EU by neměla myslet jen na snižování emisí
EU se zatím soustředila pouze na snižování emisí a otázky konkurenceschopnosti evropského průmyslu na globálním trhu a energetické bezpečnosti zůstávaly stranou. Rámec pro klima a energetiku do roku 2030 by jim měl věnovat odpovídající pozornost. V oblasti životního prostředí by měl být jeden reálně dosažitelný cíl pro celou EU.
„Snižování emisí je v pořádku, EU ale musí myslet také na konkurenceschopnost a energetickou bezpečnost. Evropské podniky dnes platí třikrát vyšší ceny zemního plynu a dvakrát vyšší ceny elektřiny než americké,“ upozornil předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek a dodal: „V Bruselu by měli přemýšlet, jak snižovat emise a nezatěžovat přitom kapsy domácností a podniků ani veřejné rozpočty.“
EU by měla mít pouze jeden společný cíl v oblasti životního prostředí, a to snížení emisí skleníkových plynů. Snižování emisí by mělo probíhat na tržním principu a principu technologické neutrality, aby bylo dosaženo maximálních úspor s minimem nákladů.
„O tom, jak budou snižovat emise, by měly rozhodovat domácnosti a podniky samy podle toho, co se jim vyplatí a ne podle příkazu úředníka z Prahy nebo z Bruselu. Samostatné cíle na energii z obnovitelných zdrojů a úspory energie se ukázaly být velmi drahé, neefektivní a protitržní,“ uvedl Mirek Topolánek.
Elementární podmínkou správného fungování trhu je, že každá vypuštěná tuna emisí bude zpoplatněna stejně. Emise z malých stacionárních zdrojů dnes ale nejsou zpoplatněny vůbec. To poškozuje teplárny v konkurenci s individuálním vytápěním, které zhoršuje ovzduší.
Závazky podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 by způsobily masivní vývoz biomasy z ČR. Hloupost současných cílů pro množství energie z obnovitelných zdrojů spočívá mimo jiné i v tom, že při jejich plnění není důležité, kde biomasa vyrostla, ale kde byla spálena.
„I ekologické organizace by měly pochopit, že kvůli přijetí nějakého politického závazku stromy v Česku rychleji neporostou a souboj dotačních schémat o omezené zdroje biomasy s Německem a Rakouskem prostě nemůžeme vyhrát. Pokud česká biomasa skončí za hranicemi, budou se teplárny muset vrátit k uhlí, které ubývá,“ varoval ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.
Teplárny využívají již dnes značné množství energie z obnovitelných zdrojů, především ve formě biomasy a biosložky komunálního odpadu. Do roku 2030 chtějí tento podíl v závislosti na ekonomických a technických podmínkách dále významně navýšit a postupně nahrazovat uhlí. Teplárny také významně přispívají k úsporám primární energie v České republice zejména využíváním vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla.
Teplárenské sdružení České republiky
je zájmovým sdružením právnických osob podnikajících v teplárenství. Bylo založeno v roce 1991 se záměrem podpořit dálkové zásobování teplem energií. Vedle výrobců a distributorů dálkového tepla jsou jeho členy i vysoké školy a organizace, jejichž činnost je svázána s dálkovým zásobováním teplem. Členové Sdružení zásobují teplem dálkově přes 1,1 milionu domácností, v nichž žije přes 3 miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům.