Evropa se bojí totálního black outu. Evropský parlament se zabývá Návrhem nařízení, které řeší způsob podpory projektů Transevropských energetických sítí TEN-E

Evropský parlament se v současné době zabývá Návrhem nařízení (Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1364/2006/ES), které řeší způsob podpory projektů Transevropských energetických sítí TEN-E. Projekty mají zajistit zlepšení propojenosti a zvýšení kapacity národních energetických přenosových sítí.
Evropská energetická infrastruktura bude v následujících letech vyžadovat rozsáhlou modernizaci a rozšíření, bez nichž nebude možné zajistit bezpečnost dodávek elektrické energie. Evropská komise odhaduje budoucí celkovou potřebu investic do energetických přenosových soustav až na 140 miliard EUR. V návaznosti na to Komise plánuje v příštím finančním období (2014 – 2020) z evropských zdrojů vynaložit 9,1 miliard EUR na posílení propojenosti a optimalizaci národních přenosových soustav. Cílem Nařízení je také stanovení koridorů, které budou mít pro EU prioritní význam.
Snahu Komise podporuje europoslanec Pavel Poc (ČSSD), zpravodaj k Nařízení o trans-evropské energetické infrastruktuře ve výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu: „Česká republika musí usilovat o zařazení mezi prioritní koridory a zapojit se do budování transevropských energetických sítí s evropskou finanční podporou. To vidím jako náš strategický zájem, protože jedině dobrá funkčnost přenosové sítě nás může ochránit před nečekanými blackouty.“ Výstavba větrných parků a solárních elektráren v Německu vyvolává problém nárazového zatížení přenosové sítě, které by mohlo narušit jeho stabilitu a v extrémních případech způsobit dokonce jeho výpadek. Toto riziko se dotýká i České republiky, jejíž přenosová soustava je využívána pro tranzit energie z Německa do Rakouska. Nebezpečí totálního výpadku elektřiny se nedá plně vyloučit ani přesto, že naše přenosová soustava je považována za jednu z nejkvalitnějších v Evropě a energetické propojení s okolními státy je na velice vysoké úrovni.
Připravované Nařízení také umožňuje stanovit tzv. projekty společného zájmu, které budou financovány z evropských zdrojů a budou také podléhat rychlejšímu schvalovacímu řízení. V současnosti trvá až patnáct let, než je povolení ke stavbě elektrických sítí vydáno. Podle nového nařízení, které by mělo vstoupit v platnost na začátku roku 2013, by měla zkrácená procedura trvat jen tři roky.
Státem vlastněná společnost ČEPS, a.s., která přenosovou soustavu zajišťuje, se nevyhne rozsáhlým investicí do energetické sítě, proto vymezení prioritních koridorů by pro Českou republiku mohlo být velice výhodné vzhledem k možnosti využití prostředků EU a k možnosti zrychleného schvalovacímu řízení. Pavel Poc k tomu dodává: „Pokud nevyužijeme finanční prostředky z nástroje pro propojení Evropy, přeneseme finanční náklady na výstavbu nových energetických sítí na občany. Je jasné, co to znamená - vyšší účty za elektřinu. Naše současná vláda má ale k tomuto finančnímu nástroji řadu výhrad a jeho vznik nepodporuje."

RNDr. Pavel Poc – poslanec Evropského parlamentu za Českou stranu sociálně demokratickou, člen výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.

Autor

• (red)