Pokud půjde vše hladce, může dostavba Temelína začít v roce 2014

• Foto

Oldřich Vojíř, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky představil hlavní principy nedávno zveřejněné státní energetické koncepce. „Chápu investory, kteří pro své rozhodování potřebují vizi státu na 40 let dopředu. Státní energetická koncepce je dokumentem, který tento směr určuje,“ uvedl O. Vojíř. Ve své přednášce se dotkl i problematiky prolomení těžebních limitů a představil opatření, které vláda chystá ve směru řešení neřízeného boomu rozvoje fotovoltaických elektráren.
Tomáš Hüner, náměstek Ministra průmyslu a obchodu ČR hovořil o roli státu v podpoře energetického strojírenství. Jak uvedl, současná vláda odborníků si může dovolit řešit ožehavé záležitosti týkající se energetiky, přímočařeji než vláda politická. „Státní energetickou koncepci považuji za kvalitní vládní dokument, který konečně alespoň rámcově nastínil budoucnost české energetiky,“ uvedl T. Hüner. Dodal, že koncepci chápe i jako jasný signál mladé generaci, že jaderná energetika má v této zemi budoucnost a vyplatí se studovat technické obory. Jak však poznamenal v dalším vystoupení Karel Firla, ředitel a jednatel Interel a akreditovaný lobbista při Evropském parlamentu, na české straně neustále chybí jednota. „Signály, které vysíláme do Bruselu, jsou rozporuplné. Evropa nás vnímá jako stát, kde se politická reprezentace není schopná dohodnout na ničem. Nejhorší je pak to, že když se již na něčem domluvíme, například na dostavbě Temelína nebo novém eurokomisaři, okamžitě je to na druhý den popřenou tou či jinou stranou,“ uvedl. „Mnoho států zcela obrátilo a přiklonilo se k jádru. Třeba Nová německá vláda chystá přehodnocení útlumového programu pro jadernou energetiku. Tento signál ze země, která je v čele rozvoje výroby energie z obnovitelných zdrojů, je více než jednoznačný,“ dodal Karel Firla.
K jeho slovům se přidal i Jan Březina, poslanec Evropského parlamentu, člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). „Evropa by potřebovala svou energetickou koncepci, ale když se nejsou schopny domluvit některé jednotlivé státy, jako jsme například ukázkově my, jak se poté může domluvit celá EU?,“ položil si řečnickou otázku J. Březina. Jak dále poznamenal, Unie si přesto postupně načrtává scénář zajištění své energetické bezpečnosti a jaderná energetika v ní hraje nezastupitelnou roli. „Jádro zajistí nám i Evropě svobodu. Zásoby jaderného paliva lze řešit na několik let dopředu, navíc dodavatelů je po celém světě dostatek,“ uvedl poslanec.
Zajímavá byla přednáška Dany Drábové, předsedkyně SÚJB, která v úvodu poznamenala, že mnoho států si možná neuvědomuje, že postavit jadernou elektrárnu je závazkem pro další generace na 100 let. „Podle některých studií by mohlo být v roce 2050 na světě 1.400 reaktorů, nyní je to 439 (údaj pro rok 2008, poznámka autora). Nakolik je to reálné, nevím. Určitě bude nutné do procesu zapojit reaktory 4. generace. Myslím si ale, že problémem rychlé a takto rozsáhlé renesance jaderné energetiky je nedostatek lidských kapacit ve všech směrech a oblastech, které se jaderné energetiky dotýkají,“ uvedla.
Pokud mám dobré informace, v tendru jsou již jen tři hráči - Areva, Westinghouse a Atomstrojexport. Všichni uchazeči o dostavbu Temelína jsou na stejné startovní čáře. Důležité pro nás budou reference a zkušenosti našich kolegů ze zahraničí. Intenzivně například komunikujme s kolegy z Finska,“ uvedla. Ve své přednášce nastínila složitý schvalovací proces. „Pokud půjde vše hladce, začít stavět bychom mohli v roce 2014,“ dodala D. Drábová.
V rámci dvoudenní konference dále vystoupili zástupci tří možných vítězů v tendru na dostavbu Temelína, kteří představili možnosti zapojení českých firem do jejich projektů. Velmi obšírná pak byla ta část konference, kde se představovali zástupci českého energetického strojírenství. Z vystoupení bylo patrné, že energetika je pro všechny firmy obor, na který v nejbližších letech ve svých strategických plánech sází mnoho firem. „Obnova jaderného programu ve společnosti Vítkovice přišla na 7 miliard korun,“ uvedl například Miroslav Kawalec, zmocněnec generálního ředitele pro jadernou energetiku ze společnosti Vítkovice Heavy Machinery.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav