Provozovatelé sítí se musí připravit na další nárůst požadavků na připojování decentrálních zdrojů

• Foto

Miroslav Vrba, člen představenstva společnosti ČEPS, se ve své přednášce tradičně zaměřil na rizika a nejistoty, které ovlivňují plány investic do přenosové soustavy. K těm tradičním musíme připočítat možné následky odchodu Velké Británie z EU, resp. soudržnost Unie, rostoucí kybernetické hrozby, možnost útoku teroristů, důsledky rozsáhlé decentralizace nebo třeba to, že Poláci budou mít svůj PST transformátor na německé hranici v provozu dříve než Češi. „Velice flexibilní je síť v Německu. Zatím implementaci OZE zvládají velice dobře. Problémy mají jen s povolováním výstavby přenosových linek,“ říká M. Vrba.

Česká přenosová soustava je stále chytřejší
Svatopluk Vnouček, ředitel sekce Rozvoj a technická koncepce PS společnosti ČEPS, se zaměřil na několikaletý program v rámci ČEPS, který byl zaměřen na dynamické zatěžování vedení. „Díky výsledkům a jejich analýzám jsme (bez nutnosti vysokých investic) zvýšili zatěžovací schopnosti našich rozvoden a vedení. Dynamické zatěžování pracuje s detailními informacemi o větru, teplotě, světle, námraze v čase… Zatížitelnost soustavy vzrostla, dispečeři mají potřebnou rezervu,“ vysvětluje S. Vnouček. Dotkl se i kontrolních mechanismů, které souvisejí s výstavbou prvního PST transformátoru v Hradci u Kadaně. „Jde o první zařízení svého druhu v Česku. Kontrola kvality a dodržení designu byla v kompetenci námi najatého specialisty ze zahraničí se zkušenostmi s touto technologií. „Díky těmto a dalším opatřením a investicím naplňujeme předpisy SEK a Národního akčního plánu pro chytré sítě. Myslím si, že přenosovou soustavu máme velmi efektivní a chytrou již nyní,“ dodává S. Vnouček.

K výstavbě speciálního transformátoru s příčnou regulací fáze se vyjádřil i Jiří Hrbek z ČEPS, který poukázal například na mimořádné požadavky výrobce speciálního transformátoru, například na rovinnost základové desky. Na 10 metrech byl tolerován výškový rozdíl pouhé 2 mm. „Investiční plán rozvoje soustavy je nastaven precizně a počítá s 5 miliardami investic ročně. Stále se však potýkáme s komplikovaným průběhem výběrových řízení, problémy jsou s územním rozhodnutím. Provozovatel soustavy se s obavami dívá na to, co přinese nová EIA,“ říká Hrbek.

Stále více decentrálních zdrojů
S nárůstem decentrální výroby a implementací vyrobené energie do své sítě počítá společnost E.ON. „Nyní máme zOZE připojeno 983 MW, do roku 2040 by to mělo být dalších až 1 000 MW, což je cca 130 tisíc instalací malých OZE – do 10 kW. Rostou požadavky na připojení bateriových bloků. Již nyní ve výkonu 50 MW. Roční investice do sítě představují 3 až 4 miliardy ročně. Společnost například instaluje snímače námrazy, pokračuje v procesu dispečerského řízení, automatizace, nasazuje dálkově ovládané prvky nebo regulační transformátory z VN na NN řízené podle momentálního napětí v síti NN,“ uvedl Pavel Černý, vedoucí sekce Rozvoj a technické plánování, E.ON Distribuce a. s.

„Moderní elektrizační sítě musí být provozovány v reálném čase a musí umět reagovat na vzdálenou decentrální výrobu. Měly by posílit svou regulační schopnost. Trh se zrychlil a obchody se dějí prakticky denně. I proto se například v Číně derou do popředí tzv. digitální rozvodny,“ uvedl Jochen Kreusel z divize Power Grids, ABB.

Provozovatelé se musí připravit na fakt, že pro naplnění ASEK by se mělo do roku 2040 do sítě připojit 40 tisíc malých výroben především ve FVE. „ČEZdistribuce bude v letošním roce vyhodnocovat pilotní projekt Smart Vrchlabí. V plánu je další projekt - v lokalitě Aš s větrnými elektrárnami,“ uvedl Milan Zajačík, ČEZ Distribuce, a. s. Cílem je dosáhnout maximální spotřeby v místě výroby. „Chytré sítě a decentralizace jsou pro distributora příležitostí k rozvoji,“ doplnil v rámci své přednášky svého kolegu Václav Kropáček z ČEZ Distribuce, a. s.

A jak je to s materiály, technologiemi…?
Diskutovaným tématem proto byly i progresivní technologie. Jednalo se například o nových typech lan ACCC. Ty prezentoval zástupce amerického výrobce. „Vysokoteplotní vodič se na trhu objevil před 10 lety a dosahuje výborných  výsledků. Napříkad ztráty vedení, které ročně v sítích dosahují astronomických částek, lze snížit o více než 30 %,“ uvedl Andrew Bikaev, viceprezident Business Development, CTC Global. Na výrobu těchto nových vodičů je připravena slovenská společnost Laná. „Nedávno jsme dokončili investici ve výši 4 miliony eur do svých výrobních linek a jsme na budoucí výrobu ACCC vodičů připraveni,“ uvedl Miroslav Prokeš, obchodní ředitel firmy Laná, která nedávno realizovala jednu ze svých nejvýznamnějších dodávek – konkrétně 95kilometrového vedení 400 kV Gabčíkovo - Veľký Ďur.

Snížit poruchovost a zvýšit bezpečnost dodávek se chystá i společnost PREdistribuce. Firma hlásí díky investicím rapidní úbytek z 500 na 117 poruch na VN, poruch na úrovní 110 kV je ročně 10. „V nadcházejících letech, po mírné stagnaci v posledním období, se firma chystá na zvýšení objemu investic v dalších letech,“ Jiří Hradecký, vedoucí sekce Řízení sítí, PREdistribuce, a. s. Současně s tím firma intenzivně řeší alternativy napájení při výpadku pro Prahu. Jednou z možností je napájení z nového zdroje v Třeboradicích, o kterém se hovoří, další rozvoj kogeneračních zdrojů nebo mikrokogenerace, anebo napájení z elektrárenského zdroje v Kladně. Na toto téma hovořil i Petr Karafiát, Director - Engineering and Environment, Alpiq Generation (CZ) s. r. o. „Ostrovní provoz při blackoutu by byl možný jak pro Prahu, tak pro celý Středočeský kraj. Toto by mělo prokázat praktické cvičení všech dotčených subjektů a složek, které by se mělo uskutečnit snad v dohledné době,“ říká P. Karafiát.

Součástí konference byly i prezentace dalších dodavatelů pro elektrizační sítě. Roman Choc, generální ředitel ETD TRANSFORMÁTORY, prezentoval dodávky transformátorů do zahraničí. „Do Egypta jsme dodali 185MVA transformátor za 4 měsíce od podepsání dohody,“ řekl R. Choc. Praktickou a akční přednášku o kotevních prvcích ocelových konstrukcí na rozvodnách zajistil Jan Němec ze společnosti Hilti ČR.

O rozhodnutí slovenského provozovatele přenosové soustavy – SEPS, které spočívá v nutnosti možnosti rektifikace čili výškového a směrového upravení ve všech nových projektech, hovořil Marian Bartoš, specialista IWE ze společnosti SAG Elektrovod. „Potřeba, opodstatnění a technické možnosti rektifikace ocelových konstrukcí v energetice jsou obsáhlým tématem. Cílem by mělo být výrazné prodloužení životnosti,“ dodal M. Bartoš. Ten se krátce vyjádřil k problémům s povrchovou ochranou na nově budovaných linkách na Slovensku i v Česku. „Nyní probíhá analýza poškození a možných příčin. Indicie existují, výsledky však ještě nejsou známy,“ dodal M. Bartoš.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav