Vývoj a prognózy elektromobility v ČR a zahraničí

„Cena baterií již klesla k 1000Kč/1 km dojezdu, čímž se konečně otevřel prostor pro komerční elektromobily, které již mají finanční návratnost. Zároveň je již možné v rozumné hmotnosti baterie kolem 360kg, dosáhnout dojezdu přes 200km i při relativně vysoké spotřebě 15kWh/100km,“ uvedl. Podle něho klesající cena akumulátorových baterií není jediným faktorem cenové dostupnosti technologií pro elektromobilitu. Jedná se zejména o cenu jednočipových počítačů a komunikačních čipů, které se používají v zařízení BMS – Battery Management System. To totiž v dnešní době obsahuje kromě řídící jednotky BMS také balancer pro každý článek. Balancer je vlastně jednočipový počítač se sběrnicí a výkonovým tranzistorem, který zabezpečuje trvalou péči o jemu příslušný článek baterie, kontroluje podbití, přebití, teplotu a jeho vyrovnávání podle ostatních článků.

Elektromobily obsahují podle celkového trakčního napětí například 95 kusů článků (např. elektromobil VUT SUPER EL II) a tak je jen na článcích 95 procesorů, 95 rozhraní a 95 výkonových balancovacích tranzistorů. Další procesory obsahují BMS, nabíječky, frekvenční měniče, DC/DC měniče, řídící jednotky a displeje. Mnoho procesorů je i běžných zařízení vozidla (ABS, posilovače, řídící jednotky vozidla). Celkově běží v elektromobilu 150 až 200 procesorů, což má vliv na jeho cenu i spotřebu elektrické energie. Právě díky poklesu ceny nízkoenergetických procesorů v posledních 5 letech se stávají elektromobily dostupnější.

„Původně výrobci elektromobilů používali pro elektrický pohon stejné podvozky a karosérie jako u modelů se spalovacími motory. To sice vedlo k úsporám za vývoj, ale zákazníci porovnávali cenu za nákup spalovacího a elektrického modelu a velký rozdíl je odrazoval.

Proto nyní je prodejní strategie odlišná,“ doplnil Marušinec. Čistě elektrické modely mají odlišné karosérie i obchodní označení, např. Nissan Leaf, Mitsubishi MIEV, Citroen C-Zero, Peugeot iOn, Renault Zoe. Podobně se situace vyvíjí u plug-in hybridů, např. Opel Ampera, Chevrolet Volt.

U dodávek a elektrobusů, kde se počítá přesně návratnost a užitečnost, je již dosahováno nižších celkových nákladů na vlastnictví, než u spalovacích vozů při dlouhodobějším využívání. V následující tabulce jsou kalkulovány pořizovací náklady a náklady na provoz. Zanedbány jsou servisní náklady, které jsou u elektromobilů předpokládány stejné nebo nižší než u spalovacích vozů. Podobné výsledky existují u elektrobusů a dalších vozů, které jsou velmi zatíženy a jejich energetické náklady převyšují pořizovací cenu. Návratnost vyšší pořizovací ceny se předpokládá kolem čtyř let provozu.

Autor

• (red)