„Bez zapojení tepláren bude decentralizace energetiky spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá,“

• Foto

Energetický regulační úřad nevypsal v cenovém rozhodnutí pro rok 2017 podporu pro ty podporované zdroje, kde doposud nebylo vyplácení podpory odsouhlaseno Evropskou komisí. Proč se podle Vás Energetický regulační úřad takto rozhodl?
To je spíš otázka pro regulační úřad. My se domníváme, že minimálně významná část provozní podpory KVET je takzvanou stávající podporou a její vyplácení by mělo pokračovat, protože ho Evropská komise nezastavila.

Jak se toto rozhodnutí dotýká českého teplárenství a jaký to může mít na obor dopad?
Pokud by byla provozní podpora vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla od příštího roku skutečně zastavena, a já věřím, že k tomu nakonec nedojde, pak by byly důsledky poměrně zásadní. Významná část teplárenských společností by musela omezit výrobu elektřiny, řada by ji musela úplně zastavit a to by pochopitelně snížilo efektivitu výroby a nutně zvýšilo náklady na výrobu tepla.

Jsou dopady tohoto nerozhodnutí stejné ve všech teplárnách? Které teplárny toto rozhodnutí nijak neovlivní a proč?
Dopady se samozřejmě budou velmi lišit, největší budou v případě tepláren, které využívají kogenerační jednotky na zemní plyn. Tam by v řadě případů zastavení provozní podpory znamenalo úplné zastavení výroby elektřiny a významný nárůst nákladů na výrobu tepla, který by se promítl do citelného růstu jeho ceny.

Lze predikovat, o kolik by vzrostly náklady na výrobu tepla v teplárnách a případně pak o kolik by vzrostla cena za teplo?
Situace se bude v různých teplárnách velmi lišit. V některých případech však může nárůst ceny překročit i 100 Kč/GJ. 

Nevypsání podpory nemá zatím žádné okamžité důsledky, protože se týká až příštího roku. Do té doby může ještě Energetický regulační úřad své cenové rozhodnutí změnit. Existuje nějaký den „D“, do kterého by se měl regulační úřad vyjádřit?
Energetický regulační úřad může své cenové rozhodnutí bez větších problémů změnit do konce letošního roku, pak už budou změny problematické v tom smyslu, že bude období, za které by mohli výrobci o podporu zcela přijít.

Teplárny prošly a stále procházejí modernizačními a ekologizačními akcemi. Která teplárna, sdružená v TS, se nyní chystá na velkou investici?
Ve velkých teplárnách se v současné době většinou dokončují investice, které už byly započaté v minulosti. Například ČEZ ale chystá na příští rok modernizaci odsíření v teplárně Mělník I za 1,6 miliardy korun. Další vlna investic čeká střední a menší teplárny, jejich zveřejnění ale raději necháme na dotčených teplárnách.

Jakou úlohu budou nebo mohou hrát české teplárny v rozvíjejícím se trendu decentrální energetiky, v rozvoji lokálních zdrojů? Jaké místo budou teplárny mít, je tento trend pro teplárny šancí?
Transformace energetiky je určitě pro teplárny také velká příležitost. Rozvoj intermitentních decentrálních zdrojů si vyžádá větší poskytování podpůrných služeb pro elektrizační soustavu, a to nikoli jen na úrovni přenosové soustavy, jako je tomu dnes, ale také na úrovni distribučních soustav a tam mohou teplárny významně přispět. Bez úzkého zapojení tepláren bude decentralizace energetiky nutně spojena s obrovskými investicemi do distribučních soustav a bude velmi drahá. Možnosti tepláren pro stabilizaci distribučních soustav nejsou již dnes zdaleka plně využité, a pokud bude existovat odpovídající ekonomická motivace, mohou je teplárny dále významně rozšířit.

Autor

• (red)