Ani desítky miliard do rozvoje přenosové soustavy možná nebudou stačit. Přijdou na řadu regulátory toků?

• Foto

Nejaktuálnější scénář společnosti ČEPS uvádí, že v letech 2011 až 2024 investuje ČEPS do rozvoje přenosové soustavy 67 miliard korun, průměrně tedy 4,8 miliardy korun. V plánu je 20% nárůst zařízení přenosové soustavy ČR 400 kV, což s sebou nese výstavbu šesti nových rozvoden a 760 km nového vedení. Nejvýznamnější rozvojovou akcí přitom je vyvedení výkonu z dostavovaných bloků jaderné elektrárny Temelín v objemu 12 miliard.

Odklon od jádra situaci v přenosových soustavách ještě zhorší
„Toky ze severu Německa na jih a do Rakouska přes Česko a Polsko budou v budoucnu dále narůstat a rozhodnutí o odklonu od jádra situaci jen zhorší. Zvláště když velká část jaderných elektráren, které chtějí Němci odstavit, jsou právě na jihu země, který bude z hlediska elektrické energie silně deficitní. „Německá přenosová soustava není na dobré úrovni. Ze strany ekologických aktivistů, kteří tak masivně volají po čité elektrické energii z OZE, je totiž odpor ve směru výstavby nových vedení velice silný. Postavit nové trasy trvá, v důsledku jejich obstrukcí, desítky let,“ vysvětluje Z. Šolcová.
Situaci zřejmě dále zhorší opatření ze strany Polska, kteří z největší pravděpodobností instalují do své soustavy speciální transformátory, které budou bránit toku nestabilního proudu z německých OZE. Podle jejích slov by se česká strana měla vážně zabývat instalací stejných transformátorů. „Byla bych pro urychlené zahájení diskuze na toto téma,“ řekla Z. Šolcová. Svatopluk Vnouček, ředitel sekce Správa energetického majetku ČEPS uvedl, že instalace transformátorů pro přerozdělení toků je sice jednou z variant řešení a obrany, nicméně ČEPS jde zatím cestou investic rozvoje přenosové soustavy. „Je pravdou, že 30 až 40 % z objemu, který se přenáší ze severu Německa na jih, teče přes Polsko a Česko, navíc polská soustava je starší a méně stabilnější než naše. Řešení zatím vidím v rozvoji, čili např. ve zdvojování stávajících vedení. Instalace automatických zařízení, které budou vypínat přetížená vedení, může v konečném důsledku způsobit black-out evropského rozměru,“ uvedl S. Vnouček.
Andrew Gayo Kasembe, vedoucí odboru Rozvoj ČEPS poznamenal, že v evropském rozvojovém plánu na roky 2010 až 2014 se počítá s podporou na rozvoj evropských sítí ve výši 28 miliard euro celkem, oblasti střední a východní Evropy z toho připadne 8 miliard eur. Ani tyto finanční injekce však nebudou podle Zuzany Šolcové stačit. „Výše financí na rozvoj evropské přenosové soustavy vůbec nekoresponduje s megalomanskými projekty rozvoje obnovitelných zdrojů, které se v Evropě chystají,“ řekla a měla tím na mysli i projekt panevropsko-africko-blízkovýchodního propojení provozovatelů přenosových soustav, sloužící k vyvedení solární energie z Afriky a Blízkého východu do Evropy. „Například stávající páteřní propojení mezi Španělskem a Francií by se muselo díky tomu posílit téměř 50x. Pro přenesení tak masivních výkonů by nebylo možné použít vedení 400 kV, ale uvažuje se o stejnosměrném vedení 800 kV,“ poznamenala.

Letos skončí dvě velké rozvojové akce
Konkrétní rozvojové akce v rámci české přenosové soustavy již ve fázi realizace na konferenci představil Miroslav Prokeš, ředitel sekce Realizace akcí ČEPS. „Vyvedení výkonu z nového zdroje 660 MWe v Ledvicích s nadkritickými parametry páry s sebou nese výstavbu nové transformovny se zapouzdřenou rozvodnou 420 kV v Chotějovících za 882 milionů korun, dále výstavbu vedení V480 – 2 x 400 kV Chotějovice-Výškov za 819 milionů korun a související rozšíření trafostanice Výškov pro V480 přijde na 116 milionů korun,“ uvedl M. Prokeš. Další investiční akce probíhá na severu Moravy, kde do konce roku 2011 ČEPS zprovozní novou trafostanici 400/110/ Kletné. Celková výše této investic dosáhne 821 milionu korun. (Pozn: Více informací o rozvojových plánech společnosti ČEPS a obsáhlá informace o investiční akce v Chotějovicích je uveřejněna v aktuálním čísle časopisu All for Power, které bylo účastníkům konference distribuováno.)

Desítky miliard i do obnovy starých vedení
Miliardy však nepotečou pouze do rozvoje, ale i do obnovy. Jen mezi lety 2011 až 2024 přiteče do obnovy 29 miliard korun. Obnova stanic přijde na 0,8 miliardy ročně, obnova vedení pak na 1,1 miliardy korun ročně. Jiří Hrbek ze správy majetku a dokumentace poznamenal, že v letošním roce je přes 43% vedení 400 kV za minimální technickou životností 40. let. Celkem jde o 2 023 km. „Je proto potřeba masivní obnovy, která by měla skončit v roce 2030. Mám tím na mysli opravu základů, opravy stožárů, výměnu vodičů, přeizolace a podobně,“ vysvětlil J. Hrbek s tím, že stáří vedení není jediným kritériem. Posuzuje se konkrétní stav vedení z preventivních kontrol, výsledků údržby a rozhodovacích studií. Velkým problémem je 3 830 ks stožárových konstrukcí z oceli typu Atmofix, které byly masivně nasazovány v 70. letech minulého století. Jde o speciální ocel, která zjednodušeně nepotřebuje povrchovou ochranu, žádné nátěry. Problematickým se však stalo místo vetknutí do betonových zhlaví a spárová koroze. „Bude potřeba zcela vyměnit 1/3 celkového poštu těchto stožárů za nové – žárově pozinkované a natřené barvou, zbytku stožárů z Atmofixu se po opravě prodlouží životnost na požadovanou délku,“ přibližuje plán obnovy J. Hrbek.
Konference Elektrizační soustava 2011 se v dalších blocích zaměřila mimo jiné i na problematiku systému centrálního monitoringu technického stavu zařízení vvn a zvn a monitoring bleskové aktivity, vývoj obchodního měření přenosové soustavy a rozvoj sítí ČEZ Distribuce. Velkou pozornost účastníků doprovázela přednáška Mariana Bartoše ze slovenské firmy SEG Elektrovod, který poutavou formou a množstvím fotodokumentace popsal na konkrétních příkladech z Grónska, Finska, Islandu a Turecka současné způsoby obnovy a výstavby energetických zařízení. Konferenci zakončily přednášky dodavatelů pro oblast Smart Grids, elektromobility a akumulaci elektrické energie, resp. následný diskusní blok. Blíže o této zajímavé části konference a podrobnější odborné informace najdete v průběhu tohoto týdne na www.allforpower.cz 

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav