Nacházíte se:  Úvod    Průmysl volá po reorganizaci vzdělávání a výzkumu

Průmysl volá po reorganizaci vzdělávání a výzkumu

Publikováno: 15.9.2010
Rubrika: , Lidé-Věci-Události

Rozpory mezi potřebami komerční a akademické sféry na veletrhu řešila konference „Systém spolupráce podniků a vysokých škol v oblasti výzkumu a vývoje“.
 

Účastníci konference se shodli, že úzká spolupráce mezi komerční a akademickou sférou je jednou z nutných podmínek konkurenceschopnosti a trvale udržitelného rozvoje českého průmyslu. Diskuse se dlouhodobě vede o možnostech, jak tuto spolupráci zintenzivnit a zefektivnit, přičemž obě strany prosazují své hledisko. Předseda Fóra průmyslu a vysokých škol Pavel Kafka ve svém virtuálním pozdravu účastníkům konference hovořil dokonce o nutnosti tvořivé destrukce současného systému, protože jsme na křižovatce a jedině země, které zvládnou symbiózu komerční a akademické sféry, mohou být podnikatelsky úspěšné.

Jako největší bariéra spolupráce se jeví různé časové horizonty a tím i rychlosti, v nichž obě sféry pracují. Nejostřeji se vyjádřil viceprezident Hospodářské komory ČR Pavel Bartoš, podle kterého musí akademická sféra nastoupit do rychlostního vlaku té podnikatelské, jakkoli se tomu přirozeně brání. Otázka „jak zapojit podniky do vědeckých a výzkumných procesů na vysokých školách“ je podle něj už z principu špatná, protože jde o to,“jak zapojit školy do vývoje inovačních produktů v podnicích“. Poukázal na potřebu větší podpory malých a středních podniků, které jsou narozdíl od velkých firem z velké většiny v českých rukou a skrývají v sobě obrovský inovační potenciál. Proto Bartoš navrhuje preferovat aplikovaný výzkum na úkor základního. „Padesát ústavů Akademie věd si jako malá země nemůžeme dovolit. Základní výzkum je třeba integrovat do evropského výzkumu a Akademie věd by se měla rekonstruovat spolu s celým vysokým školstvím tak, aby fungovala efektivněji a lépe odpovídala potřebám podnikatelské sféry. Jenom tam totiž vznikají peníze a i na vědu si musíme vydělat,“ tvrdí Pavel Bartoš. Jako příklad úspěšné spolupráce s vysokoškolským výzkumem uvedl hasicího robota, na jehož vývoji spolupracovala VŠB – TU Ostrava a návštěvníci MSV si jej mohou prohlédnout před pavilonem H s expozicí Třineckých železáren.

S konkrétním návrhem vystoupil Jaroslav Koloc, předseda Platformy spolupráce praxe se školami a zástupce společnosti Škoda Auto. Na základě zkušeností naší největší automobilky, která ročně přijímá na praxi 600 až 650 studentů, se vyslovil pro prodloužení praxe studentů vysokých škol v podnicích z několika týdnů na celý semestr. Ne všechny školy jsou ochotny na semestr praxe přistoupit, ale podle Jaroslava Koloce jde o aktivitu prospěšnou všem stranám. Delší praxe studenty lépe připraví pro budoucí profesní uplatnění a také podniky z ní mohou mít praktický přínos. Malé firmy, pro které zaučování studentů může znamenat problém, by podle Koloce měly být motivovány například daňovými úlevami.

Představitelé vysokých škol se bránili striktnímu dělení výzkumu na základní a aplikovaný, protože oba jsou obsaženy i v realizaci konkrétních projektů. Akademická sféra si klade dlouhodobější cíle než komerční, což podniky ne vždy chtějí chápat. Na druhé straně však nabízí příležitosti, které průmyslu často chybějí, a to i finanční. Vysoké školy mohou pro výzkum získat prostředky z evropských fondů, na které podniky samy nedosáhnou, a následně je – v případě pochopení pro specifika akademického výzkumu - směřovat podle požadavků průmyslu.

Právě s cílem zefektivnit čerpání prostředků na výzkum a vývoj byla vloni zřízena Technologická agentura (TAČR), o jejíž činnosti na konferenci referoval člen předsednictva TAČR Vladimír Kebo, vedoucí mezinárodní RFID laboratoře při VŠB - TU Ostrava. Agentura má především odstranit roztříštěnost systému podpor aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a zjednodušit administrativu pro žadatele. Letos v březnu TAČR vyhlásila program Alfa, v jehož rámci chce do roku 2016 podpořit 750 projektů. Základní podmínkou pro získání dotace je ekonomická efektivnost projektu čili přiměřenost vynaložených nákladů a výsledků, hodnotit se budou i praktické dopady a přenos výsledků do praxe. Hlavním cílem programu Alfa je zlepšit konkurenceschopnost a podpořit hospodářský růst; je rozdělen do podprogramů progresivní technologie, materiály a systémy, dále energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí a konečně udržitelný rozvoj dopravy. Zájem o dotace projevilo 1200 projektů, podáno bylo celkem 850 žádostí a Technologická agentura posuzuje 650 z nich. Které projekty se podělí o celkovou dotaci 780 milionů korun, bude oznámeno 20. listopadu 2010. Původně se měla dělit částka 817 milionů, ale i program Alfa postihla restrikce státního rozpočtu.

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Autor


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Živě z MSV: Nakládání se sypkými materiály v těžkém průmyslu se specialistou firmy Labimex (982x)
O problematice sypkých materiálů v těžkém průmyslu jsme si v rámci MSV v Brně povídali s Janem Skřivánkem ze společnosti...
Kabex: Stánek se Shushi barem, anketa o Fukušimě (60x)
Bohumil Svoboda, ředitel divize Jaderná energetika firmy Kabex, přišel do TV studia na veletrhu Electron 2011 v Praze ří...
Americký jaderný dozor udělil licenci reaktoru AP1000 od Westinghouse (54x)
Společnost Westinghouse Electric Company získala od americké komise pro regulaci jaderných zdrojů pro svůj tlakovodní re...