Rozvoj lokálních zdrojů bez stabilních konvenčních zdrojů nebude možný. Podpora exportu stojí a padá na pojištění investic

• Foto

Na programu konference bylo téměř 30 vystoupení, a to především zástupců investorů, kteří hovořili o plánovaných investicích. Zajímavé byly i přednášky o novinkách ve firmách, které patří mezi lídry na trhu. Mezi přednášejícími nechyběli zástupci Egypta, Íránu či Turecka a dalších zemí, kteří poskytli cenné informace o rozvoji hospodářství a energetiky ve svých regionech.

NEZASTUPITELNÉ MÍSTO KONVENČNÍCH ZDROJŮ

Poslední ročníky konference All for Power byly ve znamení mírné skepse ve vztahu k budoucnosti jaderné a uhelné energetiky. Tu hned v úvodu silně zmírnil zástupce EPH. „Naše kroky směřující k akvizicím v Anglii či Německu byly z počátku doprovázeny úsměvy a nedůvěrou. Dnes mohu říci, že naše uhelné a paroplynové elektrárny, které jsme koupili v západní Evropě nebo v Itálii, tvoří stabilizační prvek energetiky v uvedených zemích. A tato naše služba a nabídka stability dodávek je solidním byznysem,“ uvedl Jiří Feist, ředitel strategie energetické skupiny EPH Daniela Křetínského. Ten dále uvedl, že EPH respektuje roli OZE v energetickém mixu, ale budoucnost byznysu tato skupina vidí především v dlouholetém provozování konvenčních zdrojů, o které nemají regionální investoři, především díky politickým tlakům, zájem, a pak v jaderné energetice.

BEZ JÁDRA NEPŮJDE NAPLNIT PŘEDSTAVY EU O EMISÍCH

Předmětem jednání konference byla i jaderná energetika. Z přednášek přítomných jednoznačně vyplynulo, že jaderná energetika zůstane dominantním energetickým zdrojem v mnohých státech Evropy i v dalších letech. Někde pak podíl jádra může narůst, a to v důsledku plánů EU na snížení emisí. Evropská unie hodlá snížit emise v roce 2050 o 80 až 95 % oproti roku 2005. „Jak resp. čím toho můžeme dosáhnout, když v roce 2035 budou odstaveny uhelné kapacity v objemu 3 190 MW?,“ uvedl Petr Závodský ze společnosti ČEZ a dodal: Je proto nutné podpořit a urychlit proces projednávání, přípravy a realizace nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách jaderných elektráren o celkovém výkonu do 2 500 MW, respektive roční výrobě ve výši cca 20 TWh v horizontu let 2030 – 2035 včetně nezbytných kroků mezinárodního projednávání.“

JE NUTNÉ SPOJIT SÍLY

Velká část konference se nesla v duchu nutnosti spojení sil českých strojírenských firem, resp. vytvoření komplexní a jednotné nabídky. „V Česku je velké množství různých svazů, sdružení a asociací. Možná nastala doba se spojit a vystupovat jednotně,“ poznamenal například Leoš Tomíček, Senior Vice-President Rusatom Overseas. Ruská státní korporace Rosatom totiž v rámci výstavby jaderné elektrárny v Jordánsku zvažuje, že by zadala realizaci celé strojovny na klíč jednomu subjektu. „Tím by mohla být právě česká strana,“ dodal L. Tomíček. Silná, perspektivní a jednotně vystupující skupina by pak podle dalších přednášejících mohla snáz získat financování a hlavně pojištění. To potvrdili i zástupci bank a pojišťoven, kteří poukázali na to, že neúspěšné projekty některých jednotlivých českých firem, například v Turecku, mají bohužel dopad i do chování a přístupu uvedených institucí. Jednání se silnými sdruženími ohledně podpory lukrativních a bezpečných zahraničních projektů by podle jejich vyjádření mohlo být jen ku prospěchu věci. 

Martin Barteš, ředitel odboru strukturované financování České exportní banky, uvedl několik úspěšných příkladů financování českých dodávek do zahraničí. „V minulosti šlo o projekty související s dostavbou jaderné elektrárny Mochovce, aktuálními projekty jsou naše podpora výstavby vodních elektráren a distribučních sítí například pro Energo-Pro a Mavel,“ uvedl M. Barteš. Marek Dlouhý z EGAP uvedl, že energetika je jedním z nosných oborů pojišťovny. „Podpořený export a investice v energetice od roku 2005 představují 20 až 30 % celkového ročního objemu pojištění,“ uvedl M. Dlouhý a dodal, že například pro Mochovce byly uzavřeny různé typy pojistných smluv v hodnotě více než 20 miliard korun, přičemž nejvíce dodávek mají Škoda JS a Doosan Škoda Power. „V letech 2009 – 2013 byly uzavřeny pojistky za 1,9 miliardy korun pro JE na Ukrajině, přičemž odběratelem byla státní společnost NAEK Energoatom, která patří mezi hlavní ukrajinské výrobce elektřiny. V současné době EGAP uvažuje o obnovení pojišťování dodávek na Ukrajinu,“ dodal M. Dlouhý.

KONKRÉTNÍ PROJEKTY

V rámci konference se hovořilo i o několika konkrétních připravovaných investicích a možnostech uplatnění tuzemských firem. Zaujala například informace Romana Seneckého, generálního ředitele Mondi Štětí a.s. „Rekonstrukce energetiky našeho papírenského závodu bude patřit mezi největší akce svého druhu za posledních několik let,“ uvedl R. Senecký. Příležitostí pro mnoho českých specializovaných firem může být i bourání (likvidace) uhelné elektrárny v Sardinii, o které hovořil Jiří Holoubek z firmy AVE sběrné suroviny a.s. „Likvidovat se budou dva bloky elektrárny Fiume Santo. Akce začala v září letošního roku,“ uvedl J. Holoubek.

PŘEHLÍDKA KOMPETENTNOSTI ČESKÝCH FIREM

Součástí konference byly i prezentace nejvýznamnějších českých firem, působících v oboru energetiky. Radek Trněný z Doosan Škoda Power například hovořil o řešeních dodavatele turbín pro projekty uhelných a plynových elektráren a dále pro elektrárny na biomasu a fotovoltaické projekty. O zkušenostech s exportními dodávkami a EPC projekty hovořil Miroslav Fiala, obchodní ředitel společnosti Ekol. Firma vidí velkou perspektivu v čínských exportních modelech na bázi smíšeného pojištění SINOSURE s naším EGAP, v zemích jakými jsou je Kyrgyzstán, Kazachstán, Rusko a podobně. Na programu konference byla i problematika Průmyslu 4.0 nebo rozvoj decentrální energetiky. Účastníci diskuzního panelu se shodli na tom, že jde o trend, o kterém si můžeme myslet své, můžeme o tom diskutovat nebo vézt spory, ale to je tak jediné, co se tím dá dělat. Podle jejich slov, můžou být lokální zdroje zajímavým segmentem. Na jednu velkou konvenční elektrárnu připadne třeba i tisíc nových malých lokálních zdrojů, což může znamenat významný objem dodávek technologií, zařízení a služeb.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav