Technologický rozvoj v energetice: Je elektřina hlavním energetickým zdrojem budoucnosti?

• Foto

Hlavní otázkou energetické budoucnosti je, jak nahradit ropu. O tom, že ji v různých oblastech bude postupně nahrazovat elektřina, není pochyb. Hlavním limitujícím faktorem většího využívání elektřiny i tam, kde dosud ropa dominuje, jsou však omezené možnosti uchovávání elektrické energie. Budoucnost elektřiny je proto podmíněná existencí dobrých a bezpečných akumulátorů, které zároveň přispějí ke stabilizaci sítě.

Elektromobilita v nejbližších desetiletích nevytlačí transport postavený na klasických spalovacích motorech. Vize elektromobilu je stará více než století a od počátku ji provázela velká očekávání. K rozvoji elektromobilů však nedošlo právě kvůli absenci potřebných akumulátorů. Vynalezení nové technologie baterií je vždy dlouhý proces, který může trvat i desítky let, proto ani prozatím nelze počítat s rychlým rozmachem elektromobility, zejména ne v nákladní silniční dopravě, kde budou ropné produkty ještě dlouho nezastupitelné.

Evropská i česká energetika postrádají jasnou koncepci, která by zajistila levnou a spolehlivou energii, jež je základem ekonomické prosperity. Evropská energetika se nachází v bezprecedentní míře nejistoty, kdy se nevyplatí investovat do jiných než do štědře dotovaných obnovitelných zdrojů. V důsledku nekoncepčního rozvoje dotovaných obnovitelných zdrojů se zvyšuje cena elektřiny pro koncové uživatele a konkurenceschopnost evropského hospodářství klesá.

Je třeba hledat cesty ke stabilizaci energetické sítě, která se musí vyrovnávat s výkonnostními výkyvy větrných a solárních elektráren. Rozvoj energetických sítí by se měl zaměřit na budování smart grids, které sice tento problém zcela nevyřeší, ale mohou jej významně omezit. V českých podmínkách bude vždy nutné zvažovat, nakolik je výroba solární energie konkurenceschopná ve srovnání se zeměmi s vyšší mírou slunečního svitu. Solární energetiku bude v ČR nutné v budoucnu kombinovat s mikrokogeneračními systémy, které mají u nás větší perspektivu než tepelná čerpadla.

Stabilními výrobními zdroji elektrické energie by se v budoucnu mohly stát například i menší jaderné reaktory čtvrté generace. Momentálně je ve vývoji několik technologií čtvrté generace, potrvá ale ještě nejméně deset až dvacet a možná i více let, než se dočkáme jejich využití v energetice. Oproti dosud používaným reaktorům první až třetí generace se totiž nejedná o technologickou evoluci, ale o revoluci. Další technologií, o které se hovoří, je jaderná fúze, s ní však ani nyní nemůžeme počítat dříve jak za padesát let.

Diskuse se zúčastnili:

Jan Procházka, ředitel Advanced Materials-JTJ s.r.o., je naprosto přesvědčen o tom, že elektřina bude hlavním energetickým zdrojem v budoucnosti. Zároveň ale připomněl, že pro rozvoj elektrifikace je nutný další pokrok ve skladování energií. V otázce z čeho vyrábět elektřinu je skeptický zejména k obnovitelným zdrojům, které destabilizují síť.

Pavel Ripka, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, se domnívá, že bez ohledu na očekávané odeznění krize bude spotřeba energií klesat. Budoucnost energetického trhu spatřuje v mikrokogeneracích a trigeneracích a rovněž předpokládá, že elektromobilita se v horizontu desítek let stane běžnou záležitostí.

Petr Míkovec, ředitel útvaru Rozvoj podnikání ČEZ, a. s., upozornil na absenci jasně deklarované koncepce evropské energetiky, která by nastolila jasná dlouhodobá pravidla a tím investorům zaručila větší jistotu. Současná podpora OZE a systém emisních povolenek jsou podle něj dvě protichůdné koncepce a jednoznačně se přiklání na stranu funkčního trhu emisních povolenek.

Radek Škoda, odborník na jadernou energetiku z Fakulty strojní ČVUT v Praze, se ve svém vystoupení zabýval jadernými technologiemi nové generace a možnostmi jejich využití v Česku. Výhody malých reaktorů čtvrté generace spatřuje především v jejich jednoduchosti, vyšší spolehlivosti a flexibilitě.

Libor Kozubík, vedoucí sektoru energetiky pro centrální region IBM (Česko, Maďarsko, Slovensko) se domnívá, že Evropa je, pokud jde o její energetickou budoucnost, na rozcestí. Jedinou možnou cestou k zabezpečení dostatku energie je podle něj termojaderná fúze. Libor Kozubík však jedním dechem dodává, že ta je zatím absolutně nereálná.

Bronislav Bechník, editor portálu TZB info, polemizoval s názory dalších řečníků o nákladnosti fotovoltaiky. Pokud jde například o odvětví dopravy, je podle něj několikanásobně levnější vyrábět mechanickou práci elektromotorem poháněným fotovoltaickými panely než spalovacím motorem poháněným ropnými palivy.

Josef Hůrka, odborný poradce Ekoenergosvazu ČR, si myslí, že v našich podmínkách už elektřina je hlavním a nejdůležitějším zdrojem energie. Pokud jde o její výrobu, je zastáncem jádra a jeho dalšího rozvoje, přestože si myslí, že vlivem technologického pokroku celková spotřeba energií výrazně neporoste.

Lenka Kovačovská z Ministerstva průmyslu a obchodu zdůraznila, že ve Státní energetické koncepci se po zohlednění všech trendů počítá s tím, že spotřeba elektrické energie v budoucnu mírně poroste. V otázce zajištění její výroby se přiklání k nízkoemisním a zároveň stabilním zdrojům.

Autor

• (red)