Vyšlo druhé číslo časopisu All for Power v roce 2012. Nosným tématem je projekt Edison - modernizace teplárny Slovnaft

Editorial šéfredaktora All for Power

Regulace? A nakonec, proč ne?!

V polovině dubna 2012 jsem opravdu moc rád přijal pozvání Iva Hlavatého, člena Redakční rady časopisu All for Power a od 1. března 2012 i nového děkana Fakulty strojní VŠB-TU Ostrava, do Hotelu Sepetná v Ostravici, a to na první zasedání Průmyslové rady děkana fakulty. Do malebného prostředí Beskyd přijela dvacítka zakládajících členů této rady z řad průmyslových gigantů typu Vítkovice, Tatra, Siemens, ČEZ, Huisman, OKD a dalších. Říkal jsem si, Průmyslová rada… Vždyť přece existuje rada vědecká. Oč jde? Z přednesených příspěvků jsem zjistil, že tento poradní orgán nového děkana by měl daleko intenzivněji komunikovat se zástupci průmyslu a častěji slyšet jejich požadavky ve směru vysokého školství, následně je tlumočit radě vědecké a implementovat do systému vzděláváni. Úlohou Průmyslové rady Fakulty strojní (a možná by bylo žádoucí, kdyby něco podobného vzniklo i na dalších technických vysokých školách a jejich fakultách) bude i určitý tlak na ministerstvo školství
resp. na systém financování VŠ. Tlak proti systému, který stanovil, že na žáka základní školy nyní náš stát vynakládá více financí ze státního rozpočtu než na vysokoškoláka, systém který na výchovu mladého strojaře dává stejný balík peněz jako na výchovu mladého filozofa. Nic proti základním školám, žádný med se zlobivými dětmi, ale logicky mi připadá, že výchova projektanta elektrárenských kotlů stojí snad o něco málo víc, no ne?! … Stejně jako je snad jasné jak facka při fotbalovém utkání Baník-Sparta, že náklady na studium specialisty v oboru (učebny, laboratoře) jsou neporovnatelně vyšší než „materiálově ne moc náročné“ studium filozofie myšlení staré Číny. Opět nic proti tomu, i filozofie myšlení staré Číny je potřeba, ale neměli by tvůrci systémů trochu více sledovat potřeby a trh práce, čili jejich ekonomický přínos pro pokladnu tohoto státu? Konkrétně právě VŠB - Technická univerzita v Ostravě nyní pracuje s rozpočtem 973 milionů korun, čili od roku 2009 klesl příjem univerzity o 300 milionů korun, ve srovnání s rokem 2009 (jedná se o pokles cca 30 %). Takže další rozvoj je docela složitý, jen udržet stávající stav bude asi obtížné. Příští rok se navíc plánuje pokles o dalších cca 9 %, do toho zasáhne demografická křivka a menší počet mladých lidí, o které budou bojovat další vysoké školy. Bohužel pro techniky, v Česku je snad nejvíce vysokých škol „na kilometr čtvereční“ v Evropě, … je jich celkem více než 70. Za poslední roky vznikly desítky nových soukromých vysokých škol a hádejte, kolik z nich je technických? Ani jedna, přátelé. Ti, kteří je založili, asi ví proč?! „Technika vychovám daleko dráž než ekonoma nebo filozofa, tak do toho nejdu – vždyť stát mi dá na filozofa nebo technika stejně, nejsem přece blázen!,“ říkají si asi a možná se tomu i smějí...
Finance do státní kasy až tak nedodá filozof nebo sociolog, proto by měli být rozumně preferováni technici, kumštýři, řemeslníci... Když přece trh potřebuje svářeče a inženýry, podpořím přece více tento typ vzdělávacích institucí (navzdory humanistům a rádoby demokratům), když bude trh naopak potřebovat specialisty na výzkum vlivu tesaříka Titanus giganteus, největšího brouka světa, na výtěžnost řepky olejné z hektaru pole u moravskoslezské obce Vojkovice, ať podpoří tyto specialisty. Klidně, jsem pro. Pocházím ze silně antikomunistické rodiny, ale ne všechny věci za „totáče“ považuji principielně za úplně hloupé. Volná ruka trhu evidentně sama nic neřeší, což takhle zvážit rozumnou míru regulace v oblasti vzdělávání?

Ing. Stanislav Cieslar, šéfredaktor, stanislav.cieslar@afpower.cz

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav