„Rozvoj přenosových soustav zaostává za masivní výstavbou obnovitelných zdrojů v EU, může to být časem velký problém,“
upozornil v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Pavel Šolc, v době rozhovoru ředitel sekce Strategie ČEPS, a.s., nyní vedoucí poradců nového ministra průmyslu a obchodu ČR.
Ing. Pavel Šolc (*1962) vystudoval ČVUT v Praze. Poté absolvoval studijní pobyt na Pensylvánské univerzitě. V devadesátých letech se zabýval modelováním energetických soustav a analýzami optimalizace rozvoje elektroenergetiky. Od r. 1999 pracoval v ČEPS, a.s. Zde se zprvu věnoval vytváření obchodních činností a pravidel spojených s liberalizací trhu s elektřinou a poté působil jako ředitel sekce Strategie společnosti. Od května letošního roku je vedoucím poradců ministra průmyslu a obchodu ČR.
Co pro zvládnutí výše uvedeného musíte udělat?
Materiály a technologie nelze z hlediska hardware vylepšovat skokově, realizují se pouze dílčí vylepšení. Zaměřit se musíme především na oblast řídicích systémů. Bude potřeba investovat do moderních predikčních systémů, analytických nástrojů, a to především do takových, které nám umožní zvládnout nevyzpytatelnost a nejistotu energie z obnovitelných zdrojů. Musí jít navíc o systémy, které budou plně kompatibilní se systémy v jednotlivých státech Evropy.
Výměna informací je podle Vás na dostatečné úrovni?
Pokud se máme stát součástí evropských tras, bude potřeba se stát i součástí koordinačních mechanismů, minimálně na úrovni střední Evropy. Datové výměny musí být realizovány v reálném čase. Jinými slovy, budeme muset predikovat výroby a spotřeby ještě precizněji než nyní a to společně se všemi sousedními soustavami. V souvislosti s liberalizací na trhu vznikla v tomto směru nejistota neporovnatelná s dobou, kdy se vše plánovalo na měsíc dopředu. Dnes musíme reagovat na změny v průběhu dne a odchylky v bilanci i v tocích běžně v řádu stovek MW.
Je potěšitelné, že se intenzivně budují systémy účinné komunikace. Již rok a půl existuje účinný informační systém, který vypovídá o stavu soustav v okolních zemích. Víme, zda je u sousedů vše v pořádku, nebo zda se blíží stav, který by mohl vyústit ve větší problém. Vidíme změny, které jsou mimo plán, a můžeme reagovat tak, aby nedošlo k ohrožení soustavy. Koordinace je potřebná i ve společném plánování rozvoje a údržby sítí na úrovni celého regionu střední Evropy apod.
Jak se díváte na ten masivní rozvoj OZE v Evropě?
Nám, jako provozovateli přenosové soustavy, nepřísluší komentovat smysluplnost větrné energetiky a masivní rozvoj OZE. Je to politické a samozřejmě i ekonomické rozhodnutí. V určité fázi technologického rozvoje se podporovaly z úrovně státu prakticky všechny technologie (uhlí, velká voda, jádro). Jde o to, aby podpora byla součástí vývojové fáze a nikoliv trvalou charakteristikou, a současně je třeba zajistit i podporu rozvoje sítí a řídicích systémů, které umožní OZE s jejich specifickými vlastnostmi do energetické struktury integrovat. Uzpůsobit tomu přenosovou soustavu technicky lze. Problém vidím jinde. Doba výstavby jaderné nebo klasické elektrárny je skoro stejná jako doba, kterou potřebujeme na rozvoj soustavy. Výstavba větrných parků je ale daleko rychlejší, nestíháme jí přenosovou soustavu uzpůsobit. Mrzí mě, že toto není v rámci rozvoje OZE bráno v potaz a nejsou provázány zejména schvalovací procesy těchto zdrojů se schvalovacími procesy nových sítí.
V současné době například probíhá výstavba nového bloku na hnědé uhlí v Ledvicích a smlouva o souvisejícím posílení a rozvoji soustavy je dávno podepsána, nebude proto snad zásadní problém, i když komplikace ve schvalovacích procesech jsou samozřejmě i zde. Plán na rozvoj soustavy a sítí prostě musí jít ruku v ruce s plánem výstavby nového zdroje, jinak se můžeme dostat do velkých problémů. Když k tomu připočtu stále problematičtější a zdlouhavá jednání o výkupech pozemků, pak může být situace vážná. V Německu například nová legislativa stanovuje, že v těchto případech neexistuje odvolání. Tím zamezí léta se vlekoucím nekonečným odvolacím řízením. U nás je to rok od roku horší, situace se vyhrocuje.
Související články
- Důlní výztuže z ArcelorMittal Ostrava se nově uplatňují v Jižní Americe a jižní Africe při výstavbě tunelů nebo těžbě zlata a diamantů (7.7.2016)
- Provozovatelé sítí se musí připravit na další nárůst požadavků na připojování decentrálních zdrojů (15.6.2016)
- Ani desítky miliard do rozvoje přenosové soustavy možná nebudou stačit. Přijdou na řadu regulátory toků? (13.6.2011)
- ČEPS do roku 2023 plánuje proinvestovat 60 miliard korun (1.3.2011)