Nacházíte se:  Úvod    Technologie, materiály    „České energetice chybí koordinátor zkušebnictví, diagnostiky a poradenství v turbínové částí,'

„České energetice chybí koordinátor zkušebnictví, diagnostiky a poradenství v turbínové částí,'

Publikováno: 26.3.2009, Aktualizováno: 17.9.2010 11:58
Rubrika: Technologie, materiály, Rozhovory

řekl v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Václav Liška, CSc., jednatel a ředitel společnosti ŠKODA VÝZKUM, s.r.o.

Jak se vede Vaší společnosti v novém tisíciletí?
Vykročili jsme do druhé stovky fungování firmy, která začala psát svou historii v roce 1907. Původně jsme se zabývali pouze materiálovým výzkumem. V padesátých letech minulého století k materiálovému výzkumu a zkušebnictví přibyl i výzkum strojírenský. Historicky byl výhradním odběratelem našich služeb závod Škoda v Plzni. Po „sametové revoluci“ pak šlo o firmy sdružené ve Škoda Holding a společnosti sídlící v areálu závodu. Většinou se jednalo o materiálový a strojírenský výzkum, diagnostiku a zkušebnictví. Od roku 2000 jsou prioritou naší firmy následující obory - energetika a dopravní technika, čili největšími klienty v ČR logicky je ČEZ a. s., Škoda Power a. s., Pilsen Steel a. s., Škoda Transportation a. s., United Energy a. s. a jiné. Výrazně jsme se začali orientovat na zahraničí a nyní tvoří zakázky zvenčí cca 25%. Vzhledem k tomu, že dochází u všech provozovatelů energetických zařízení k prodlužování životnosti těchto zařízení lze očekávat, že podíl kontrolní a diagnostické činnosti bude narůstat.

V jakých státech již Vaše firma poskytovala služby?
Jde například o Babcock Al Khodari (Saudská Arábie), Slovenské elektrárně. Naši pracovníci již mnohokrát prováděli vyvažování turbín, vibrodiagnostická měření a zjišťování životnosti materiálu v Mexiku, Spojených arabských emirátech, Egyptě, Finsku, Litvě a jiných destinacích. Tyto zahraniční zakázky se nerodí lehce. Zahraniční zákazníci totiž požadují realizace zakázek až inženýrského typu, prostě chtějí jednat jen s jedním subjektem. I proto jsme se museli naučit zajišťovat komplexní servis v oblasti zkušebnictví a diagnostiky, což řešíme spoluprací s tuzemskými subdodavateli. Trend, alespoň v zahraničí, je takový, že firmám nestačí jen naměřit a odevzdat výsledek měření. Chtějí i rozbory měření a doporučení, co s energetickým zařízením dále. U nás ještě převažují firmy, které toto ještě nevyžadují a spokojí se jen se základem. Předpokládám, že jste museli doplnit strojní vybavení. Pokud chceme být úspěšní, musíme neustále reagovat na vývoj v oblasti aplikovaného výzkumu, diagnostiky a zkušebnictví. Naše laboratoře jsme v poslední době například vybavili novým řádkovacím elektronovým mikroskopem, který jsme následně doplnili novým mikroanalyzátorem. Naši specialisté z pracoviště únavových zkoušek disponují novými pecemi pro zkoušení materiálu i pro potřeby vysokých teplot. Výhledově chceme koupit software používaný při vyvažování velkých rotorových soustav.
Disponujeme zařízeními, která jsou schopna ověřit stav provozu. Jsme, myslím poslední firmou, která si udržela oborovou komplexnost. Jsme schopni poskytnout relevantní výsledky podpořené spoluprací i s akademickou obcí. V dnešní době nám přístrojové vybavení umožňuje získávat nepřeberné množství výsledků, a proto v každé vysoce odborné firmě tohoto typu musí existovat odborníci znalí různých oborů. V naší firmě tyto odborníky máme.

A lidi?
V roce 1990 jsme zaměstnávali přes 500 lidí, nyní u nás pracuje 116 zaměstnanců. Nyní v našich řadách působí větší procento vysokoškolsky a doktorandsky vzdělaných specialistů. Z celorepublikového hlediska jsme jednou z mála firem, která si podržela specialisty více vědních disciplín a tomu odpovídající technické vybavení. Stroj si může koupit každý, s lidmi je již problém. Přístroj vám dodá určité informace, ale již málo lidí je schopno je analyzovat. Spolupráce s vysokými školami stojí asi i za úspěchem vámi pořádané konference v Srní.

Je tomu tak?
Určitě. Těší mě, jak vidím rostoucí prestiž konference Zvyšování životnosti energetických zařízení v šumavské obci Srní. Vždyť na třetí ročník přijelo již přes 150 specialistů. Především oceňuji, že je tak oblíbená mezi mladými absolventy vysokých škol, akademickými pracovníky, odborníky z výroby energetických zařízení a také mezi pracovníky provozující energetická zařízení.

Není již konferencí mnoho?
Konference, která by se zabývala touto problematikou, u nás není. Proto akci chápu jako možnost výměny názorů mezi akademiky a výrobci a provozovateli elektráren, především pak specialisty na turbíny. Bez pomoci pana profesora Zuny z ČVUT, pana docenta Mentla ze Západočeské univerzity nebo pana inženýra Křížka z ČEZ a.s. by se však tato konference tak rychle v řadách odborníků nezapsala jako akce, kterou stojí zato navštívit. Osobně je pro mě konference studnicí odborných informací, kterých není nikdy dost. Zvláště nyní, kdy se chystáme na výstavby nových energetických zdrojů. Taktéž si zde mapuji a zjišťuji, co umí firmy z oboru. Vybírám si tak potenciální subdodavatele a partnery, se kterými řešíme komplexnější dodávky. Taktéž sleduji zájem mladých perspektivních odborníků.

Kde vidíte limity životnosti energetických zařízení?
V rámci strojů s nadkritickými parametry se jedná o problematiku používaných materiálů a jejich technologií. Jde o materiály nesmírně náročné na zpracování a dodržování technologických postupů. Limity můžeme posouvat k vyšším hranicím, pokud zvládneme tyto materiály. Na tom se pracuje a materiály jsou stále lepší a lepší. Bohužel, životnost negativně ovlivňuje třeba hned technologická nekázeň při montáži, kdy jsou namontovány díly, které tam být vůbec neměly. To nám pak je nějaký supermateriál k ničemu….

Jaký je přístup provozovatelů energetických zařízení k životnosti a provozu elektrárny?
O provozní životnost energetických zařízení se především ve všech regionech světa mimo západní Evropu před léty až tak nikdo nezajímal, hospodářství zde fungovalo a mnohdy ještě funguje jinak. V některých částech světa je přístup stále tristní, „až to bouchne tak to bouchne,…“ mi tak někdy připadá.

Jaké vztahy mezi výrobcem komponent a provozovatelů lektráren panují.
Výrobce energetických komponent má chuť logicky životnost zkracovat, provozovatel elektrárny naopak prodlužovat. Zde musí nastoupit specializovaná firma, která by měla podat odborný posudek. Myslím si, že v celé EU se snaží provozovatelé i výrobci energetických zařízení přistupovat k problematice zodpovědně. Problémem v rámci ČR je to, že u nás neexistuje firma typu ÚJV Řež, která zajišťuje komplexně služby v oblasti jaderné energetiky. V oblasti sekundáru nebo klasických elektráren jsou tak potřebné služby roztříštěny do mnoha firem, kdy každá umí jen určitou část. Chybí jedno nebo dvě pracoviště v ČR, která by byla schopna stát se takovým partnerem pro provozovatele. Neříkám, že v ČR neexistují kvalifikované firmy, ale v převažující míře jsou jednooborově zaměřeny, a jak jsem se zmiňoval výše, chybí zde multioborová provázanost.

Kdo by za vznikem tohoto mezičlánku měl stát?
Nevím, ale vybudování tohoto subjektu pro oblast turbín, kotlů a propojovacích komponent by mělo podpořit MPO ČR s provozovateli a výrobci v čele s ČEZ a.s. Myslím si, že v budoucnu bude muset v ČR dojít k tomu, že všichni zainteresovaní na energetickém průmyslu podpoří vznik velkých odborně zdatných firem, jak je tomu v zahraničí. Tyto firmy budou pro stránce zkušebnictví, diagnostiky, poradenství, ale i výzkumu orientovány na komponenty elektrárny.

Na jakou zakázku se nyní chystáte?
V současné době se připravujeme na měření v Jaderné elektrárně Temelín. Konkrétně půjde o turbíny. Jedná se o velice náročná měření. Rádi bychom se vrátili ke spolupráci se Škoda JS, se kterou jsme v minulosti řešili poměrně velký objem prací. Tato spolupráce byla omezena z důvodu útlumu jaderného programu. Pořád máme lidi ve firmě, kteří si uchovali mnoho znalostí o výrobní problematice jaderného programu.

Co bude výsledkem tohoto měření v Temelíně?
Výsledkem by měly být informace o stavu energetického zařízení - turbíny. Provozovatel získá nové informace o stroji a možnosti provozování. V konečném důsledku vše vede ke zvýšení bezpečnosti provozu.

Je pro provozovatele elektrárny v zahraničí vaše doporučení závazné?
Zvláště v arabských zemích bývá zvykem, že každé turbosoustrojí je pojištěno zvlášť a pojišťovny chtějí po pěti letech zprávu o stavu tohoto zařízení. Z tohoto důvodu jsou provozovatelé nuceni provádět rozsáhlou diagnostickou činnost za účelem zjištění zbytkové životnosti zařízení. Někdy se stalo, že jsme doporučili tlakovou část kotle vyměnit okamžitě. Závazné to není, ale provozovatel na naše rady většinou dá, vždyť jde o miliony za opravy. Navíc, provozovatelé určitě rádi zjistí stav zařízení i proto, aby s opravou počítali ve svém finančním plánu, v plánu odstávek a podobně. Pro provozovatele je myslím příznivé, když naše doporučení zní: „Nemusíte měnit celý kotel, ale pouze tu a tu konkrétní část kotle.“ Precizním měřením, analýzou hodnot a doporučením jim ušetříme velké peníze. Podívejte se třeba na Dukovany. To je zářný příklad, jak se daří životnost prodlužovat bez ohrožení bezpečnosti provozu a za ekonomicky výhodných podmínek. Navíc… Sami vyvíjíme technologie, které zvyšují životnost komponent energetických zařízení, a nabízíme je. Jde například o technologii žárových nástřiků. Kotlové trysky opatřené ochrannou vrstvou máme odzkoušeny v elektrárně Komořany, za což vděčíme i odvaze pana ředitele Ing. Petra Jeníka z firmy United Energy právní nástupce, a.s. Před lety se měnily v rámci každé kampaně, po naší úpravě jsou v provozu již 6 let a stále jsou v pořádku. Finanční úspora je úžasná.

Otázka na závěr… Jak se díváte na zajištění dostatku energií pro lidstvo.
Spotřeba energie poroste…

I v době krize?
Ano, ani v době krize neočekávám, že by se lidé nějak výrazně uskromnili ve svých potřebách a pohodlí. Nevěřím, že zase přejdeme od počítačů k logaritmickým pravítkům. Věřím proto těm specialistům, kteří se kloní k názoru, že bez jádra to nepůjde a obnovitelné zdroj energie jsou pouze doplňkem.

Navíc, krizi můžeme čelit přece tím, že začneme stavět energetické zdroje. Vždyť výroba energetických zařízení je tak finančně náročná a dlouhodobá záležitost, že lze v rámci výstavby zde zaměstnat obrovské množství lidí. USA hodlají obnovit a rozšířit svou přenosovou síť, chtějí stavět jaderné elektrárny. Naše přenosová síť není nejmladší, a jestliže nebudeme situaci řešit, budeme muset energii brzo dovážet. Není pak krize obrovskou šancí „zabít dvě mouchy jednou ranou?“ Zaměstnat lidi a vyřešit energetickou bezpečnost našeho státu?

Začít bychom ale měli rychle. Již dlouhou dobu jsme nic pořádného v rámci výstavby jaderných elektráren neudělali, ubývá specialistů, kteří si ještě pamatují výstavbu našich jaderných elektráren.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Související články


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Reaktor AP1000™ od Westinghouse zaručuje bezpečnost a přináší úspory (66x)
Všude ve světě dochází k renesanci jaderné energetiky a reaktor typu AP1000™ (dále AP1000) od firmy Westinghouse s...
Michal Enžl: Do energetiky se tlačí i firmy, které nemají s tímto oborem žádné zkušenosti (64x)
Do energetiky se tlačí i firmy, které nemají s tímto oborem žádné zkušenosti. I na toto téma hovořili s Michalem Enžlem ...
Svařování komponent jaderných elektráren (56x)
Jaderná energetika zastupuje významné místo ve výrobě a distribuci elektrické energie v České republice. Technologické s...