Efektivní je získávat energii z vlastních zdrojů

„Subjekty, které toto vezmou ve svém strategickém plánování v úvahu, sníží své provozní náklady obvykle do několika měsíců či let, a tím získají výraznou výhodu,“ uvedl na MSV na semináři Energie pro budoucnost X: Efektivní výroba a využití energie odborný garant konference prof. Ing. Jiří Tůma, DrSc., z katedry elektroenergetiky FEL ČVUT. Podle něho výrazným přínosem k energetické bilanci podniků, bytových domů i menších domovních jednotek může být energie získaná z vlastních lokálních zdrojů – tepelných čerpadel, kogeneračních jednotek, bioplynových stanic, slunečních i větrných zařízení atd.
Slunce nám dodává každý den nepředstavitelné množství energie. Tato energie se ukládá do okolního vzduchu, země nebo spodní vody a lze ji využít, i když slunce zrovna nesvítí. Tepelná čerpadla využívají bezplatnou energii okolního prostředí k energeticky úsporné a hospodárné přípravě teplé vody a příjemného tepla k vytápění. Důvodů pro zvolení tepelného čerpadla je hned několik. Ty nejdůležitější jsou finance, ekologie a technologie. Při myšlence na pořízení tepelného čerpadla spoustu lidí odradí jeho cena, která je stále ve srovnání s ostatními druhy zařízení na vytápění o dost vyšší. Důležité však je uvědomit si, že náklady vložené do pořízení se vrátí během několika málo let. Při současných cenách energií je průměrná návratnost nákladů kolem pěti let. Se stoupajícími cenami energií se dá předpokládat, že návratnost bude klesat. Díky tomu, že tepelné čerpadlo nevypouští do ovzduší žádné zplodiny, výrazně přispívá místnímu životnímu prostředí. Využití tepelného čerpadla nabízí mnoho možností připojení dalších zařízení. Podporuje zapojení solárních panelů na podporu vytápění či ohřevu teplé vody, krbové vložky nebo kotle na el. či plyn. Další možností je připojení řízeného větrání, či v případě zemních vrtů jejich využití jako pasivní klimatizace s téměř nulovými provozními náklady.

Kogenerace je společná výroba elektřiny a tepla. Umožňuje zvýšení účinnosti využití energie paliv. Spalováním uhlovodíkových paliv, nebo využíváním jiných primárních zdrojů tepla v energetice a v dopravě při použití v motoru či turbíně se pro vlastní mechanickou práci nebo výrobu elektřiny využije od 30 do 35 procent energie obsažené v palivu. Vzniká velké množství nízkopotenciálového tepla, které u běžných motorů z největší části (kolem50 procent energetického obsahu paliva) odchází v podobě horkých výfukových plynů a další ztrátové teplo, které je nutno odvádět z hlediska zachování funkčnosti motoru chladicí soustavou. Toto teplo představuje tepelné ztráty procesu výroby a přeměny energie. Při kogeneračním procesu je toto odpadní teplo výhodně využíváno k ohřevu teplé vody, vytápění a podobným účelům. Tak je současně využita energie pro výrobu elektřiny a ztrátové teplo je k dispozici k dalšímu použití. Lze tak dosáhnout přibližně 80procentní tepelné účinnosti vztažené na energetický obsah výhřevnost paliva. Proto kogenerace může být jednou z cest snižování emise skleníkových plynů lepším využitím primárních paliv.

„Využití energie, která je k dispozici pro daný účel, lze technicky i organizačně zajistit tak, aby se omezilo plýtvání a aby energie byla využita s maximální účinností. Příkladem může být elektronické řízení otáček pohonů, využití odpadního tepla ve ventilační soustavě atd. Efektivním nakládáním s energiemi v průmyslu lze již v krátkém čase po zavedení vhodných opatření ušetřit asi 10procent energie, dalších 15 procent je pak možné uspořit v dlouhodobějších komplexních projektech. Návratnost investice do energetické účinnosti a dalších procesů je velmi rychlá, opatření se často amortizují během prvních tří let,“ uvedl profesor Tůma. Podle něho spektrum opatření sahá od jednoduchých úprav s využitím interních zdrojů až po komplexní projekty energetické efektivnosti, jejichž realizace vyžaduje pomocnou ruku společností poskytujících energetické a poradenské služby.

Autor

• (red)