zkušenosti. I na toto téma hovořili s Michalem Enžlem ...
Teplárna Otrokovice zve na Seminář energetiků (58x)
Teplárna Otrokovice pořádá XXVIII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ, který se koná 23. - 25. ledna 2018 v hotelu Harmonie v Luhačovicí...