Export strojů a strojírenských výrobků nadále zůstává jedním z tahounů našeho vývozu do Turecka

• Foto

Na úvod prosím o popis aktuální situace v Turecku z hlediska možných podnikatelských aktivit…
Turecko je již skoro 80milionový trh se stále rostoucí populací, která je v porovnání s Evropou výrazně mladší. Turecká společnost pak celkově bohatne. To jsou základní premisy, na kterých se dají stavět perspektivní obory, jakými dlouhodobě jsou energetika a distribuční sítě, odpadové hospodářství a recyklace, dále pak zdravotnický průmysl či určité potravinářské výrobky, týkající se například zdravého životního stylu. Razantní boom v Turecku nyní zažívá i automobilový průmysl. České firmy jsou zde silné i ve strojírenství. Mapu oborových příležitostí, na které se podílejí MPO, MZV a CzechTrade, je možné si stáhnout na http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/mapa-oborovych-prilezitosti.html.  Aktualizovat by se měla v průběhu podzimu.

Stále méně Čechů je ochotných cestovat za prací. Je situace pro případné české pracovníky v Turecku z hlediska bezpečnosti lepší, nebo horší, než byla?
Ano, s těmito obavami se na naše zastoupení CzechTrade v Istanbulu obrátilo již několik českých firem. Podle Ministerstva zahraničních věcí ČR platí doporučení vůbec necestovat nyní již pouze do jihovýchodu země. Situace je jinak na zbylém území stabilizovaná. Určitě bych ale doporučil před cestou sledovat webové stránky zastupitelského úřadu v Ankaře nebo generálního konzulátu v Istanbulu. Jelikož nadále trvá výjimečný stav, tak je vhodné mít u sebe neustále platný cestovní pas. Osobně strach z pobytu v Turecku nemám a troufám si tvrdit, že takto mohu hovořit i za ostatní expaty, se kterými se tady v Turecku potkávám. Realita běžného života se od mediálního obrazu země přece jen liší.

Říká se, že po převratu bude zřejmě potřeba si naklonit nové úředníky… Jakým způsobem? Vzrostly požadavky na vaše služby po politickém puči?
CzechTrade cílí především na malé a střední firmy, tedy na soukromý sektor. Personální změny se však týkají především státní správy, i když ano, … částečně se dotýkají i soukromého sektoru. Personální změny samozřejmě mohou způsobit prodlení v rozhodnutích. Byli jsme však istanbulskou obchodní komorou ujištěni, že státní tendry a projekty by měly probíhat i nadále podle plánů. Pozitivním příkladem může být Škoda Transportation, která v srpnu vyhrála tendr na dodávku tramvají pro turecké město Eskišehir.

Po útocích na Atatürkově letišti a pokusu o státní převrat z července nám naopak někteří klienti již domluvené asistenční služby stornovali z důvodu obav výjezdu do Turecka. Jejich rozhodnutí plně respektujeme.

Jaký je pohled na české firmy poté, kdy stále přetrvávají problémy s elektrárnou Adulárya? Nepřišli jsme o renomé?
Pokud bych se měl držet čistě faktů a vlastních zkušeností, tak koncem dubna tohoto roku agentura CzechTrade uspořádala tzv. Misi českých energetiků do Turecka a následný společný stánek na veletrhu ICCI. Během mise jsme s 10 českými firmami navštívili tři významné energetické holdingy. Ani jeden z nich nám schůzku neodmítl. Stejně tak měly české společnosti několik zajímavých jednání přímo během veletrhu. Na základě těchto zkušeností tedy tvrdím, že zde máme stále dobré renomé.

Jaké akce CzechTrade do konce tohoto roku chystá v Turecku?
Koncem září jsme Turecku uspořádáli misi po tureckých ocelárnách, během níž jsme představili pět českých společností. V listopadu by v prostorách konzulátu měla proběhnout námi pořádaná „Cooking show“. Dále zde budeme organizovat ještě několik individuálních misí českých firem napříč obory, kterým nyní vyhledáváme vhodné potenciální partnery. V současné době již plánujeme rok 2017. Do budoucna bychom se chtěli držet toho formátu, aby naše kancelář Czech-Trade v Istanbulu vždy před veletrhem uskutečnila 1 až 2denní odbornou misi do teritoria.

Je Turecko pro Česko spíše konkurentem, nebo možným teritoriem pro uplatnění českých produktů? Existuje přece velký tlak ze strany Turecka, dostat sem své produkty a služby?
To je těžké generalizovat... Každopádně existují oblasti, u kterých se na první pohled nezdá, že bychom v nich mohli vůbec uspět. Znám tak například českou firmu, která do Turecka již dováží čaje, i když Turecko je světově významným producentem čajů a jeho největším konzumentem per capita. V českém případě se však nejedná o čaj černý, který Turci pijí nejčastěji, ale směsi bylinných čajů, které koupíte především v lékárnách. Tímto přístupem by se mohly inspirovat i další české firmy. Vybrat si určitý „okrajový“ produkt a na ten se tady zaměřit. Potenciální trh tady je celkově daleko větší než v ČR, proto zde mohou v porovnání dosáhnout zajímavých obratů.

Již jsem uvedl, že Turci jsou zdatnými obchodníky. Spíše však než výrobní firmy se na nás obrací jejich speditéři s nabídkami svých služeb.

Třeba v oblasti obráběcích strojů jsou Turci velkými konkurenty českých výrobců…
Ano, to určitě jsou, to samé ale platí i v oblasti již zmíněného čaje. Obráběcí stroje jsou i tak širokým pojmem, proto věřím, že kdybychom se i na ně podívali detailněji, tak bychom dokázali identifikovat určité specifické produkty, v čem jsme kolikrát jako Češi světově jedineční. Takto od stolu vám přesný příklad dát nemůžu, každopádně v rámci individuálních zakázek strávíme u nás v kanceláři dost času samotnou selekcí potenciálních partnerů. Klienti naši zahraniční kanceláře naši práci hodnotí pozitivně.

Loni Češi vyvezli do Turecka zboží za 47 miliard. Kolik to bude v letošním roce?
V meziročním červencovém srovnání si nevedeme vůbec špatně, jelikož jsme do Turecka vyvezli zboží za cca 1 151 mil EUR, což je 14 % nárůst oproti minulému roku. Do druhého pololetí bych nebyl až tak optimistický, ale i tak předpokládám, že oproti roku 2015 se náš export do Turecka zvýší v řádu vyšších jednotek procent.

Některé firmy, např. EnergoPro, jsou úspěšné v oblasti výstavby vodních elektráren. Jak vlastně spolupracuje firma již na cizím trhu etablovaná s CzechTrade? Nebo již spolupráce nemá význam?
Pokud je česká firma v Turecku etablovaná, má zde třeba i místního partnera a spolupráce je bezproblémová, pak rozumím, že důvodů, proč kontaktovat CzechTrade, není mnoho. I když i v tomto případě jim můžeme pomoci například tím, že se zaštítíme statusem státní agentury, což v určitých případech může pomoci.

Druhý typ případů je ten, že se na nás obrací české firmy, které zde již partnera mají, ale rády by rozšířily svůj export o nové portfolio výrobků, které přes svého současného partnera z nejrůznějších důvodů exportovat nemohou nebo nechtějí. Případně zde již výrobky dováží, ale rády by v Turecku outsourcovaly část své výroby.

Třetím typem firem z této oblasti jsou ty, kterým se spolupráce s tureckým partnerem z nejrůznějších důvodů zadrhla. CzechTrade v těchto případech může tureckého partnera prověřit, zjistit například novou kontaktní osobu a podobně.

Zaznamenali jste v poslední době nový úspěch a průnik české firmy z oboru energetiky na turecký trh?
Zajímavý svým příběhem byl rozhodně případ společnosti MiCo, která tady podepsala smlouvu na dodávku tepelných výměníků v hodnotě cca 5 milionů eur krátce po pokusu o puč. Pan Denner si tak odvezl i cennou osobní zkušenost, jelikož danou noc byl zrovna na Atatürkově letišti. Úspěšná je zde i společnost TEDOM se svými kogeneračními jednotkami, dlouhodobě tady působí i společnost Janka Engineering, která zde dodala v nedávné době řadu klimatizačních zařízení pro železniční průmysl. Turecko pak považuje za své strategické teritorium řada dalších českých firem.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav