V Praze se konalo první Britsko-české jaderné fórum

• Foto

Konferenci zahájili Lord Hutton, předseda britské Asociace jaderného průmyslu sdružující všechny relevantní britské firmy z daného sektoru, český ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała a Paul Taylor, který řídí obchodní oddělení britských velvyslanectví ve střední a východní Evropě.

Lord Hutton ve svém vystoupení mimo jiné řekl:

„Jaderná energetika je ve stále větší míře závislá na mezinárodní spolupráci a s tím související otevřené výměně informací a zkušeností. Proto tolik vítám uspořádání této konference. Britské firmy, z nichž mnohé jsou přítomné i na této akci, se moc těší na diskuzi o možné spolupráci se svými českými protějšky. Mezi našimi dvěma zeměmi jsou v oblasti energetiky četné podobnosti, což vzájemně prospěšné kooperaci dále nahrává, ať už půjde o výměnu zkušeností nebo o konkrétní obchodní spolupráci.“

K hlavním tématům jednotlivých panelů patřila nová jaderná výstavba, prodlužování životnosti jaderných elektráren, ukládání jaderného odpadu, financování a právní otázky spojené s jadernou energetikou nebo příležitosti v tomto sektoru v regionu střední Evropy. Diskutující v rámci panelů představili zajímavé případové studie ze svých sektorů a často zmiňovali možnosti pro vzájemnou česko-britskou obchodní spolupráci na jednotlivých jaderných projektech v Evropě a ve světě.

Celkem se akce účastnily více než tři desítky významných britských firem z jaderného průmyslu a dalších relevantních oborů. Několik stovek účastníků Britsko-českého jaderného fóra mělo možnost sledovat například vystoupení předsedkyně SÚJB Dany Drábové nebo ředitele divize strategie společnosti ČEZ Pavla Cyraniho. A samozřejmě také řady představitelů zmíněných britských firem - Rolls-Royce, Nuvia, Amec, CH2MHILL, Urenco, Doosan Babcock, Lloyd’s Register, National Nuclear Laboratory, Mott MacDonald, CMS Cameron McKenna a White & Case.

Témata panelů Britsko-českého jaderného fóra

1.       Příležitosti ve střední Evropě

Informace o probíhajících či plánovaných jaderných projektech od předních provozovatelů jaderných elektráren.

 2.       Prodlužování životnosti jaderných elektráren

Energetická společnost ČEZ provozuje 6 reaktorů VVER, které generují přibližně 3,8 GWe. Strategie přijatá v roce 2009 předpokládá investice v hodnotě 560 milionů EUR na prodloužení životnosti čtyř reaktorů VVER 440 o deset let a plánují se i další projekty. Přestože některé z nich již probíhají, je zde prostor nejen pro účast na těch stávajících, ale i pro dlouhodobější spolupráci na hodnotově významných aktivech, například na řídicí a přístrojové technice. Existuje také řada příležitostí v podobě prodloužení životnosti nebo dostavby elektráren v regionu. České firmy mají pro práci na VVER reaktorech veškeré předpoklady a byly by pro britské firmy dobrými partnery. Britské firmy mají zkušenosti se systémy Candu díky opravám reaktorů v rumunské Cernovode.

 3.       Vyřazování z provozu (decommissioning) a ukládání jaderného odpadu

Vyhořelé palivo a hospodaření s radioaktivním odpadem jsou dlouhodobě diskutovanými otázkami. Existuje zde prostor pro dlouhodobé plánování v oblasti vyřazování z provozu a pro definitivní uložení jaderného odpadu. Toto téma je mnohem důležitější než v Česku v Bulharsku a na Slovensku, kde je vyřazování reaktorů VVER podporováno evropskými fondy

 4.       Financování, regulace a právní otázky

V celém regionu je nyní hlavním tématem otázka, jak financovat prodloužení životnosti elektráren a jejich novou výstavbu. ČEZ hledá partnery a finanční zdroje. Je také nutné zajistit, aby byla řádně vyřešena odpovědnost za vyřazení elektráren z provozu. Po událostech ve Fukušimě nabývá významu řízení rizik. V jiných částech regionu je mnoho dalších příležitostí, které vyplývají z přípravy pro novou výstavbu anebo řešení odkazů minulosti.

 5.       Nová jaderná výstavba

Autor

• (red)