Vědci a vynálezci se sjeli do Třince. K vidění bylo několik unikátních zařízení

• Foto

Pane řediteli, jaké jsou největší přínosy této akce?
Výstava měla veřejnosti přiblížit směřování ve vývoji špičkových technologií v průmyslu, ale i dalších oborů, protože lidská tvořivost a inovativnost je klíčová v rozvoji každého oboru i firmy. A to se podle nás podařilo. Velikým přínosem je také fakt, že se nám podařilo do Třince přivést 50 vystavovatelů z 21 zemí, kteří mohli obdivovat krásy našeho regionu a našeho města.

Další ročník plánujeme za dva roky, tedy v roce 2018. Několik domácích i zahraničních vystavovatelů již projevilo zájem opět přijet do Třince ukázat inovace ve svých firmách.

Jaký vynález nebo patent Vás osobně nejvíce zaujal a proč?
Osobně jsem ocenil patent vyvinutý výzkumníky Materiálového a metalurgického výzkumu, dceřiné firmy Třineckých železáren. Speciální zařízení SPUTT 500 umí testovat materiál z pouze malého vzorku, jehož odběr nemá žádný vliv na funkčnost testovaného zařízení. Jde o takzvané creepové zkoušky materiálu. Oceňuji fakt, že lidé ve firmě vyvinou, patentují a následně využívají zařízení, které je v jejich oboru posouvá na špici.

S čím se na této akci prezentovala huť a další dceřiné firmy vaší hutě?
Exponátů bylo hned několik, zmínil bych například vynález týkající se úpravy vnitřního tvaru kokily pro odlévání ingotů, díky němuž dochází ke zlepšení usměrnění tuhnutí kovu. To má dopad na vnitřní kvalitu ingotu i finálního výrobku. Prezentovali jsme také opěrný válec děrovací stolice, který optimalizuje děrování polotovarů pro výrobu bezešvých trub. Nebo drtič nerostných surovin, strusky či stavební sutě, vyvinutý v naší dceřiné společnosti Strojírny a stavby Třinec, stejně jako přístroj pro vysokotlaký ostřik okují a další.

Jak je na tom vlastně v oblasti vynálezů a technického pokroku skupina Třinecké železárny? 
Při vyvíjení nových postupů či technologií čerpáme náměty z několika oblastí. Patří k nim nové investice, vývoj vlastních prototypových zařízení, benchmarking, sledování nových vývojových trendů, v neposlední řadě také reklamace, které taktéž mohou být ukazatelem možných zlepšení. Dalším zdrojem pro vývojovou činnost je samozřejmě sledování trendů na trhu a také požadavků samotných provozů.

Jaký uplatňujete princip v této oblasti?
Třinecké železárny mají vlastní oddělení vývoje a výzkumu, které se soustředí především na oblast aplikovaného výzkumu. Velký význam má také spolupráce s vysokými školami (VŠB – TU Ostrava, VUT Brno, VŠCHT Praha, TU Liberec) a dalšími vědeckými pracovišti. Naší samostatnou výzkumnou organizací je v současnosti dceřiná firma Materiálový a metalurgický výzkum v Ostravě.

Nesoustředíme se pouze na výzkum v mateřské společnosti, ale spolupracujeme a koordinujeme naši činnost i v rámci skupiny prostřednictvím řídícího týmu výzkumných projektů.

Jak motivujete „obyčejné“ lidi na provozech k navrhování vylepšení, patentů?
V TŽ má podpora zlepšovatelství, resp. zlepšovacích návrhů dlouholetou tradici. Firma je podporuje formou dlouhodobých i krátkodobých soutěží. Pro zjednodušení jsme zavedli elektronickou evidenci, a zaměstnanci tak mohou  přes aplikaci v interním systému své návrhy přihlašovat. Ty jsou pak vyhodnoceny a po prověření aplikovány v praxi. Díky aplikaci máme vytvořenou ucelenou databázi zlepšovatelských podnětů, z níž můžeme dále čerpat. 

V loňském roce jsme zaznamenali skokový nárůst zlepšovatelské aktivity, kdy naši zaměstnanci podali přes 800 návrhů. Jejich aplikací firma každoročně ušetří desítky milionů korun.

Jaké konkrétní řešení jste v poslední době implementovali do procesu výroby oceli v Třinci a co to přineslo?
V poslední době to bylo zařízení, které znečištěné kovové podíly z výroby vyčistí od nežádoucích látek. Technologie zbavuje okuje, tedy kovové podíly vznikající při válcování, nežádoucích příměsí. Díky tomu je možné je recyklovat zpět do výroby. Projekt nazvaný Inovace procesu zpracování průmyslového odpadu podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu z programu Inovace. Hlavní přínos je v tom, že proces umožní efektivně vrátit recyklovaný materiál zpět do výrobního procesu.

Hutnictví je tradičním oborem, postaveným na všeobecně známých výrobních postupech. Lze říci, že i v hutnictví, v těžkých provozech, nachází technologický pokrok své místo?
To bezesporu. I v hutnictví je nutné reagovat na stále se zpřísňující požadavky na kvalitu produktů, které rok od roku sílí. Promítá se to zejména ve výrobcích s vyšší přidanou hodnotou. Jako příklad lze uvést automobilový sektor, který požaduje například odlehčení materiálu při zachování či zvýšení užitných vlastností. To vše vede k neustálému zlepšování a vyvíjení nových technologií tak, aby ocel byla čistší, lepší, lépe se s ní pracovalo a přinášela zákazníkům užitek přesně podle jejich představ.

Lze o určitém vylepšení v hutnictví z poslední doby hovořit jako o přelomovém, světovém pokroku v hutnictví?
Existuje řada technologií v oblasti zpracování druhotných surovin, které jsou ve stádiu prototypů nebo poloprovozních implementací. Ale překážkou je doposud nízká návratnost těchto projektů. Uplatnění v praxi mnohdy není z ekonomických důvodů možné.

Henryk Huczala (49)
Po studiu oboru Ocelářství na Hutnické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě nastoupil v roce 1989 do hutní firmy. Prošel zde několika pozicemi a postupně se vypracoval z provozního technologa oceláren na technologa odboru Technologie a výzkum, kde se později stal vedoucím celého útvaru. V současné době je členem nejvyššího managementu firmy jako  technický ředitel a 2. místopředseda představenstva Třineckých železáren. Se svou ženou vychovává tři dcery.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav