Rentgenové záření jako diagnostický prostředek materiálového inženýrství a nanotechnologie

Od objevu rentgenového záření (rtgz) ke konci října roku 1895 uplynulo již 115 let. Význam objevu rentgenového záření Wilhelmem Conradem Röntgenem byl potvrzený ihned po objevu snímkem se zviditelněnou kostrou ruky a první Nobelovou cenou (NCF) za fyziku v roce 1901. Tím vzniklo další výročí, a to 110. od udělování Nobelových cen. Rentgenové záření získalo ihned využití v medicíně. Během vývoje byly objevené další vlastnosti rentgenového záření, které našly využití ve vědě i technice. Šlo nejprve o vlastnosti zjištěné již samotným Röntgenem jako je jeho přímočaré šíření, absorpce různými materiály a jeho užití k diagnostice v lékařství i materiálech. Další objev vlnových vlastností jako je difrakce (NCF M.von Laue 1914, Braggové1915.) a polarizace (NCF Ch. Barkla, 1917) a rozptyl rentgenového záření (NCF Compton,1927). Mezi další objevy vlastností rtg záření byla jeho interference. Rentgenové difrakce se užívá k určování struktury látek. Vlnové vlastnosti rtg záření prokázaly, že jde o elektromagnetické záření o vlnových délkách v oblasti 2.10-3nm až 1.10-2nm Mezi významné aplikace rtgz patří bezesporu zjištění dvojspirálové struktury molekul DNA (DNK) ( Crick, Watson, Wilkins NCFM 1962).Další významnou aplikací rtg záření v medicíně využívající zprvu rentgenového záření je i počítačová tomografie (CT, A.Cormack, NC1979), využívaná v lékařské diagnostice. Nechybí ani rentgenové lasery (xasery). V poslední době se objevila další rentgenová nanodiagnostika nazvaná ptychografie, což je bezčočkové zobrazování rentgenovým zářením. Došlo i k využití rentgenového záření v kosmu zobrazováním jeho zdrojů a založení rentgenové astronomie. Také v ČSR se pěstovala fyzika a využití rentgenového záření téměř od samého začátku po objevu. Mezi významné pracovníky v tomto oboru je možné zařadit na KU v Praze prof. Dolejška, Kunzla, ve Škodových závodech A.Kochanovskou, J Bačkovského, kteří vychovali alespoň dvě generace následovníků. Fyzika rentgenového záření se pěstovala jak na vysokých školách, výzkumných ústavech , tak i na větších závodech. Přístrojové vybavení zajišťovala v ČSSR firma Chirana Praha Modřany. Účelem tohoto příspěvku je ukázat, jak velký vliv měl objev rtg záření na rozvoj vědy, techniky a společnosti a jak společnost obohatil a tím i nepřímo ukázat především na vliv NC za fyziku, chemii a medicínu a fyziologii, nanedestruktivní diagnostiku a na život celé společnosti.