V roce 2040 bychom mohli podle krizového scénáře dovážet až 50 % elektrické energie

Podle jeho slov spotřeba elektrické energie postupně vzrůstá, a to z 47.765 GWh v roce 1993 na 57.664 GWh v roce 2005, a tento trend bude zřejmě neměnný. Postupně vzrůstá také spotřeba ropy. V roce 1993 bylo dovezeno 6.094 tis. tun, v roce 2005 pak 7.736 tis. tun. Výrazně vzrostla spotřeba zemního plynu. V roce 1990 se dovezlo 6.566 mil. m³, v roce 2005 již bylo dovezeno 9.358 mil. m³. Na rozdíl od černého uhlí, jehož spotřeba v energoprůmyslu poklesla z 9,9 mil. tun v roce 1990 na 9 mil. tun v roce 2005. Ještě výraznější je snížení spotřeby hnědého uhlí. V roce 1990 činila 71 mil. tun, v roce 2005 již „jen“ 49 mil. tun. Podle Tomáše Hünera se výroba elektrické energie v ČR vyznačuje soběstačností, dokonce cca 25 % produkce se vyváží. V roce 2005 činila výroba 76 GWh, spotřeba 57,5 GWh. Více než 90 % celkové produkce je z uhelných a jaderných elektráren. Podle některých odhadů lze ale vyrovnání výroby a spotřeby očekávat v letech 2012–2015. Jak upozorňuje, vzhledem k energetické situaci v sousedních státech nebude možné potřebné množství energie dovézt. Je zapotřebí rozhodnout, jak situaci řešit – řešení měla podle něj navrhnout „Pačesova komise“ ustavená vládou. Zajímavým grafem, který náměstek ministra průmyslu představil, byl krizový bilanční rozbor. Čili co by se stalo, kdyby těžba hnědého uhlí skončila do stávajících platných územních ekologických limitů a nepokračovalo by se v další výstavbě jaderných bloků.

V další části své přednášky nastínil náměstek ministra možnosti řešení nedostatku elektřiny. Jednou z možností je pokračování programu rekonstrukce a zvýšení výkonu hnědouhelných elektráren, eventuálně výstavba dalších energetických zdrojů. Podle jeho slov další možnost – energetické úspory – nelze přeceňovat. S růstem HDP roste i spotřeba elektřiny. Obnovitelné zdroje energie považuje jako doplněk. „Nelze očekávat, že pomocí OZE pokryjeme rostoucí spotřebu,“ řekl T. Hüner. Další možností pak je výstavba plynových elektráren, s čímž ale souvisí zvýšení dovozní závislosti.

Graf - Krizový bilanční obzor

Náměstek ministra hovořil dále o energetické a surovinové bezpečnosti. Podle jeho slov se energetická bezpečnost vyznačuje zajištěním stabilních dodávek surovin a elektrické energie za přijatelné ceny občanům, firmám a státu. Energetická bezpečnost znamená větší politickou nezávislost. Zajištění energetické a surovinové bezpečnosti je možné maximální diverzifikací zdrojů, úsporami a optimálním složením energetického mixu. „Otázka nákladů na energetickou bezpečnost zní: Na jakou cenovou hladinu jsme při zajišťování „bezpečných“ zdrojů energie a surovin ochotni jít?“ zeptal se sám sebe....

Tomáš Hüner na akci České plynárenské společnosti pohovořil i o situaci na trhu se zemním plynem. Podle jeho slov tuzemská spotřeba již delší dobu stagnuje. Komodita je na základě dlouhodobých kontraktů zajištěna v dostatečných objemech. ČR dlouhodobě je a zůstane tranzitní zemí. Kapacita zásob plynu vzhledem k tuzemské spotřebě řadí ČR na přední místo v EU. Až 90 % obcí nad 2.000 obyvatel je plynofikováno, z menších sídel je plynofikováno plných 50 % obcí s počtem nad 500 obyvatel. Limitujícím faktorem dalšího rozvoje je zejména cena.
Podle slov T. Hünera je potřeba vypracovat studii o proveditelnosti zařazení zemního plynu do systému státních hmotných rezerv, pomocí níž by se zvážila možnost vytvoření zásob přímo v rámci hmotných rezerv státu nebo vytvořením povinných zásob u plynárenských firem. „Je potřeba kriticky vyhodnotit technické, finanční a časové limity takového rozhodnutí,“ dodal.
Na závěr své přednášky uvedl, že zemní plyn zůstane i v budoucnu spolehlivým zdrojem energie. Plynofikace MHD a komunální dopravy ve městech sníží exhalace a zlepší životní prostředí. Diverzifi kované zdroje a cesty zemního plynu a podzemní zásobníky budou nadále zajišťovat bezpečnost zásobování. Jeho další rozvoj bude záležet zejména na cenách vzhledem ke koupěschopnosti obyvatelstva a na rozhodnutí o zdrojích pro výrobu elektřiny.

Celý článek naleznete v časopise All for Power 2/2008.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav