Situace v české či evropské energetice není růžová. Ekol Brno však vnímá nadcházející léta pozitivně, především v případě exportu.

• Foto

Nedávno jste tedy oslavili 25. let působení vaší firmy na trhu. Jak tuto dobu hodnotíte?
S. V.: Oslavu jsme pojali ve velkém stylu. Mimo všechny naše zaměstnance a externí spolupracovníky v počtu 380 nechyběli zástupci našich tradičních subdodavatelů, dále pak naši klienti z tuzemska i zahraničí. Působíme již, mimo Austrálii, na všech kontinentech světa, proto byla účast široká. Na oslavách nechyběli ani naši nejvýznamnější klienti z poslední doby čili z Ruska, Běloruska, Ukrajiny, Švédska a Polska. Zástupce polského majitele firmy Kaučuk Kralupy, konkrétně generální ředitel této firmy, vystoupil se svou zdravicí. Chyběli ale naši partneři z Číny, protože v této zemi jsou v září prázdniny. Za 25 let jsme se stali stabilní a jednou z nejúspěšnějších společností světa ve výkonové řadě, ve které se pohybujeme.

Energetika se však nyní nenachází v dobré kondici…
S. V.: Energetika v České republice a prakticky v celé Evropě je z našeho pohledu v krizi. Situace na trhu je díky podpoře OZE pokřivená a v současné době se investoři do velkých energetických projektů logicky nehrnou. Tento stav může trvat 5 ž 10 let. Nikdo neví, co bude, a takto nejistota se projevuje v minimu projektů. Situace se však pro nás podstatně změnila i v Číně, kde dochází k poklesu průmyslové výroby, a s tím souvisí i pokles dodávek turbín pro kompresory.

J. K.: Pesimisticky se na situaci ale nedíváme. Perspektivy vidíme ve státech, kde potřebují vyřešit své odpadové hospodářství, nebo v zemích, které mají před sebou rozjezd OZE, především pak výstavbu elektráren na biomasu. Takové projekty jsme nedávno zahájili formou EPC v Srbsku, Chorvatsku a Slovinsku. Rýsuje se nám jeden projekt v Argentině, kde vláda finišuje s nastavením formy podpory pro OZE. Stejně tak se chystáme na případné projekty v Bělorusku, Pákistánu… Velké plány mají asijské země, a to ve směru zvyšování účinnosti energetických zařízení a obecně snižování dopadů na životní prostředí. Tady vidíme další šance na uplatnění našich produktů a řešení a rozvoj naší společnosti do budoucna.

Uplynul rok od obchodní akvizice, kdy se majitelem firmy stala čínská společnost. Proč jste byli vybráni právě vy? 
S.V.: Firem, které dělají obdobné turbíny nebo kotle jako my, je více, nicméně naší konkurenční výhodou je to, že dokážeme nabídnout své vlastní řešení celého bloku čili dodat turbínu i kotel. V rozsahu, jakém toto nabízíme my, to umí jen pár firem na světě, v Evropě snad jen my. Spolupráce s čínským investorem měla od začátku jasný rámec – asijský partner se potřebuje dostat se svými kompresory do Evropy, my jsme zase chtěli proniknout na asijský trh se svými turbínami se silným partnerem.

J. K.: Naší další konkurenční výhodou oproti výrobcům turbín nebo kotlů je to, že jsme kompetentní v tom, abychom projekty řešili formou EPC. Nikoliv jen část elektro, nebo strojovnu, ale celou elektrárnu. Svědčí o tom nedávný kontrakt na dodávku energetického zdroje pro cukrovar v Saudské Arábii nebo projekt elektrárny na biomasu v Chorvatsku. Z posledních pár let mohu zmínit EPC kontrakty v Iráku a dalších státech.

Co se za ten rok, od převzetí firmy pod křídla čínské firmy Shaangu, změnilo?
S. V.: Intenzivně probíhá verifikace a notifikace parních turbín. Snahou čínských majitelů je zahájit do cca 5 let výrobu parních turbín s vyšší účinností v jejich závodě v Číně. Lze totiž očekávat zvýšenou poptávku po takových typech turbín, které budou v budoucnu splňovat očekávané přísnější pravidla ve směru ochrany životního prostředí, zvyšování účinnosti a podobně. Poptávka bude tak velká, že z tohoto trendu bude mít profit i Ekol v Brně.

J. K.: Ekol by podle dohody měl dodávat společnosti Shaangu specifické parní turbíny pro pohony kompresorů a pro pohony komplexních technologických celků, ale vzhledem k problémům čínského průmyslu, jak jsme uvedli dříve, zatím v tomto směru moc úspěšní nejsme.

K našim turbínám a kotlům bychom rádi přiřadili další službu, a to pravidelný servis kompresorů našeho strategického partnera z Číny. Tyto kompresory vytvářejí spolu s našimi turbínami kvalitní řešení požadavků zákazníka. Byli jsme se podívat, na jaké úrovni je výroba těchto kompresorů, a můžu potvrdit, že se v tomto případě bavíme o velmi vysokém standardu kvality.

Hovořili jste o tom, že byste se rádi profilovali do silného hráče na poli dodávek formou EPC. To s sebou ale nese mnohá rizika …
J. K.: Máte pravdu, že dodávka na klíč je velkou zodpovědností. Snažíme se maximálně analyzovat naše možnosti v rámci každého projektu, a pokud jsme přesvědčení, že to po technické stránce zvládneme, jdeme do toho. Každá firma by měla stát za svým řešením a měla by o něm být stoprocentně přesvědčena. V okamžiku jakékoliv pochybnosti ze strany specialistů do projektu nejdeme. Nechci se dotknout některých českých EPC kontraktorů z poslední doby, ale pokud měli informace, že jejich řešení v daných podmínkách nemůže fungovat, měli od svých i jiných specialistů indicie, a přesto do toho šli, pak se nedivím, do jakých existenčních problémů se dostali.

S. V.: Myslím si, že aktuálně jsme schopni realizovat jako EPC zakázky do objemu 2,5 miliardy korun.

Jste jeden z mála úspěšných českých EPC kontraktorů. Mají šanci se české dodavatelské firmy „svézt“ na vašem úspěchu?
J. K.: V rámci našich zahraničních projektů připadne vždy cca 30 % na místní firmy. Jedná se o části stavební a montážní. Například v případě Polska jsme se již na pár projektech dohodli, že i část „elektro“ připadne místním firmám. Je to pro nás výhodné, myslíme si totiž, že tak máme u Poláků ještě více šancí. Jinak co se týče technologií, pak 90 % výrobků je vyrobeno v Česku nebo na Slovensku. Ke změně došlo v případě našeho systému nákupů služeb a subdodávek. Dříve jsme měli nákup na části turbín, části kotlů. Nyní je to jedno oddělení. Slibujeme si od toho zprůhlednění činností a úsporu nákladů.

Jakýkoliv zahraniční projekt s sebou nese problémy se zajištěním financování… Ve kterém směru by se vám hodila vyšší podpora českého státu?
S. V.: Například o čínské vládní podpoře jejich podnikatelů si můžeme nechat jenom zdát. Nejde vždy ale jen o finance. Nedávno do Brna zavítala delegace provincie Shaanxi a bylo jednoznačně znát, že Shaanxi udělá maximum pro to, aby čínské firmy uspěly v zahraničí, v Evropě pak zvláště. Hodně si považovali, že se jejich základnou pro vstup na tento trh stalo právě Brno, a dávali to najevo. V naší firmě tak byli nejvyšší představitelé této provincie, ve které mimochodem žije na 37 milionů lidí.

J. K.: V rámci našich podmínek, a konkrétně služeb státních nebo privátních bank nebo pojišťoven, bychom si představovali větší akcent na rychlost poskytovaných služeb a možná i větší odvahu. Nabídky na financování a pojištění v zemích, kde finance nejsou problém, například Saudská Arábie, jsou nám k ničemu. Potřebujeme, abychom našli financování a pojištění v zemích, které sice mají velký zájem o výstavbu, mají hlad po realizacích velkých celků, ale nejsou tak silné a požadují logicky finanční garance. Velice aktivní jsou například Němci v Ukrajině. Jednak mají detailně propracované analýzy trhu a možností, a jednak disponují speciálním fondem, který pokrývá rizika projektů v této zemi. Když se tam dostanou jako první, tak již budou mít v budoucnu další projekty.

Jste orientováni na export. Jaké volíte metody průniku na tyto trhy?
S. V.: Kvalita poskytovaných služeb CzechTrade nebo aktivity českých velvyslanců či ekonomických diplomatů se zvýšily, ale i tak si obchodní záležitosti především řešíme vlastními silami. Bez kontaktu na místní lidi není možné realizovat jakýkoliv obchod. Jdeme cestou zakládání obchodních zastoupení, přičemž vždy se snažíme domluvit s místním člověkem. Toho proškolíme a uzavřeme s ním smlouvu o zastoupení. Jiná možnost úspěšného podnikání v cizině myslím není. Stejně tak to máme zajištěno například v některých zemích Blízkého východu nebo Polsku. A funguje to.

J. K.: Na polském trhu jsme se velice dobře etablovali, a to především díky skvělému obchodnímu zastoupení. Pořádáme zde taktéž jednou ročně technické konference, které taktéž velice přispívají k solidnímu povědomí o firmě Ekol. Jiná situace byla v Bělorusku, kde jsme aktuálně zřídili zastoupení pro tuto zemi a Rusko. Místní podnikatelé si nás vytipovali, oslovili a nabídli spolupráci. Chtěli právě nás.

Můžeme se dočkat toho, že v Brně vznikne, stejně jako v případě například Plzně, kde místního výrobce turbín koupila korejská společnost Doosan, globální výzkumné centrum pro váš sortiment?
S. V.: Ano, toto je v plánu, ale chce to svůj čas. Klauzule o vzniku výzkumného centra je uvedena ve smlouvě o prodeji firmy čínským partnerům. Moje představa je vybudovat v Brně globální vývojové centrum. Ve své rozsáhlé analýze jsem vytipoval prostory, vybavení, personální obsazení i náplň činnosti. Základem by měla být práce na vývoji a výzkumu turbín s vyšší účinností – čili řešily by se zde práce na vysokopevnostních materiálech pro lopatky turbín, zajímavá je i problematika termodynamického zatížení lopatek, v případě kotlů se pak otevírají témata jako například spalování alternativních paliv, vývoj v oblasti snižování emisí a další teoretické úkoly by se zde mohly řešit.

Jaký máte názor na neustále se prohlubující trend decentrální energetiky?
S. V.: Je to trend a bude v dalších letech u nás i v Evropě dominovat. Nic proti tomu, ale… Rád bych jakémukoliv investorovi doporučil, aby určitě nepodceňoval např. pozáruční servis a pravidelnou údržbu. Ano, je to finančně náročnější, provoz něco stojí, ale když si uvědomíte, že se třeba majitelé decentrálních zdrojů zavážou k dodávkám elektřiny a tyto své závazky nebudou schopni z důvodu problémů ve výrobě plnit, může to pro ně mít fatální následky. Ano, je možné se proti tomu pojistit, ale stejně to pak končí mnohaletými soudními spory. Decentrální zdroj není lednička, kterou jen tak zapnete do sítě, a ona začne vyrábět chlad a vy se o nic nemusíte starat. Investoři taktéž moc spoléhají na elektronické aukce. V případě EPC kontraktů je to obzvláště nebezpečné. Nějaké zjednodušené srovnání technických parametrů je riskantní a v konečném důsledku vede k volbě nejlevnějšího a ne vždy ke kvalitnímu řešení, které však z provozního hlediska celou investici z dlouhodobého pohledu investorovi prodraží.

J. K.: Bohužel hlavně v Evropě sílí tlak na co nejjednodušší a nejlevnější řešení. Nic proti jednoduchosti, ale majitel elektrárny, který nutí realizátora ke koupi indické turbíny, se nemůže divit, že mu jeho vysněný decentrální zdroj prostě časem nemůže fungovat. Investorů, kteří si od nás vyžádají třeba analýzu nákladů na provoz, je minimum. Naposledy si pamatuji, že tuto službu po nás poptala jedna argentinská společnost. V Evropě toto nikoho nezajímá, bohužel. Mnoho projektů je přitom provozně a ekonomicky zcela nepoužitelných. 

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav