„Blíží se rok generační obměny. U nás sedí mladí i zkušení jaderníci v jedné kanceláři. Výměna know-how je velice intenzivní,“
Rubrika: Jaderné
uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Vladimír Zika, vedoucí útvaru Péče o zařízení Jaderné elektrárny Dukovany (ČEZ).
Jak rozsáhlou má váš útvar odpovědnost?
Útvar Péče o zařízení zodpovídá prakticky za všechna technologická zařízení - jaderným reaktorem počínaje, přes další a další technologické systémy elektrárny, komponenty, konstrukce a budovy až například po stůl, na kterém máte nyní položený váš diktafon. Hlavním úkolem našeho útvaru je, aby zařízení, kterých jsou opravdu tisíce, bylo schopno ve správný čas plnit svoji funkci a přispívalo tak k bezpečné, spolehlivé a efektivní výrobě elektrické energie. Tento cíl je splnitelný pouze za úzké spolupráce s ostatními útvary Jaderné elektrárny Dukovany a s dalšími útvary napříč naší společnosti. Důležitým článkem jsou také naši dodavatelé – jak dodavatelé zabezpečující údržbu stávajících zařízení, tak dodavatelé různých modifikací, kterými vylepšujeme a modernizujeme naši elektrárnu. Stranou nestojí ani spousta specializovaných institucí v naší vlasti, ale mnohdy i v zahraničí. Všem patří poděkování za jejich práci.
Jaká je struktura útvaru a kolik lidí v něm pracuje?
V útvaru máme celkem 9 oddělení a téměř 250 lidí. Na začátku tohoto roku jsme prošli výraznou organizační změnou, jejímž cílem je postupně vybudovat útvar postavený dle světových standardů, tzn. vybudovat systémovou správu. Vytvořili jsme například čtyři zcela nové pozice – systémový inženýr, specialista jakosti údržby, komponentový inženýr a specialista profesní podpory. V neposlední řadě k nám přešli také odborníci z jiných útvarů ČEZu - jako například diagnostici, revizní technici, specialisté svařování, specialisté v oboru nedestruktivních kontrol a další.
Musím poděkovat kolegům, kteří v tomto roce obrazně seděli nikoliv na jedné, ale někdy doslova i na třech židlích. Mimo svou hlavní činnost v útvaru se ještě podíleli na činnostech týkajících se náročných kontrolních či diagnostických prací v rámci odstávek našich bloků a paralelně s tím ještě tvořili podkladové materiály potřebné k tzv. Průkazu připravenosti zařízení v rámci LTO dukovanské elektrárny. V současné době se ještě v rámci této organizační změny snažíme vyladit obsazení některých specifických pozic co nejvhodnějšími pracovníky, kteří na to mají jednak po stránce odborné, ale mají i vhodné osobnostní rysy. Všechno chceme mít ujasněno do 1. 2. 2018 a začít pracovat podle nové organizační struktury.
Maximálně se snažíme vytvořit mix mladých lidí, kteří přišli k nám přímo ze škol, nebo osob s praxí z různých pozic i mimo ČEZ s týmem zkušených specialistů, kteří pracují v elektrárně i několik desítek let.
Obě skupiny tedy sedí v kancelářích spolu?
Ano, toto se snažíme v maximální možné míře naplňovat. Blíží se totiž okamžik, kdy zažijeme doposud největší boom v rámci odchodů zkušených lidí do důchodu. Jsem rád, že máme pro klíčové předávání know-how vytvořeny podmínky a že se nám tento záměr daří. Stejně tak jsou na tom i naši dodavatelé, kteří se na svou generační obměnu také připravují, resp. již jsou v tomto procesu. Vyplácí se i naše aktivita, kdy za mladými lidmi chodíme i přímo do škol, nebo oni k nám na elektrárnu.
V rámci náboru nových pracovníků a v kombinaci se zmíněnou organizační změnou rozhodně neupozaďujeme ženský element v našich řadách. Ženy jsou pečlivé a šikovné i v technických oborech a mnohdy pozitivně ovlivňují chod týmů a útvarů. Oceňuji i to, že mladí spolupracovníci jsou lépe jazykově vybaveni a mají vysokou počítačovou gramotnost. Jazyková vybavenost mladých kolegů má pozitivní dopady i na mezinárodním poli, jako jsou různá setkání, konference či pracovní týmy, kde pak můžeme být aktivnější a navzájem si předávat či získávat nové informace a zkušenosti.
Působil jste i jako vedoucí odstávek. Jak se tyto činnosti v průběhu let liší?
Dříve jsem působil na pozici vedoucího odstávek v Dukovanech a mohu částečně i porovnávat časy minulé a přítomné. Hlavně od roku 2015 je průběh odstávek trošku jiný než býval, a to hlavně co se týče rozsahu prací a tím pádem i jejich plánovaných délek. Zátěž na lidi je pochopitelně dlouhodobější a hlubší. Odstávka je a vždy byla obdobím, do kterého se kumuluje veškeré získané know-how, jak kmenových zaměstnanců, tak i dodavatelů. Všichni se musí vypořádat s novými technologiemi a postupy. Ale jsme profesionálové a jsme tady od toho, abychom to zvládli. Teď pevně věřím, že od roku 2018 se zase vrátí odstávky EDU do svých standardů.
Jaký test či zkoušku z posledních odstávek byste chtěl více okomentovat?
V rámci posledních odstávek jednotlivých bloků jsme zvládli Ověřovací zkoušku integrity kontejmentu (OZIK). Naposledy jsme tento test dělali před 20 lety. Cílem této zkoušky je ověřit stav konstrukce kontejmentu a potvrdit si její kondici pro další dlouhodobý provoz. Především přípravy na takovou zkoušku jsou časově náročné a vyžadují maximální soustředění. Jde o to nachystat potřebné programy, postupy, monitoring, nastavit systém vyhodnocování získávaných dat v průběhu zkoušky, přesně popsat potřebné nastavení technologií tak, aby se zkouška vydařila a proběhla řízeným a předpokládaným způsobem. Museli jsme být připraveni i na plán B, kdyby se něco nedařilo. Samotná zkouška probíhala cca tři dny, ale přípravy si vyžádaly několik týdnů. V průběhu zkoušky jsme porovnávali v předem daných etapách získávaná data s vytvořeným matematickým modelem a byli jsme tak připraveni včas reagovat na případné odchylky od plánu. Výsledky ověření stavu všech kontejmentů dopadly na výbornou.
Lze i v případě odstávek hovořit o implementaci nových postupů a metod?
Ano lze, a to především v oblasti péče o nová moderní zařízení a systémy, které máme a budeme mít nainstalované na EDU, včetně nových možností různých způsobů diagnostik, měření a kontrol. Tady jde vývoj stále dopředu. Bokem nestojí ani oblast postupů údržby a oprav stávajících zařízení elektrárny, kde také aplikujeme nové světové trendy a technologie. Pro aplikaci těchto nových poznatků do praxe musíme být i nadále dostatečně pružní.
Otázka na závěr… Co vy a případná výstavba nových bloků?
Rád bych se samozřejmě nějakým způsobem podílel i na chystané výstavbě nových bloků EDU. Věřím, že se záměr postavit v této lokalitě nový blok začne v dohledné době překlápět do hmatatelných a viditelných kroků. Je potřeba vyslat pozitivní signál nejen pro naše mladé spolupracovníky, ale také pro nynější i budoucí studenty technických oborů na všech školních stupních v rozhodování, kam směřovat svoji budoucí profesní kariéru.
(Pozn. red.: Další články k jaderné elektrárně Dukovany budou uveřejněny v čísle 1/2018)
Vladimír Zika je původně vyučeným elektrikářem rozvodných zařízení, poté vystudoval strojní fakultu na VŠST Liberec a 8. 8. 1983 nastoupil do ČEZ na Jadernou elektrárnu Dukovany. Po ukončení základní vojenské služby, odešel téměř na dva roky do Trnavy na Školicí středisko operativního personálu jaderných elektráren. Poté postupně prošel funkcemi operátor sekundární části, operátor primárního okruhu a následně pracoval několik let jako vedoucí reaktorového bloku. V roce 1995 přešel do útvaru Koordinace jako Vedoucí odstávek. Aktuálně je vedoucím útvaru PoZ - Péče o zařízení EDU.