Závěry 21. Podzimní plynárenské konference

Letošní PPK ukázala na řadu problémů, se kterými se plynárenství musí vyrovnat. S řadou se jako obor dokáže vyrovnat sám, u řady dalších - jako jsou např. otázky legislativy - je ale nutné spojení s dalšími subjekty. Proto se ČPS připojuje k výzvě HK ČR i Svazu průmyslu a dopravy a vyzývá vládu České republiky k:

1. urychlenému řešení současného legislativního chaosu v souvislosti s novelou Energetického zákona, který nepřispívá k efektivnímu rozvoji plynárenství a obecně energetiky,

2. dopracování a urychlenému schválení aktualizace Státní energetické koncepce (SEK) s respektováním investic vynaložených státními i privátními subjekty do rozsáhlé plynofikace České republiky.

Program prvního den konference, který týkal hlavně koncepčních otázek plynárenství a energetiky obecně, ukázal, že v české energetice je hodně nedostatků, které je nutno urychleně řešit a hlavně vyřešit.

V úvodním vystoupení připomněl předseda Rady ČPS Miloslav Zaur, že Evropský parlament (EP) krátce před letošní konferencí schválil tzv. klimaticko-energetický balíček 2030, kde jediným závazným cílem pro všechny členské země EU je snížení emisí CO2 o 40 procent do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. K dosažení tohoto cíle vede řada cest, nejjednodušší a také finančně nejméně náročnou cestou k jeho dosažení, je podpora užití zemního plynu a navýšení jeho podílu v energetickém mixu členských zemí. Jak ale nárůstu podílu plynných paliv v energetickém mixu ČR dosáhnout? „Prvními kroky musí být přijetí SEK a nastavení stabilního legislativního a regulačního rámce. Českému plynárenství nechybí ochota investovat do rozvoje nových zdrojů a distribučních sítí, ale chybí mu stabilní legislativa, která pomůže vytvořit prostředí, ve kterém budou minimalizována rizika investovat. Pak mohou následovat další kroky - dotace pro plynové kotle cílené na odběratele zejména v emisemi zatížených regionech, podpora malých decentralizovaných zdrojů tepla a kombinovaných zdrojů elektřiny a tepla, příp. i chladu, využití zemního plynu v dopravě  -CNG. Nelze také opomenout podporu vnímání plynu jako jistého a stabilního paliva,“ řekl Miloslav Zaur.

Jako druhý se ujal slova Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory (HK) ČR. Připomněl, že nové vedení HK ČR bylo zvoleno na květnovém zasedání právě v plzeňském hotelu Parkhotel. Jak ve svém krátkém vystoupení uvedl, nové vedení HK ČR by chtělo být aktivnější. „Uvědomuji si význam zemního plynu v energetickém mixu ČR a vyvineme úsilí pro to, aby jeho podíl v energetickém mixu ČR se do roku 2040 vyvíjel v souladu s navrženým scénářem v aktualizované Státní energetické koncepci,“ řekl Vladimír Dlouhý. Vyzdvihl také činnost ČPS při zpracování interaktivních pravidel praxe pro plynárenství registrovaných HK ČR. Projekt blíže představil v odpoledním programu konference Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. HK ČR uvedla, že bude podporovat podobný scénář i v dalších odvětvích.

Beate Raabe, generální sekretářka Eurogasu, se ve svém příspěvku věnovala zejména bezpečnosti dodávek zemního plynu pro Evropu. V úvodu ale upozornila na nepříznivý vývoj v Evropě – pokles spotřeby kapalných paliv a zemního plynu doprovázený růstem spotřeby uhlí a pokles využívání plynu ve výrobě elektřiny a opět nárůst spotřeby uhlí v tomto segmentu spotřeby. Tento vývoj označila jako „the road to blackouts“.

Problematice zásobování Evropy se věnoval i Andreas Rau, jednatel společnosti NET4GAS, s.r.o. „Po roce 2020 lze očekávat pokles dodávek plynu ze zdrojů v zemích EU, což bude spolu s předpokládaným nárůstem spotřeby zemního plynu vyžadovat zajistit nejen nové zdroje plynu, ale také nové přepravní trasy a zlepšit vzájemnou propojenost mezi sítěmi jednotlivých zemí. Dnes je kapacita přepravních tras z Ruska do zemí EU a Turecka cca 260 mld. m³ ročně, vybudováním plynovodu South Stream by se zvýšila cca na 320 mld. m³ ročně,“ řekl Andreas Rau.

Slovensko patřilo mezi nejvíce postižené země při přerušení dodávek přes území Ukrajiny na začátku roku 2009. Ján Klepáč ze Slovenského plynárenského a naftového zväzu (SPNZ) přestavil výsledky SWOT analýzy jak pro EU, tak pro země V4 a Rakousko. Z nich vyplývá, že pro EU jsou hlavními hrozbami přetrvávající závislost na ruském zemním plynu, zneužití zemního plynu jako geopolitického nástroje, neúměrně vysoká podpora OZE, selhávající systém obchodování s emisemi ETS, nejednotný postoj tzv. one voice policy a pokračující ekonomická krize. „Reálnou možností řešení případné krize v roce 2014 by bylo plné využití kapacity plynovodu Nord Stream, asi 55 mld. m³, bohužel kapacita je využívána ze 70 procent. Velkou výhodou zemí V4 a Rakouska je velká kapacita zásobníků – cca 20 mld. m³. Přesto je nutné zlepšit infrastrukturu vybudováním vzájemných propojů, protože Slovensko má dostatečnou propojovací kapacitu pouze s ČR a Rakouskem, propojovací plynovod s Maďarskem je v současné době ve zkušebním provozu,“ řekl Ján Klepáč.

Ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv ministerstva průmyslu (MPO) Jan Zaplatílek se ve svém vystoupení nejdříve věnoval představení výsledků zátěžových testů při přerušení dodávek přes Ukrajinu po dobu jednoho a šesti měsíců v průběhu zimního období. Z výsledků testů vyplývá, že přerušení dodávek přes Ukrajinu významně neovlivní zásobování odběratelů v ČR v případě, že import z přesměrovaných dodávek z Ruské federace na jiné dopravní trasy (zejména Nord Stream) nebo dodávek získaných ze západní Evropy bude v průměru minimálně 20 mil. m³/den a plyn ze zásobníků plynu na území České republiky bude používán prioritně pro zásobování domácího trhu. „Horší situace by nastala, kdyby došlo k úplnému přerušení dodávek z Ruska. Zde by jak v případě měsíčního, tak šestiměsíčního přerušení bylo nutné přistoupit k regulaci dodávek,“ řekl Jan Zaplatílek. Druhou část věnoval novele energetického zákona – zejména problematice ochranných pásem, návrhu nové struktury ERÚ, regulaci cen a některým opatřením na ochranu zákazníka – a procesu schvalování SEK.

V dalším vystoupení se Jan Nehoda, ředitel sekce regulace Energetického regulačního úřadu (ERÚ), zaměřil na řadu problémů, z nichž lze vyzdvihnout zejména novelu energetického zákona (EZ), přípravu pravidel trhu s plynem na rok 2015 - kde jedním z nejdůležitějších bodů je zjednodušení přístupu ke skladovací kapacitě v zásobnících plynu na území České republiky - aktualizaci Státní energetické koncepce, principy regulace pro IV. regulační období a zajištění bezpečnostních standardů dodávky (BSD). U zajištění BSD se Jan Nehoda zastavil: „Úřad provedl průzkum zajištění BSD u obchodníků s plynem působícím na území ČR a výsledek byl žalostný. Úřad proto přistoupí u řady obchodníků k odebrání licence pro obchod s plynem,“ řekl Jan Nehoda. Pokud jde o novelu EZ, Jan Nehoda poukázal zejména na ustanovení novely EZ, které do čela ERÚ zavádí Radu ERÚ, jejíž členy bude jmenovat vláda. Úřad upozorňuje na to, že navržený způsob ustavení (jmenování) Rady výkonnou mocí je v rozporu s požadavkem nezávislosti regulátora daným směrnicemi EU, které požadují, aby regulační orgán byl nezávislý na vládě. Druhou, z pohledu ERÚ zásadní změnou, je přesunutí kompetence rušení ochranných pásem na ERÚ jako ústřední orgán státní správy. Úřad považuje za vhodnější, aby toto rozhodování bylo ponecháno příslušným stavebním úřadům.

„Pro spolehlivé zásobování nejsou nutné jen zdroje, ale také spolehlivé přepravní a distribuční sítě,“ řekl Radek Benčík, jednatel společnosti NET4GAS, s.r.o.. Ve svém vystoupení informoval o průběhu simulovaného stavu nouze v českém plynárenském systému, kdy došlo k omezení dodávek přes vstupní hraniční předávací stanice o 50 procent a 75 procent oproti předpokládaným dodávkám. Výsledky simulace se v současné době vyhodnocují, o výsledcích bude veřejnost informována, kromě jiného také na stránkách časopisu ČPS Plyn.

Druhý den konference byl ve své první polovině věnován zejména otázkám provozu distribučních sítí, ve druhé pak otázkám národních akčních plánů čistá mobilita, energetické účinnosti a Smart Grids (inteligentních sítí).

Český plynárenský svaz (ČPS) je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. ČPS navázal v roce 1992 na bohatou činnost svých předchůdců, kteří v tehdejším Československu založili již v roce 1919 Československý plynárenský a vodárenský svaz a byli spoluzakladateli Mezinárodní plynárenské unie (IGU) v roce 1931. ČPS v současné době sdružuje téměř 100 odborných sdružení a firem působících v plynárenství a cca 250 individuálních členů – ve velké většině špičkových plynárenských odborníků.

Autor

• (red)