Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Lidé-Věci-Události    „Ze Smart Grids musí mít efekt na prvním místě společnost“

„Ze Smart Grids musí mít efekt na prvním místě společnost“

Publikováno: 19.10.2011
Rubrika: Lidé-Věci-Události, Rozhovory, Firemní zpravodajství

uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Igor Zahrádka, generální ředitel elektro-inženýringové společnosti B:TECH, a. s., která dodává produkty a služby pro oblast automatizace a řízení procesů v průmyslu.

Na jakých základech stojí podnikání vaší firmy?
Naše řešení nacházejí uplatnění v automobilovém a potravinářském průmyslu, dále pak procesním průmyslu, mám tím přitom na mysli energetiku a úpravu vod. Na těchto pilířích stojí naše firma a pro každý segment disponujeme týmem specialistů.

Vidím, že skladba vašeho trhu kopíruje základní pyramidu lidských potřeb. Chybí snad jen farmaceutický průmysl …
Ano, není vyloučeno, že v dlouhodobém horizontu budeme podnikat i tam.

Zaměřme se nyní na energetiku. Velká část vašich zákazníků se rekrutuje z řad řekněme klasické energetiky, část z oblasti OZE. Jaké zaznamenáváte rozdíly?
V klasické energetice jsme aktivní zejména v zahraničí, kam dodáváme přímo nebo pod hlavičkou velkých strojírenských společností. V oblasti obnovitelných zdrojů jsou to spíše tuzemské subjekty nebo resp. Evropská unie. Rozdíl mezi těmito skupinami zákazníků, pominu-li národní zvyklosti, je zejména v přístupu k servisu, provozování a způsobu práce při zadávání projektů.
V případě velkých elektráren, tepláren a vel­kých investičních projektů je vše odosobněno, bavíte se přesně podle smlouvy a s právníky, obchodně-technický vztah je sterilní a výsledek pak někdy taktéž. Což na jednu stranu může působit profesionálně, ale z dlouhodobého pohledu stále platí, že byznys dělají lidé s lidmi. Na druhou stranu je cítit velká provozní zkušenost a zástupci takového investora obvykle přesně vědí, jak má vypadat budoucí servis a na co nezapomenout.
V oblasti obnovitelných zdrojů elektrické energie, se velmi často setkáváme se zákazníky, kteří svoje zkušenosti teprve sbírají. Nad zadáním, technickým i ekonomickým řešením uvažují čistě, jednoduše a s vášní pro věc, což osobně oceňuji. Nicméně právě nedostatek provozních zkušeností je velmi častá příčina podcenění otázek, spojených s dlouhodobým provozem a servise. To v mnoha případech vede ke snížení ziskovosti těchto projektů, zejména v prvních letech jejich provozu.

K OZE se ještě dostaneme ... Jako firma, která nabízí služby v oblasti průmyslové automatizace. „Zavedli“ jste pojem elektroinženýring. Oč jde?
Snažíme se nabízet služby nejen v oblasti základního řízení, jako je polní instrumentace, po­hony, motory, kabely, a tak podobně, které jen v Česku nabízí více než 230 firem. Našim zákazníkům přinášíme mnohem širší spektrum v oblasti chytré nástavby, kde jsme stále více aktivní. Takové nástavby, která umí uchopit základní logiku, hýbe technologiemi a přiřazuje jí prvky chytrosti, inteligence a optimalizace. A ve finále jde samozřejmě také to, vše bezpečně komunikačně provázat. Globalizace, optimalizace řízení, úspora lidských zdrojů, ovládání na dálku jsou trendem, který nemůže minout ani energetiku.

 

 

Tím propojováním sítí se lidstvo ale dostává stále blíže a blíže „matrixu“. Běžný život člověka řídí stále častěji někdo jiný, někdo virtuální ... To samé tedy čeká i elektrárny? Není to nebezpečné?
Doba, ve které žijeme, nás nutí a bude nutit využívat technické prostředky pro neustálé zvyšování produktivity v naší dennodenní práci. Energetika (ta velká i OZE) v tomto případě nemůže být výjimkou. Využívání moderní počítačové technologie je nevyhnutelné a rizika, o kterých se zmiňujete, jsou trvalou výzvou pro tvůrce těchto systémů. Podívejme se, jak jsme například v našem osobním životě stále více závislí na různých virtuálních entitách. Jejich funkce nejsou viditelné a hmatatelné, ale virtuálně se o nás starají, pomáhají nám. Vezměte si třeba telefony, internet, kreditní karty. Ano - bohužel dochází ke zneužívání informačních technologií, k elektronickému terorismu, různým druhům napadání, ale upřímně, umíte si představit, že bychom kvůli tomu ze dne na den přestali tyto technologie používat?

Útoky jsou ale spíše směřovány spíše do oblasti vládních institucí než průmyslu …
Ano, dnes jsou to velmi často vládní instituce nebo nadnárodní společnosti. Mění se také důvody těchto útoků. Dříve to byla spíše snaha hackerů prolomit se do některých dobře zabezpečených serverů a postoupit tak v pomyslném žebříčku. Dnes jsou to perfektně organizované útoky s cílem získat informace. V budoucnu to může být např. snaha o převzetí řízení nebo sabotáž. Průmyslové podniky, mezi které můžeme zařadit i elektrárny, to v budoucnu pravděpodobně také nemine. Proto je třeba na toto riziko myslet již při tvorbě zadávacího projektu. Jak jsem uvedl, systémy jsou dnes propojeny, teoreticky je tedy již dnes technicky možné nabourat se i do systému provozu elektráren. Známe už konkrétní existující příklady. Nedávno došlo k útoku speciálně uzpůsobených virů na řízení jedné z pákistánských elektráren, který způsobil chaos ve výrobě. Útok viru byl naštěstí odhalen včas a obešel se bez větších ztrát a ohrožení technologie.

Můžete bezpečnost zaručit ze sta procent?
Kdo vám dnes něco zaručí na 100%? Na jednu stranu musí být systém otevřený zákazníkovi, aby naplňoval současné potřeby na údržbu a rozvoj, ale současně i musí být robustní a bezpečný. Tento požadavek klade stále větší a větší nároky na bezpečnostní systémy. Provozovatelé si ale musí uvědomit, že ne vše v oblasti bezpečnosti vyřeší software, resp. jeho dodavatel. Je to zejména sám provozovatel, který musí nastavit bezpečnost podporující provozní řád a jeho provozní zaměstnanci musí striktně dodržovat elementární pravidla, která snižují pravděpodobnost možného útoku. Například nevkládat USB média do počítačů řídicího systému.

Přiznám se, že poprvé v souvislosti s vaší firmou, jsem se doslechl o tzv. virtuální elektrárně. Oč vůbec jde?
Virtuální elektrárny, vnímáme jako jeden ze základních stavebních kamenů tzv. Smart Grids. Vše je vlastně postaveno na principu bilanční vyváženosti výroby a spotřeby např. regionu, města nebo výrobního areálu. Ale může to být také soustava několika zdrojů OZE, které provozuje třeba obchodník s energií. Technologicky to znamená několik na sebe navazujících částí jako centrální dispečerské řízení, komunikace s potřebnými institucemi, datové sklady, analytické a optimalizační nástroje a to vše zastřeší obchodně regulační institut – virtuální elektrárna. Jednoduše … virtuální elektrárna je technologická instituce, schopná optimálního řízení a regulace výroby elektrické energie.

Kdo je tedy vaším ideálním zákazníkem?
Nevím, zda existuje ideální zákazník (smích), ale pokud bych popsal typického zákazníka, tak jsou to zástupci z řad provozovatelů OZE, obchodníci s energiemi nebo podnikové energetiky. Každý z nich má v dnešním prostředí jinou motivaci, proč svoje zdroje reguluje či řídí nebo již provozuje jako virtuální elektrárnu, nicméně technologické nástroje jsou stejné a procento těch, kteří takto uvažují, narůstá.
Zájem to tuto technologie stoupá. Jen v loňském roce jsme byli osloveni třemi subjekty, které projevily zájem o zpracování úvodní studie pro svoje podnikání. Šlo o investory, kteří disponují geograficky roztříštěnými zdroji s instalovaným výkonem > 20MW v OZE, kteří mají vysoké provozní náklady a plánují zároveň regulaci těchto zdrojů dle zátěže. Ne vždy jde výhradně o elektrickou energii, ale také o tepelnou, o plyn a vodu …

Co je to v tomto případě „nejstabilnější dlouho­dobý zisk“?
Třeba to, abyste vydělával peníze nejen v létě, ale i v zimě, při zatažené obloze nebo bezvětří.

Dnes se ale spíše vyplatí majitelům OZE vyrobit elektřinu rychle a co nejvíce, rychle vydělat a nějaké stabilní dodávky majitele OZE netrápí.
Máte pravdu, že dnes takto pragmaticky uvažuje většina investorů. Výkupní podmínky a legislativa je takto zkrátka nastavena. Okamžitý výkon dodaný do sítě je pro prodej rozhodující. Ale pojďme dopředu. Tento stav nebude z technického ale i ekonomického hlediska dlouhodobě udržitelný. Očekávám, že trendem bude spíše stabilita a schopnost regulované dodávky do sítě. My naše systémy připravujeme na toto období již dnes. Zatím je na našem OZE trhu více menších a středních investorů, jejichž zdroje mezi sebou nespolupracují a jsou charakterizovány neregulovanými nebo dokonce neregulovatelnými dodávkami.

Takže, jestli tomu dobře rozumím, jste připraveni na změnu legislativy?
Ano. Očekáváme, že evropská a snad i česká legislativa bude tlačit majitele energetických zdrojů k tomu, aby dodávali stabilní resp. regulovatelné dodávky. Vše bude o správném nastavení motivace investorů zhodnocovat svoje investice v závislosti na stabilitě a potom až teprve velikosti dodávek.

Co dalšího investorovi virtuální elektrárna přinese?
Vyšší zisk... Samozřejmě v současných obchodních podmínkách není vazba na profit spojena s re­gulací tak silně jako v budoucnu. Ale i dnes investor, který bude mít svoje energetické zdroje koncentrovány do virtuální elektrárny, bude utrácet méně prostředků za servis, obsluhu nebo i za individuální nasmlouvání vstupů. Jsme totiž podle seskupených údajů schopni určit, kdy a z čeho je nejlepší dodávat do sítě elektrickou energii, kdy je lepší spíše vyrábět a dodávat proud např. kogenerační jednotky spalující plyn nebo kdy spíše z kotle na biomasu.  

Takto vám ale klient vlastně předá řízení celé firmy na vaše bedra. I rozhodování docela strategického charakteru, což třeba využití vstupních surovin, myslím, je.
Samozřejmě, že jde o určitou závislost, ale abychom si to přiblížili, když si pustíte klimatizaci v autě, také si zvolíte, zda si teplotu a rozdělení vzduchu určíte sám, nebo to celé necháte na automatice. Stejně tak naše řešení je především pomocníkem při podnikání a je na zákazníkovi, zda systém nechá pracovat automaticky, nebo si míru kontroly nastaví dle svých potřeb. Velmi důležité je, že systém řízení virtuální elektrárny není vlastně nikdy hotov. Klient do systému zadává svoje provozní zkušenosti, podmínky trhu, které pak systém zohledňuje. Náš systém je v tomto velmi otevřený. Nastavení provozních, obchod­ních podmínek, servisních cyklů, optimalizace a dalších zůstává u zákazníka, skryto pak zůstane jen část základních algoritmů, bezpečnosti, komunikace a ochrany dat před útoky hackerů a podobně. Stejně jako je tomu u již zmiňované klimatizace v autě. My si důvěru získáváme nejprve spolehlivostí servisu a služeb, které virtuální elektrárnu předcházejí a následně řešením s jednoznačnými přínosy pro investora.

Na kolik takové zřízení virtuální elektrárny při­jde?
Z reálných zkušeností představují investiční náklady na technologii virtuální elektrárny cca 2 až 5 % celkové investice do energetických zdrojů. Samozřejmě záleží na rozsahu a typu použitých technologií. Čím větší zdroj nebo zdroje, tím menší podíl na vstupní investici. Faktor návratnosti je dán byznys modelem zákazníka.

V Havlíčkově Brodě jsem byl naposledy před asi 15 lety, na hokejovém utkání místních Rebelů s Oceláři z Třince. Má poloha města, kde máte sídlo nějaký hlubší smysl?
Určitě z hlediska servisu systémů řízení na­šich klientů. Hned vysvětlím … Řada investorů velmi často nedocení servis a budoucí provoz a zaměří se pouze na cenu vstupní investice. To však při následném provozu bývá ošidné. Typické pro dnešní dobu je servis zajišťovaný od zahraničních dodavatelů, kde je klient nespokojen s dlouhou dobou reakce a mnohdy vysokou cenou. A protože virtuální elektrárně předchází nejprve spolehlivě provozované technologie, tak se zaměřujeme v první řadě na jejich servis. Pro tyto účely máme zkušený, školený tým. Z tohoto pohledu je naše město v ideální lokalitě – uprostřed republiky.

Jaké máte vlastně dojezdové časy?
Stávajícímu počtu více než 70 zákazníků v ČR garantujeme dojezd, podle typu potřeb, technologie a smluvních podmínek, od 1 do 24 hodin a samozřejmostí je vzdálený servis. 10 % našich inženýrských kapacit se specializuje jen na servis a toto procento se bude v čase zvyšovat.

Dispečerská centra takových virtuálních elekt­ráren asi mají mnoho úrovní zabezpečení, záloh. Kdyby třeba došlo k napadení centrálního dispečinku nebo k závažné poruše, začne pracovat záložní?
Vše je možné, i zde máme připraveno řešení a vše je to otázkou ceny. Nedávno jsme se například podíleli na vypracování úvodní studie pro projekt celosvětového dispečinku, který by řešil propojení všech zdrojů zadávajícího zákazníka, které jsou rozesety po celém světě. V rámci navrženého řešení by existovala na planetě tři dispečerská pracoviště, která by byla 100% zastupitelná a která by si byla schopna kdykoliv v případě potřeby řízením předat.

Jestli tomu dobře rozumím, vaše firma z rozvoje OZE profituje?
Dá se to tak říci.

Lidé v Česku jsou ale k fotovoltaikám a větrným elektrárnám skeptičtí, ne-li naštvaní a staví se k nim nyní už odmítavě.
Ani se tomu nemůžeme divit. Máte pravdu. Za pár let se tomu, co jsme tady umožnili v oblasti fotovoltaických elektráren, budeme možná smát, nyní je to k pláči. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je jistě správná cesta, ale také zde musí jasná a dlouhodobá vize. Zkuste se posadit do ro­le nezávislého pozorovatele, co uvidíte? Na místo toho, aby rostly fotovoltaické panely zejména na střechách domů nebo průmyslových nevyužitých plochách, uvidíte doslova explozi investičních spekulací s fotovoltaickými elektrárnami na úrod­né zemědělské půdě, mnohdy v místech, kde na­prosto nedávají smysl. Stát pak sice tahal za záchrannou brzdu v podobě srážkové daně a také pozastavením povolení k další výstavbě, ale to už je výběr lepší ze dvou špatných variant. Lidem to přineslo (přinese) růst cen energií a investorům, ať už s jakoukoliv motivací, zklamání z dodatečných daní. Kdo je tedy v tomto klání vítězem?

Nicméně, profit z rozvoje OZE máte, takže by vám to mohlo být, nezlobte se, jedno.
Nikoliv. Tento pohled by byl krátkozraký. Dlouhodobě dává smysl jen to podnikání, které je samo dlouhodobé. Aktuální stav spekulativních investic dlouhodobý není a odezní. Proto se také naše řešení nezaměřuje jen na pouhý monitoring aktuálního výkonu, ale na koncepční práci s těmito zdroji.

Podle mnohých vyjádření je Smart Grids, Smart technologie, resp. samotné slovo “smart“ především komerční záležitostí. Jaký na to máte názor?
Úlohou státu je garantovat dodávku elektrické energie svým občanům a institucím. K tomu potřebuje technické prostředky. Smart Grids jsou koncepční odpovědí jak tyto dodávky v budoucnu zajistit i při rostoucím vlivu nestabilních dodávek z OZE. To, že se tento trend stane prostředkem k obchodnímu zúročení mnohých firem je přirozenou záležitostí a samozřejmě určitě ne nepodstatnou. Pojem, logo „smart grids“ se stane, vlastně již stává, pro mnohé firmy velkým byznysem.

Takže pokud by nebylo OZE, nemusely by nastupovat „smart grids“?
Jenže, to je „kdyby“. Vyspělé země se zcela správně vydaly směrem k využití obnovitelných zdrojů, a to s sebou přináší i nové výzvy. Stávající distribuční síť se v současné době nehroutí dle mého názoru díky propracovaným regulačním mechanismům a profesionalitě lidí, kteří sedí v národních dispečincích provozovatelů přenosových soustav a distribučních sítí. Primární zdroje a řízení sítí jsou zatím schopny výkyvy řešit, ale rostoucí výstavba OZE v Evropě způsobuje, že dříve minoritní vliv výkyvů se stává dominantnějším a častějším. Reálně tak roste riziko black outu. Zatím tuto situaci elektroenergetici zvládají, v budoucnu ale stále větší a větší nároky zvládnout nemusí. Proto musí přijít na řadu koncepční řešení. Smart grids a smart technologie toto řešení mohou nabídnout.

Před chvíli jste uvedl, že virtuální elektrárna může dobře řídit výrobu. Jak to bude na straně spotřeby, když lidé vlastně nevědí, co jim „smart grids“ vlastně přinese. Pokud se neví, zda ušetří nějakou tu korunu, to pak bude asi obtížné, hledat u lidí podporu chovat se chytře?
My lidé začneme měnit svoje chování a postoje teprve tehdy, kdy nám život uštědří pořádnou lekci. Takže dnes najdete mezi širokou veřejností jen málo lidí, kteří uvažují u instalaci mikrokogenerace nebo fotovoltaického panelu na střechu svého domu. Na co? Elektrika v zásuvce přece vždy byla, tak proč by to zítra mělo být jinak? Lidé si přečtou v médiích, o kolik bude energie příští rok zase dražší, zanadáváme si u piva, a tím to končí, místo přijetí společenské zodpovědnosti.
Promiňte, ale neodpustím si na závěr přirovnání. Ještě před několika lety byla výroba elektromobilů a hybridních automobilů pouze výstřelkem fandů techniky a ekologie. Pak jsme obdrželi políček v podobě kombinace růstu cen ropy, recese a závislosti na zemích vlastnících ropu. Najednou vidíme automobilky, jak se předhánějí, čí elektromobil dojede dál a elektrobenzínky rostou jak houby po dešti. Budeme tedy opravdu čekat, až nám život uštědří lekci v podobě rozsáhlého black-outu nebo kilowaty za 20 korun?

Prezentace společnosti B:TECH

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Související články


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Živě z MSV: Nakládání se sypkými materiály v těžkém průmyslu se specialistou firmy Labimex (884x)
O problematice sypkých materiálů v těžkém průmyslu jsme si v rámci MSV v Brně povídali s Janem Skřivánkem ze společnosti...
Kabex: Stánek se Shushi barem, anketa o Fukušimě (61x)
Bohumil Svoboda, ředitel divize Jaderná energetika firmy Kabex, přišel do TV studia na veletrhu Electron 2011 v Praze ří...
Chladicí věž s přirozeným tahem pro nový paroplynový zdroj 840 MWe v Elektrárně Počerady (60x)
Na jaře letošního roku začala v Elektrárně Počerady výstavba nové chladicí věže s přirozeným tahem, výšky 128,32 m. Tato...