Hlad po energii se nedaří ukojit – během 20 let stoupne spotřeba o třetinu, jádro bude stále potřeba

V příštích dvaceti letech stoupne celosvětová spotřeba energie o jednu třetinu. Většina tohoto nárůstu bude realizována ve formě elektřiny a zemního plynu. Osm z deseti lidí na planetě přitom dnes spotřebovává méně než 100 GJ energie na osobu. Při současném tempu změn klesne tento podíl během příštích dvaceti let zhruba na šest lidí z deseti. Více než polovina globální populace tedy nebude ani za dvě desetiletí dosahovat současného evropského průměru spotřeby energie (120 GJ/osobu).

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tažení obnovitelných zdrojů a zemního plynu mělo v nejbližší době zpomalit. Na „triko“ těchto dvou zdrojů má jít pokrytí 85 % celkového očekávaného nárůstu spotřeby. Podíl obnovitelných zdrojů na zajištění energie v celosvětovém měřítku má do dvaceti let vzrůst na téměř 30 %, zatímco v roce 2010 živořily kolem 3 %.

Také podíl jaderné energie v příštích letech poroste, v průměru o 1,1 % ročně, což odpovídá tempu posledních let. Do roku 2040 v základním scénáři stoupne výroba v jaderných elektrárnách na 3 400 TWh (z dnešních zhruba 2 506 TWh), podíl na celkové výrobě ale kvůli ohromnému nárůstu zdrojů bude spíše menší. Zatímco jaderná výroba v zemích OECD má v příštích letech klesat, v Číně, Indii a v dalších asijských zemích ji čeká prudký růst.

I přes světový boj proti emisím skleníkových plynů se v nejbližší době nedočkáme výraznějšího snížení spotřeby ropy či uhlí. Zatímco poptávka po ropě zřejmě ještě minimálně deset let poroste, než začne stagnovat, uhlí i navzdory tlaku v příštích dvaceti letech poklesne jen na úroveň spotřeby z roku 2010. Uvolněné místo po zemích OECD a brzy i Číny s radostí zaplní Indie a další rychle rostoucí asijské země (Filipíny, Indonésie, Vietnam).

Studie BP nesrší optimismem ani v případě snižování emisí CO₂. V základním scénáři, který vychází ze současných politik a plánů, stoupnou emise do roku 2040 globálně oproti dnešku o 7 %. Odborníci přitom varují, že již hranice 2 % může být pro planetu spouštěčem nedozírných škod a nevratných změn. Energy Outlook proto nabízí alternativní scénář s názvem „Rychlý přechod“, jehož výsledkem by mělo být naopak snížení emisí o 45 % proti dnešnímu stavu. V takovém případě by jaderná energie hrála mnohem důležitější roli – její výroba by měla stoupnout na cca 4 300 TWh.

Energy Outlook v současné veřejně přístupné podobě vychází od roku 2011, navazuje ale na tradiční ročenku Statistical Review of World Energy, kterou BP publikoval pravidelně od roku 1956.

Autor

• Svoboda Radek