60 let mírového využití jádra v Československu

Touto dohodou se Sovětský svaz zavázal pomáhat při rozvoji mírového využití jádra v Československu. Konkrétně se zavázal k dodání pokusného reaktoru VVR-S a cyklotronu do nově založeného Ústavu jaderného výzkumu v Řeži (dnes ÚJV Řež, a. s.), školení odborníků, podpoře vzdělávání a dodávání štěpných materiálů.

Stav poválečné československé energetiky a důvody k rozvoji jádra okomentoval František Hezoučký, konzultant a vysokoškolský pedagog: „Pro dnešního občana je sotva uvěřitelné, že jsme se v padesátých létech večer často učili při světle petrolejových lamp. Povrchové doly a staré tepelné elektrárny v severních Čechách měly nedobrý vliv na životní prostředí a proto se pozornost upínala k novému oboru – k jaderné energetice.“

Dne 10. června 1955 byl vládním nařízením zřízen Ústav jaderné fyziky a v září téhož roku zahájila výuku Fakulta technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy (dnes Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT). V dalším roce byly zahájeny práce na projektu prvního československého jaderného reaktoru KS-150, který byl spuštěn v roce 1972 v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice A1.

V roce 1972 začala výstavba jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice V1 se dvěma reaktory typu VVER-440 a československá energetika se v budoucnu soustředila právě na tyto reaktory. Došlo k tomu v souladu s celosvětovým směřováním jádra k lehkovodním reaktorům, které poskytují vyvážený poměr bezpečnostních faktorů, ekonomičnosti provozu a proveditelnosti. České a slovenské elektrárny s reaktory typu VVER se dnes řadí k nejbezpečněji a nejspolehlivěji provozovaným na světě.

„Ekonomičnost provozu elektrárny Jaslovské Bohunice V1 zapůsobila, a tak ještě koncem sedmdesátých let bylo rozhodnuto o rozšíření československého jaderného programu. Schválena tak byla stavba JE Mochovce a Temelín,“ dodává Hezoučký. „Pro rozvíjející se program jaderné energetiky vyrostl v Československu silný jaderný průmysl a Československo po elektrárně V-1 vyrábělo v podstatě veškeré komponenty – reaktory, parogenerátory, turbogenerátory, elektrická zařízení i většinu zařízení automatizačních systémů a samozřejmě veškerá zařízení sekundárních okruhů.“

Jan Zdebor, proděkan Fakulty strojní ZČU a poradce generálního ředitele Škody JS, popisuje, k čemu vedla spolupráce československých a ruských odborníků: "Jaderná energetika je náročný obor. Zásadní důraz je kladen na bezpečnost provozu, ale také na kvalitu výroby zařízení pro jaderné elektrárny. Československý průmysl se před šedesáti léty začal podílet na osvojování vysoce náročné výroby těchto zařízení podle ruského projektu. Osvojením jaderných technologií zejména reaktorů VVER se tak české firmy zařadily mezi přední světové výrobce. To vedlo k technickému rozvoji nejen těchto firem, ale i k rozvoji nových studijních oborů, nezbytných pro přípravu nové generace odborníků pro jadernou energetiku. Bezpečný mnohaletý provoz jaderných reaktorů vyrobených v plzeňské Škodě v řadě zemí Evropy potvrzuje, že výrobu náročného zařízení české firmy zvládly na výbornou."

Spolupráce českých a ruských odborníků se úspěšně rozvíjí i po 60 letech. České společnosti jako například Arako, Sigma Group, Vítkovice Machinery Group a Kabelovna Kabex patří mezi tradiční a spolehlivé dodavatele na jaderné elektrárny s reaktory typu VVER, a to jak na území Ruska, tak i v jiných zemích. Z dalších společností je třeba jmenovat EGP Invest, která vypracovala projekt strojovny pro rychlý reaktor MBIR, který bude po svém spuštění nejvýkonnějším výzkumným reaktorem na světě. Dále společnost UJP Praha vyrábí radioterapeutické ozařovače ve spolupráci s ruskou společností Majak patřící do státní korporace Rosatom. Tyto ozařovače jsou distribuovány na ruský trh s lékařským zařízením a na další trhy.

Na obě české jaderné elektrárny dodává palivo společnost TVEL, která tyto kontrakty získala na základě otevřených tendrů. Bezpečnost a spolehlivost ruského jaderného paliva přispívá k tomu, že podle hodnocení WANO patří české jaderné elektrárny k nejlépe provozovaným na světě. Brněnská společnost ALTA založila společně se společností TVEL společný podnik ALVEL, který je zaměřen na lokalizaci služeb v oblasti palivového cyklu jaderných elektráren na území Evropské unie, a to včetně výzkumné a vývojové činnosti.

„Navzdory současné komplikované situaci pokračuje v neztenčené míře mezinárodní spolupráce v oblasti jádra nejen mezi Českou republikou a Ruskem, ale na široké mezinárodní úrovni, podobně jako například v oblasti výzkumu kosmu. Dokladem toho je i mezinárodní konference World Nuclear Fuel Cycle, která tento týden probíhá v Praze. Zástupci jaderného průmyslu z řady zemí i nadále vnímají Rusko jako integrálního partnera v jaderném byznysu,“ uvádí Josef Běláč, výkonný ředitel společnosti ALVEL.

Autor

• (red)