„Ďábel je skrytý v detailu,“

• Foto

Vláda jasně prohlásila, že jde do výstavby nového bloku a jádro bude jednou z klíčových částí energetického mixu. Jak čtete politické proklamace Vy za ČEZ?
Velmi jednoduše. Máme úkol dál pokračovat v práci na přípravě nového bloku v Dukovanech. Obecně to vnímám tak, že vláda naprosto chápe nutnost náhrady stávajících zdrojů a současně i význam ochrany životního prostředí a potřebu uchování konkurenceschopnosti i bezpečnosti dodávek. V úvahu přichází samozřejmě víc scénářů, ostatně dost přesně je popsala Státní energetická koncepce. Každá země musí vždy zohledňovat své možnosti a očekávané potřeby. Z tohoto pohledu dává smysl udržet rozumný podíl jádra na výrobě elektřiny.

Jste spokojeni s navrženými garancemi, které deklaruje vláda? Jak je pro vás akceptovatelné, že stát nechce platit případné vícenáklady? 
Samotná smlouva je teprve předmětem jednání, ve kterém hraje roli celá řada faktorů, takže tato otázka je zatím naprosto předčasná. Klíčové je, že vláda navrhuje garance za regulatorní či politická rizika.

Proběhla již se státem jednání, jak by měla vypadat smlouva o dostavbě nového jaderného bloku v Dukovanech? Kdy očekáváte, že by mohlo k uzavření smlouvy dojít?
Jednání probíhají, termín uzavření se bude odvíjet od jejich průběhu. I podle vyjádření vládních představitelů lze podpis smlouvy očekávat během letošního roku. Nyní jsme na začátku a ďábel bývá skrytý v detailu.

Byla podoba dohody stát vs. ČEZ předjednána s minoritními akcionáři a neobáváte se budoucích soudních sporů?
Všichni zainteresovaní jednoznačně deklarují, že práva minoritních akcionářů musí být respektována. Vždy postupujeme s přístupem řádného hospodáře a v souladu se zákony České republiky, vazbu na minoritní akcionáře musíme tedy dobře ošetřit.

Jak složité bude dohodnout investorský model v Evropské komisi? Jak se k tomu v Evropě stavějí, nebude smlouva brána jako nedovolená podpora pro ČEZ? Můžeme v tomhle směru využít některé způsoby vyjednávání Velké Británie a Maďarska?
V tomto případě jde o otázku především na představitele České republiky, klíčová jednání s Evropskou komisí jsou teprve před námi. Naší hlavní prací je a bude analytická práce, příprava materiálů, povolovací řízení a podobně. I když investorské modely nejsou totožné, relevantní zkušenosti Maďarska i Británie určitě využijeme.

Pravděpodobně nepůjde uplatnit Zákon o veřejných zakázkách, jakým způsobem by měl tedy tendr proběhnout? Nebude to opět vyžadovat výjimku v rámci legislativy EU?
Opět jde o otázku spíše na představitele státu. Nejprve je nutné specifikovat konkrétní dohodu ohledně investorského modelu a způsobu financování. Následně nás budou čekat další kroky, které se od něj mohou odvíjet. Zákon o zadávání veřejných zakázek není vhodný pro projekt takového rozsahu, všichni však jednoznačně deklarovali, že dodavatel bude vybrán v transparentní soutěži.

Je pravděpodobné, že ČEZ půjde do stavby formou EPC kontraktu? 
Je naprosto předčasné předjímat formu kontraktu před dokončením jednání s představiteli státu. Možných variant je víc a vždycky budeme vybírat takovou, která nejlépe splní naše očekávání a úkoly, které máme, jednoduše bude nejvýhodnější.

Jak rozsáhlé investice v přípravě nového zdroje se dají do roku 2028 očekávat? A můžete popsat, co nás v ideálním časovém scénáři v následujícím desetiletí čeká? 
V první řadě budeme pokračovat ve všech přípravných pracích. Tedy, úkolem mé divize je mimo jiné dokončit proces posuzování vlivu nového bloku či bloků na životní prostředí (EIA), následně budeme žádat o povolení k umístění stavby a připravovat způsob výběru dodavatele a územní řízení. Souběžně ale budou probíhat jednání s vládou o konkrétní formě kontraktu. Od těchto kroků se potom budou dál odvíjet další povolovací a obchodní řízení. Co se týká investic, to hlavní nás čeká až v souvislosti se zahájením stavebních prací, naše současné náklady jsou dány především náklady na tým, který stavbu připravuje.

Je podle vás reálné, že by se výběrové řízení ukončilo v roce 2024?
Model výběru dodavatele zatím nebyl zvolen a tato otázka je předčasná. Naší obrovskou výhodou jsou zkušenosti z předchozího výběrového řízení na dostavbu elektrárny Temelín. Přestože bylo ve finále zrušeno, získali jsme obrovské know-how, které můžeme nyní využít.

Jak se dá ošetřit, aby se na zakázce podílelo co nejvíce českého průmyslu, ve kterém se pomalu ztrácí jaderné know-how? V jakých částech výstavby JE si myslíte, že se už neobejdeme bez zahraniční spolupráce?
To je nesmírně komplexní otázka. V první řadě musíme dodržet pravidla stanovená legislativou, navíc chceme dostat nejlepší možnou nabídku. Na druhou stranu ale důraz na zapojení českého průmyslu naprosto chápu a je to pro nás důležité nejen z pohledu samotné stavby, ale především zachování celého dodavatelského systému. Ale opět předbíháme. I toto je oblast, která se bude detailně diskutovat a hledat optimální řešení, které pomůže i českým dodavatelům.

Co říkáte na prohlášení SÚJB, že by měli být zvýhodněni dodavatelé, kteří mají referenční blok v EU?
V žádném případě mi nepřísluší komentovat stanoviska regulátora. SÚJB je náročný dozor a jeho klíčovým zájmem je zcela pochopitelně bezpečnost provozu. Zároveň musí striktně postupovat v souladu nejen s národní, ale i mezinárodní legislativou a nepochybuji, že přesně takto k potenciálním dodavatelům přistupuje.

Jaké investice letos čekají ČEZ v rámci JEDU a JETE?
Investic v případě jaderných elektráren je poměrně hodně, v naprosté většině přitom spolupracujeme s firmami, které sídlí v České republice. Dají se rozdělit do tří hlavních oblastí. První z nich je další posilování bezpečnosti. Kromě jiného například přidáváme nové prvky v oblasti fyzické ochrany, tedy různé bariéry, kamery, elektronické systémy. Druhou je údržba a obnova, kdy pracujeme na celé řadě zařízení tak, abychom si byli jistí tím, že naše elektrárny budou v perfektní a přesně známé kondici tak dlouho, jak budeme potřebovat. Typickým příkladem je údržba a nové nátěry poměrně rozsáhlých řádů chladicí vody mezi kondenzátory a chladicími věžemi v Temelíně. A třetí oblastí je potom zvyšování účinnosti, snižování vlastní spotřeby pomocí nových zařízení, rozvodů, izolací. A navíc je zde velmi významný projekt třetího nejdelšího tepelného napaječe, laicky horkovodu, mezi Temelínem a Českými Budějovicemi. Tady bychom chtěli „kopnout do země“ už velmi brzy.

Jak jste daleko s možným scénářem prodloužení životnosti Dukovan a jak by to bylo nákladné resp. technicky a legislativně složité?
Technickoekonomickou studii pro dalších 30 let provozu EDU máme. Jde o zdánlivě jednoduchou otázku, nicméně ten scénář je dynamický. Neustále do něj vstupují aktualizovaná data, kdy velmi důležitá je třeba cena elektřiny a průběžně zjišťovaný stav klíčových komponent. Takže má podobu průběžně se měnícího souboru technicko-ekonomických vstupů, kdy poměrně přesně vidíme potřebu investic a jejich návratnost. Předběžně můžeme říci, že pracujeme se šedesátiletým výhledem provozu. To se ale odvíjí právě od tohoto pravidelného posuzování a následně i podle regulatorních podmínek. To je i odpověď na druhou část vaší otázky. Obecně se možnost provozu jaderných zařízení odvíjí od stavu klíčových komponent. Nejsme přímo legislativně omezeni například časově limitovaným povolením k provozu, ale zároveň musíme plnit obrovské množství podmínek, ustanovení, limitů a podobně. V každém případě musíme prokázat schopnost bezpečně provozovat jaderný zdroj po dobu předpokládaného provozu, tedy umět doložit životnost nebo dotčené zařízení nebo komponenty vyměnit. Navíc, každých deset let procházíme velmi rozsáhlým posuzováním, takzvaným periodickým hodnocením bezpečnosti. Další otázkou je potom společenská podpora, která je ale zatím v Česku velmi vysoká, za což jsme hodně rádi a děláme maximum pro to, abychom naše obyvatele nezklamali.

Autor

• Svoboda Petr