Společnost ČEPS hospodařila vloni se ziskem přes 2 miliardy korun

• Foto

Hospodářský výsledek je oproti roku 2015 lepší o 56 milionů korun. Oproti plánovanému zisku je pak vyšší řádově o desítky procent.

„S výsledky jsme spokojeni. Obávali jsme se výraznějších výdajů na mezinárodní redispečinky. Tento scénář se ale nepotvrdil. I proto je zisk lepší, než jaký byl odhad,“ říká Jan Kalina, předseda představenstva ČEPS, a.s.

Častější využití mimořádných nákladných nápravných opatření, která musejí dispečeři přijímat pro udržení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy, hrozila vzhledem ke spuštění PST transformátorů v Polsku a k omezené kapacitě na polsko-německé hranici. Rozpočet na redispečinky, který byl na rok 2016 plánován 120 milionů korun, však nakonec vyčerpán nebyl. Provozovatele přenosové soustavy stála tato opatření za celý rok přibližně 35 milionů korun.

„V loňském roce nebyly přetoky tak extrémní. Počasí obnovitelným zdrojům příliš nepřálo, a tak výroba ve větrných parcích na severu Německa klesla. Z provozního hlediska se jednalo o poměrně klidných dvanáct měsíců,“ vysvětluje Kalina.

Objemově největší mezinárodní redispečinky byly v loňském roce realizovány v lednu a v září. 28. ledna zvyšovali český a rakouský provozovatel přenosové soustavy výrobu v průběhu dne celkem o 500 až 600 MW a naopak německý provozovatel sítě, společnost 50Hertz, musel výrobu o stejném objemu snížit. Celkový objem přerozdělené výroby byl 5 000 MWh. Ve dnech 12. až 15. září docházelo opakovaně k neplnění bezpečnostního kritéria na přeshraničním profilu s 50Hertz, které bylo řešeno ve spolupráci se zahraničními operátory 50Hertz, TenneT DE a APG v maximální výši 1 800 MW. Celkový objem energie v redispečinku dosáhl 55 GWh.

Redispečink je po vyčerpání nenákladových opatření běžným nástrojem pro odlehčení přetěžovaného vedení. Spočívá ve změně dodávek elektrické energie od jednotlivých zdrojů nasazením výrobních zdrojů v jiném místě. Tím dojde k odstranění přetížení konkrétních vedení, ale zároveň zůstane stejné množství vyráběného výkonu v dané regulační oblasti.

Stěžejními stavbami roku 2016 bylo dokončení výstavby nového vedení V458 Krasíkov – Horní Životice. Toto 400kV vedení dlouhé 107 kilometrů bylo předáno do dispečerského řízení 10. října. Do elektrické stanice Hradec u Kadaně byly dodány z Itálie tři ze čtyř PST transformátorů a proběhla jejich montáž. V listopadu byly první dvě jednotky zprovozněny (do dispečerského řízení přešly počátkem ledna 2017). Transformátory mají omezit velké přetoky výkonu přes naše území ve směru z Německa do Rakouska, a zajistit tak spolehlivost soustavy a její přenosové schopnosti. Zahájena byla také rekonstrukce plynem izolované části rozvodny Chodov, která výrazným způsobem ovlivní spolehlivost zásobování hlavního města Prahy.

Financování rozsáhlého investičního programu se neobejde bez získávání cizích zdrojů. Dne 30. září proto společnost ČEPS vydala dluhopisy v celkové nominální hodnotě 500 milionů korun se splatností 5 let a s kupónem ve výši 0,25 % p.a. Emise dluhopisů je kótovaná na Regulovaném trhu Burzy cenných papírů Praha, a.s. Hlavním manažerem a administrátorem emise je Česká spořitelna.

„Vydání dluhopisů souvisí s dlouhodobou strategií společnosti. Úspěšný vstup na dluhopisový trh nám zaručilo obhájení vysokého ratingového hodnocení A2 od agentury Moody's,“ dodává Kalina. Všechny zdroje vyrobily v Česku přes 83 TWh elektrické energie (brutto). Přestože jsme i v loňském roce zůstávali většinou čistě exportní zemí, kumulace výpadků velkých zdrojů vedla k tomu, že celkem 326 hodin byla naše soustava v průběhu roku 2016 čistě importní. Roste i národní spotřeba na jednoho obyvatele. V loňském roce byla 6 134 kWh, oproti roku 2015 je to o 96 kWh více. Maximální zatížení České republiky s hodnotou 11 491 MW bylo zaznamenáno 5. 12. 2016 v 16:34 hodin a minimální ve výši 4 800 MW deset minut před šestou hodinou ranní dne 7. 8. 2016.

V roce 2016 bylo přes přenosovou soustavu přeneseno celkem 62 914 GWh elektrické energie.

Autor

• Peterová Barbora