Do elektrizační soustavy musí jít miliardy. Jde o bezpečnost dodávek a komfort, na který jsme si zvykli

• Foto

Přítomní zástupci provozovatele české přenosové soustavy uvedli, že vlivem energetické politiky Evropské unie a chybějící české Aktualizované státní energetické koncepce se výrazně ztížilo tradiční dlouhodobé plánování investic do rozvoje a příprava. „Předpokládáme, že bude pokračovat decentralizace zdrojů elektrické energie a snaha o další, nyní již plíživou implementaci OZE. Nevíme ale, kde zdroje budou a jak budou výkonné. To vnáší do našich propočtů množství nejistot,“ uvedl Svatopluk Vnouček, ředitel sekce Rozvoj a technická koncepce PS ČEPS. Jeho kolega, Miroslav Vrba, člen představenstva ČEPS k tomu dodal: „My jsme provozovatelé soustavy a ručíme za bezpečné dodávky. Stále obtížnější je proto predikce chování sítě, což nese nároky na dispečerské řízení. Problémem je i snaha o zavádění a zvyšování podílu krátkodobých trhů. Informace o reálně zobchodovaném množství elektřiny chodí na poslední chvíli.“ O nových hlavních koridorech přenosových soustav, zahrnující plán propojení pobaltského trhu s elektřinou s cílem ukončit jejich izolaci a podpořit integraci trhu, mimo jiné i prostřednictvím snahy o začlenění energie z obnovitelných zdrojů v tomto regionu, a o snahách Evropské unie dále decentralizovat výrobu a zvýšit implementaci OZE do elektrizační soustavy Evropy hovořil Andrew G. Kasembe. „Aktuální plány hovoří o zapojení nových 158 GWe v OZE do roku 2020, 275 GWe do roku 2030, resp. 445 GWe do roku 2050 ve střední a východní Evropě. To s sebou přinese masivní investice do přenosové soustavy a distribuční sítě celé Evropy,“ uvedl A. Kasembe. „Situace ohledně zrušení tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín částečně zamíchala kartami. Byl zrušen pouze tendr a nikoliv projekt dostavby, se kterým ve svých rozvojových plánech dále počítáme a připravujeme se. Nyní se jen přesunuly priority,“ uvedl M. Vrba. Zrušení tendru na dostavbu jaderné elektrárny znamená, že bude nutné upravit i parametry smlouvy mezi ČEZ a ČEPS, která mimo jiné uvádí i povinnost výstavby vedení velmi vysokého napětí přes Jihočeský kraj a Vysočinu. Původní plán počítal s výstavbou v letech 2020 až 2023. Vedení o napětí 400 tisíc voltů by měly spojit jihočeský Kočín s rozvodnou Mírovka u Havlíčkova Brodu.  

Legislativa rychlé výstavbě nepomáhá

K největším investičním akcím, které jsou v Česku aktuálně běhu, patří výstavba transformátorů s příčnou regulací fáze, které vyroste na hranicích s Německem (Hradec u Kadaně) a které by měly řešit problémy s nepredikovanými přetoky ze severu Německa. Dalšími rozvojovými akcemi jsou zdvojení linky VVN Výškov – Čechy Střed (V 410/419) a výstavba vedení V458 TR Krasíkov - TR Horní Životice. Tyto akce tvoří polovinu uvedených ročních investic.

Specialisté na elektroenergetiku se taktéž zabývali problémy, které prodlužují dobu realizace nových sítí. „I tam, kde zdvojujeme existující jednoduchá vedení a snažíme se dostat do stávajících koridorů tak musíme projít procesem, který je srovnatelný s výstavbou zcela nových linek,“ uvedl Vnouček. V případech, kdy to bude technicky nevyhnutelné, budeme muset sdružovat koridory vedení PS s vedením distribuce na společné stožáry – proto vyvíjíme speciální stožár.) „Posilování vedení nebo výstavba nového trvá průměrně 12 let. Například na úseku 100 kilometrů, což je délka zdvojení linky Výškov-Čechy Střed a nová linka Krasíkov-Horní Životice řešíme téměř 2 000 smluv s vlastníky pozemků o zřízení věcného břemene. Některé jsme museli tvořit znova, protože v platnost vstoupil nový občanský zákoník. Abychom splnili termín zahájení realizace, museli jsme proto v průběhu přípravy trasy rozfázovat na kratší úseky,“ uvedl Miroslav Prokeš z dceřiné společnosti ČEPS Invest.  

Investice se promítnou do cen za elektřinu

Na konferenci se řešily i rozvojové plány distribučních společností. „Společnost ČEZ Distribuce chystá letos investice ve výši 7,5 miliardy korun,“ uvedl Radim Černý, člen představenstva této firmy. Vloni firma investovala přes osm miliard. Investice další distribuční společnosti, PRE, se bude letos pohybovat na úrovni 1,4 miliardy korun, což je méně, než tomu bývalo v minulých letech. PRE například chystá pravidelnou obnovu 80 trafostanic, investici do nového dispečerského systému SCADA, během tří let by mělo připojit zákazníky a zajistit jim požadovaný příkon 300 MW. „Regulační prostředí není pro IV. regulovanou periodu zcela jasné. Pokud se v tomto prostředí něco nestane a nebude pro nové investice stanoven přiměřený či investičně zajímavý WACC (pozn. výnosnost investic), investice do sítí včetně obnovy budou pro investory nezajímavé a začnou dále klesat. Ve výsledku, to znamená, že začne klesat míra spolehlivosti a bezpečností celé energetické soustavy,“ uvedl Milan Hampl a vyjádřil se ke stabilitě dodávek v Praze. „Bezpečnost a stabilita dodávek elektřiny je v Praze na velmi vysoké úrovni, poruchy jsou ojedinělé a dodávky jsme schopni do pár desítek minut obnovit na celém území hlavního města. Lidé v Praze si na tento komfort zvykli. Bohužel, v případě black outu nemá Praha vlastní energetický zdroj, který by byl schopen zajistit dostatek elektrické energie pro takové krizové situace, které mohou nastat. Evropská velkoměsta jako například Vídeň nebo Mnichov své „záložní energetické zdroje“ mají, Praha by si aspoň jeden rychle startující záložní zdroj jistě zasloužila také,“ říká Hampl.

Zástupci provozovatele soustavy a distribučních společností naznačili, že všechny náklady spojené s rozvojem elektrizační soustavy se v konečném důsledku projevují v ceně, kterou za elektřinu, za komfort dodávek, platíme. Dotkli se i problematiky motivace konečných odběratelů k šetření elektřinou. „Existují určité modely, které motivují lidi k úsporám, ale nemůžeme to čekat od distributorů nebo prodejců elektřiny. Ti by šli proti sobě a svým ziskům. Impuls musí jít odjinud. V Dánsku například existuje program, který finančně motivuje Dány, aby šetřili. Získávají různé bonusy a tudíž různé slevy. Na druhou stranu je potřeba sdělit fakt, že Dánové mají nejdražší cenu za elektřinu v Evropě…,“ uvedl v rámci diskuze Richard Habrych z EGÚ Praha Engineering.

Karel Kohout z úseku Obnova a údržba distribuční soustavy ČEZ Distribuce, a.s. informoval o realizovaných a připravovaných změnách v procesu výstavby. „Byl vydán aktualizovaný seznam ověřených dodavatelů. Proběhla restrukturalizace ve vazbě na objemy investic, využívání jednotlivých smluvních partnerů a hodnocení dodavatelů. Byly vydány i nové všeobecné obchodní podmínky v návaznosti na nový občanský zákoník a zpětnou vazbu smluvních partnerů,“ uvedl K. Kohout. Z částky 7,5 miliardy korun, které letos bude ČEZ Distribuce investovat, připadne přes 3,7 miliardy na obnovu, přes 1,3 miliardy na strategické stavby, 57 milionů půjde do nových technologií. Vyvolané investice budou letos činit téměř 2,4 miliardy korun. Jiří Hrbek z odboru Investiční výstavba ČEPS, a.s. informoval o stávajícím stavu, kdy vedení stárnou rychleji, než bude možné provádět obnovu. Je to podle něj důsledek nepříznivého stavu legislativy a územní problematiky. „Do roku 2020 bude potřeba postavit nové rozvodny Vernéřov, Vítkov a Dětmarovice, celkem cca 350 km nových dvojitých vedení a 150 kilometrů nových vedení jednoduchých,“ uvedl J. Hrbek. V uvedených délkách tras jsou zahrnuty i projekty V 410/419 a V458.

SLOVÁCI TESTUJÍ NA NĚKOLIKA TRASÁCH OHRAŇOVANÉ STOŽÁRY

Také o plánovaných rozvojových akcích v rámci SEPS hovořil Filip Zeman, vedoucí odboru rozvoje přenosové soustavy SEPS, a.s. Desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy Slovenska hovoří o pokračujícím přechodu elektrických stanic na dálkové řízení, postupné řízené likvidaci 220 kV soustavy a o posilňování přeshraničních přepojení směrem na Maďarsko, které jsou důležitými projekty SEPS, a. s., na seznamu projektů společného zájmu (tzv. PCI list). Zásadní bude také zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti transformací z přenosové soustavy na distribuční síť ve spolupráci s příslušnými provozovateli distribučních sítí (pozn. Plánované lokality rozvoje přenosové soustavy jsou uvedeny na obrázku). Podle F. Zemana je cílem SEPS být co možná nejlépe připraveni na budoucí – na konferenci již zmíněná – rizika při plánování rozvoje a při provozu přenosové soustavy při úzké spolupráci s regulátorem, příslušnými ministerstvy a uživateli přenosové soustavy. „S výstavbou transformátorů s příčnou regulací fáze (PST) momentálně nepočítáme. Nebylo by to pro nás v této fázi přínosné,“ uvedl F. Zeman.   

Dalším slovenským zástupcem na konferenci byl Marián Bartoš ze společnosti SAG Elektrovod. Ten se zaměřil na důvody zařazení zpřísněných norem pro výrobu stožárů elektrického vedení pro společnost SEPS. „Slovenský správce přenosové soustavy vyžaduje od září 2013 po dodavatelích dodávky splňující evropskou normu EXC3. Je to reakce na nekvalitu v rámci výroby ocelových konstrukcí příhradových konstrukcí stožárů. Je to v konečném důsledku reakce na postupující klimatické změny, které v poslední době způsobily na Slovensku pády stožárů a poruchy. SEPS tímto rozhodnutím reaguje na nové skutečnosti ve snaze zachovat bezpečnou a spolehlivou dodávku,“ uvedl M. Bartoš a dodal: „Souvisejícím krokem je rozhodnutí SEPS na několika úsecích v trasách dvou nových přenosových vedení 400 kV zkušebně postavit tzv. ohraňované stožáry. Ty mohou být, podle dosavadních zkušeností, daleko odolnější různým vlivům než jsou tradiční příhradové stožáry. Vstupní pořizovací cena je sice vyšší, uvidíme ale, jak bude vycházet například ekonomika provozu (údržby) v průběhu třeba deseti let.“

CO MŮŽE URYCHLIT VÝSTAVBU?

Urychlení výstavby bylo velice diskutovaným tématem. Vyjádřili se k němu i Vlastimil Diviš, právník z odboru Právní služby, ČEPS, a.s. nebo Karel Slončík, ředitel sekce Realizace vedení, ČEPS Invest, a.s., kteří přišli s několika návrhy. Jde na příklad o povinnost krajského úřadu v případě žádosti oprávněného investora alespoň k vypracování návrhu aktualizace územního rozvoje a jeho předložení zastupitelstvu kraje nebo o povinnost obcí informovat o zahájení aktualizace územního plánu na centrálním veřejném dálkově přístupném místě včetně zveřejnění aktuálních územních plánů. Výstavbu by mohlo urychlit i spojení posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) s územním řízením, závaznost lhůt v procesu EIA nebo spojení územního a stavebního řízení a při spojení řízení umožnit opravné prostředky až na závěr všech spojených řízení. „Je potřeba uvolnit výklad pojmu „výměna vedení“, ve vztahu k nerozšíření ochranného pásma. Měla by taktéž existovat delší lhůta platnosti územního rozhodnutí a rozhodování o vyvlastnění by se mělo realizovat na krajské úrovni,“ uvedla K. Slončík. „Navrhujeme taktéž prodloužení lhůty k zahájení účelu vyvlastnění, a to jak v návrhu smlouvy zasílané vyvlastňovanému tak v rozhodnutí o vyvlastnění. Výstavbu může urychlit i získání soukromoprávních titulů k cizím pozemkům, čili věcná břemena, již na základě územního rozhodnutí. Stejně jako dříve tzv. zákonná věcná břemena. Nutná je i závazná a jednoznačná metodika oceňování věcných břemen v elektroenergetice,“ dodal V. Diviš. Oba se shodli na potřebě schválení zákona o liniových stavbách.

Rozsáhlou reportáž z konference Elektrizační soustava 2014 přineseme v All for Power č. 3/2014, který vyjde koncem června.

Partneři 6. odborné konference Elektrizační soustava 2014: ČEPS, Cofely, SAG Elektrovod, Alstom, Bohemia Müller, ModemTec, EGEM, EnerSys, GA Energo technik, Navisys, Řanda Havel Legal, Sdružení dodavatelů investičních celků a Česká asociace ocelových konstrukcí.  

Autor

• (red)