Závěry jarní konference AEM 2017

• Foto

Konferenci zahájila ředitelka AEM Zuzana Šolcová. V úvodu věnovali delegáti tichou vzpomínku zesnulým kolegům Piskačovi a Strnadovi. Jednání konference se již tradičně soustředilo na situaci v ČR a v Evropské unii, ale i na přehled světového vývoje a očekávaných prognóz. Minulé konference se zabývaly především aktuální situací v energetice, deformacemi tržního prostředí, vedoucími k nedostatku investic do inovací zdrojů a spolehlivých soustav, a nekonzistentní energetickou politikou Evropské unie. Jedna z konferencí byla tematicky orientována na zvyšující se riziko blackoutu. Žádné z uvedených rizik se nezmírnilo. K dalším nejistotám přibyla současná geopolitická rizika. Poslední konference byla věnována dekarbonizaci. Nejvýznamnější mezinárodní událostí minulé konference byla poslední klimatická konference v Paříži, k té přibyl současný Zimní energetický balíček.

Blízký a střední Východ dodává v současnosti 40 % ropy, což je nejvíce od 70. let minulého století. Čína v současnosti spotřebovává zhruba polovinu světového uhlí, ale situace v této oblasti je stabilizovaná, spotřeba nenarůstá. Zaznamenali jsme nárůst OZE a 30% nárůst LNG. Předpokládá se, že se v roce 2040 sníží spotřeba uhlí a ropy, plyn se udrží na stávajících hodnotách a silně poroste výroba z OZE. Současné politiky nejsou schopny naplnit pařížská předsevzetí. LNG z USA a Austrálie naráží na dobře organizovaný trh. Energetika tvoří dvě třetiny současných emisí.

Zazněl také podrobný přehled o situaci v Latinské Americe a Tichomoří. Daří se obnovitelným zdrojům, ze seismických důvodů se nedaří jádru (kromě Mexika), cena elektřiny klesá. Byly prezentovány i možnosti pro české dodavatelské společnosti. Zásadní téma ve světě je problematika nakládání s odpady. V mnoha zemích jsou příležitostí malé a střední vodní elektrárny. Zimní energetický balíček, o kterém v současnosti intenzivně diskutujeme, obsahuje čtyři směrnice, pět nařízení, sedm sdělení, dvě rozhodnutí a spoustu dalších dokumentů. Základním problémem jsou pravidla správy (governace). Kdo je ovládne, má v ruce celou energetickou politiku. Kromě toho obsahuje koncepce trhu, zabezpečení dodávek, účinnost, OZE a podobně.

U odborníků panuje shoda, že opatření EU neposilují trh, ale jde o centralizaci, de facto socialismus, na který je část zemí EU zvyklá z minula. Na konferenci dokonce zaznělo, že tvrzení, že je balíček opatřením pro „Energy only market“ je zavádějící. Balíček je regulatorní. Politická debata se odděluje od debaty expertní. Pozitivem je určitě definice některých pojmů, například agregátora, ale omezuje se možnost respektovat národní podmínky, což odborná veřejnost vnímá jako riziko. Navíc výhody pro některé nové účastníky trhu anebo pravidla pro stávající účastníky zavedou nové deformace.

Politika ochrany klimatu v ČR je plněna, nepředstavuje zásadní problém. Máme spíše problém s nejistou vizí dalších změn. Dobře jsme na tom i s biomasou v teplárenství. Na druhou stranu jsme jednou z posledních zemí, která neratifikovala dohody z Paříže, což je v uvedené souvislosti nelogické. Evropská opatření pro udržování spolehlivosti a provozu soustav a ochrany klimatu nejsou konzistentní, politici považují uvažované zdroje jako již provozuschopné.

DISTRIBUCE A ROZVOJ CHYTRÝCH SÍTÍ

Samostatným blokem na konferenci byla tradičně distribuce a rozvoj chytrých sítí. Měření (AMM) musí být ekonomicky efektivní a musí být součástí širšího konceptu. Potřebujeme nástroje na predikci regulačního potenciálu. V současné době deformovaného trhu je obtížné rozvíjet chytré sítě, protože není nikdo, kdo by na nich šetřil, objednával si je a rozvíjel. Systém nepodporuje moderní řešení, která by se jinak vyplatila. Zazněla i srovnávací studentská práce o elektrizaci První republiky, kde takové problémy neměli.

Podrobně byla diskutována oblast zavádění elektromobility. Máme otázky nejenom technické, ale i vývoje společnosti. Současná „městská“ auta stojí 90 % času a najedou do 40 km denně. Co s tím udělá možnost „car sharingu“? Budeme dobíjet, nebo měnit baterky? Distributoři jsou komerčními regulovanými subjekty, nezodpovídající za společenskou objednávku. Podle současného konceptu EU má distributor provozovat dráty a starat se, aby ostatní mohli obchodovat, agregovat a podobně. Problémem je také, jakým způsobem užit stávající systém HDO pro otevření trhu a čím ho nahradit. V budoucích řešeních je rovněž akcentována komplexnost systému a energetická bezpečnost. Potřebujeme pravidla pro zdroje do 50kW, self consumers, akumulace, tarify … Jak budeme nová řešení vyhodnocovat? Protože:

• Skutečnou ekonomiku moderních řešení nemáme.
• V deformovaném trhu odpověď není.
• A v deklarovaném „trhu“ centralizačních opatření ji také nenalezneme.
  … a jak již bylo řečeno, ani OECD nepočítá, že se Evropa začne chovat logicky.

Z toho vyplývá i dilema decentralizace a decentrálního pojetí energetiky. Vede to k chaosu, nebo k vyšší samostatnosti a spolehlivosti? V chaotických centralizovaných podmínkách odpověď nenajdeme. Odborníci se shodují na nedostatečné modernizaci a řízení v sítích nn.

Moderní řešení existují i u soustav tepelných. Jde o systémy zásobníků, o špičkové zdroje a tepelná čerpadla. Rovněž jsou zajímavé systémy powex to X, zejména pak power to gas a power to heat. Problémem je vývoz biomasy v kamionech. Němci biomasu pálí, EU hodlá regulovat kondenzační výrobu elektřiny z biomasy. Cílem energetiků je zvládnout spolehlivou dodávku v době nastávajících změn. Náš stát v energetice spíše „šlape vodu“, než aby plul jedním směrem, a to i kdyby se měl potápět. Máme platnou EIA pro dostavbu v Temelíně, příští rok nám končí.

Jak ubránit pozici ČR a EU: Jednejme, máme šanci na úspěch. Příkladem jsou Řecko nebo Kypr. Ale pro takové jednání musíme vlastní koncepci mít nejen na papíře, byť vládou schváleném.

Autor

• (red)