„MŽP se snaží nastavit prováděcí právní předpis týkající se zákazu skládkování tak, aby nebyla ani teoretická možnost obcházet zákaz skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů,“

• Foto

Jak hodnotíte konferenci W2E. Ve větší míře než dříve došlo k výměně rozdílných názorů mnoha stran. Co jste si z toho odnesl Vy?
Samozřejmě opět skvělá. Zajímavé byly, mimo jiné, určité synergie mezi zástupci společností provozujících skládky a zástupci ekologických organizací, které by mohly vyústit ve způsoby nakládání s odpady, mrhajícími materiálovým a energetickým potenciálem. Myslím samozřejmě známá a neefektivní MBÚčka.

Za pozitivní lze jistě považovat, že je i v prostředí České republiky možné, v porovnání se sousedním Polskem, dotahovat do konce smysluplné projekty zařízení pro energetické využívání odpadů, jakým je ZEVO Chotíkov. 

Zákon o odpadech neprošel. Věříte, že nová vláda bude jako prioritu po volbách považovat schválení zákona o odpadech?
Nevím. Vše záleží na výsledku voleb. Pokud by si nová vláda osvojila stávající dopracované návrhy obou zákonů o odpadech, je pravděpodobné jejich rychlé schválení v horizontu roku 2019. V opačném případě je téměř jisté opakování meziresortního připomínkového řízení. V závislosti na průběhu paralelních jednání by nové zákony mohly nabýt účinnosti až v roce 2020 nebo, bohužel kvůli skládkařům, ještě později.

Mimochodem, kdy se podaří sjednotit čísla ČSÚ a MŽP o stavu našeho odpadového hospodářství?
Ministerstvo životního prostředí a Český statistický úřad uzavřely za přispění Úřadu vlády v srpnu 2016 dohodu o sjednocení přístupu sběru a vyhodnocování dat v odpadovém hospodářství. Dnes, v dubnu 2017, máme za sebou již třetí zasedání pracovní skupiny scházející se za tímto účelem. Díky účasti Eurostatu se práce posunují a procházíme metodiku hodnocení dat MŽP. Věřím, že do roka od podpisu trojdohody budeme moci konstatovat alespoň sblížení v celkové produkci komunálních odpadů v ČR vykazovaných českými institucemi.

Mohli jsme za těchto podmínek vůbec pomýšlet na to, že bychom mohli na výstavbu ZEVO dostat od EU dotace?
Evropská komise obecně směřuje nastavení systému nakládání s odpady do vyšších pater hierarchie nakládání s odpady. To potvrdila i ve svém sdělení o energetickém využívání odpadů z ledna 2017, kdy by měla být pozornost směřována zejména k provozování bioplynových stanic, využívání a modernizaci stávajících kapacit EVO, dále výrobě a spoluspalování paliv z odpadů. Nepřidělení EU dotací na nová zařízení pro energetické využití komunálních odpadů pravděpodobně vyfauloval i nesoulad odpadových dat ČSÚ a MŽP, přesněji řečeno vyšší míra energetického využívání odpadů, vyšší skládkování a naopak jejich nižší celková produkce a nižší recyklace reportovaná statistikou do Eurostatu.

Celkově ale to nic nemění na české odpadové strategii podle plánu odpadového hospodářství. Zde je jasně uvedená podpora EVO, výstavba a rozšíření kapacit ZEVO. Na kofinancování však budeme muset najít jiné zdroje než je stávající OPŽP.

V navrhovaném plánu odpadového hospodářství, který neprošel, tedy nebylo jasně uvedeno, kolik vzniká odpadů, kolik by se mohlo energeticky využívat? Čili bylo tam zmíněno něco v tomto duchu: „Energeticky potřebujeme zpracovat X tun odpadů ročně a potřebujeme dotace pro výstavbu X ZEVO“.
Nový plán odpadového hospodářství České republiky 2015 – 2024 byl schválen na sklonku roku 2014. Konkrétní počet zařízení pro energetické využití odpadu zde není uveden. V kapitole Prognóza vývoje nakládání s komunálními odpady v ČR je předpokládáno energetické využití komunálního odpadu v roce 2024 na úrovni 28 %. Podrobněji jsou záměry na zařízení pro energetické využití odpadu rozvedeny ve směrných částech plánů odpadového hospodářství krajů, přičemž všechny kraje s energetickým využitím počítají.

Zároveň ale hned doplňuji, že to neohrozí dosažení cílů na recyklaci a materiálové využívání odpadů. Jediné, co bude pozitivně atakováno je skládkování. Konkrétně snížení míry z dnešních 47 % (2015) na úroveň 12 % (2024).

Západní státy desítky let působily na občany a vysvětlovaly přednosti energetického využití odpadů. Realizuje MŽP taky nějakou osvětu v tomto směru?
Ano. Ministerstvo samo organizuje, podílí se na organizaci a zajištění náplně nebo udílí záštitu akcím podporujícím tento přístup. MŽP vnímá energetické využívání odpadů jako relevantní způsob pro nakládání s odpady, které již nelze materiálově využít a v souladu s Plánem odpadového hospodářství ČR.

Vidíme v oblasti energetického využití komunálních odpadů potenciál rozvoje. „Mix“ nakládání s komunálními odpady by v roce 2024 měl v ČR přibližně vypadat takto: 60 % recyklace – 28 % energetické využití – 12 % skládkování.

Rovněž předpokládané schválení evropského závazného cíle pro omezení skládkování komunálních odpadů v roce 2030 (5 %/10 %) ve směrnici o skládkování odpadů, může znamenat další impuls pro rozvoj energetického využití odpadů. Dá se totiž přepokládat, že ne všechen odpad, který nebude možné skládkovat, se přesune do recyklace.

Důležité je rovněž uvést, že ani podle Evropské komise není v EU nadbytek kapacit pro energetické využití komunálních odpadů a Evropská komise ve svém posledním sdělení k energetickému využití odpadů uvádí, že nedostatek kapacit energetického využití odpadů znamená závislost zemí na skládkování. Nicméně je nutné uvést, že Evropská komise nemá rozvoj energetického využití odpadů jako prioritu. To se promítá do ochoty k financování projektů v této oblasti.

Proč se „zelení“ dívají na problematiku ZEVO na západ od nás jinak, než tuzemští „ekologové“?
Nevím, nerozumím jim, budete se jich muset zeptat sami. Nicméně podzim 2016 ukázal, jak se v boji proti návrhu recyklaci a třídění nakloněnému zákonu o odpadech dokáže spojit zarputilý skládkař se zatvrzelým ekologickým odpůrcem ZEVO.

Jak byste chtěl motivovat starostu obce, aby předstoupil před lidi a řekl jim: „Občané, od nyní budete platit za odpadky více, protože jej budeme posílat do ZEVO“. Nesrazí toto starostovi před volbami vaz?
Ne, není tomu tak. To je skládkařský výklad. MŽP tvrdí, že odpadové hospodářství by se mělo řídit hierarchií nakládání s odpady. Na prvním místě by tedy mělo být předcházení vzniku odpadu dále následované přípravou k opětovnému použití, materiálovým využitím, jiným (např. energetickým) využitím a až poté konečným odstraněním. Odpadové hospodářství obcí musí být organizováno podle těchto zásad, přičemž energetické využití odpadů zde má své místo zejména jako prevence skládkování odpadů, které již nelze využít materiálově, ale stále mají energetický potenciál.

Existuje řada příkladů, např. obce Mikulovska, Telč nebo Jaroměř a řada malých obcí, které dokazují, že tento přístup dává i ekonomický smysl tzn., že při dodržování hierarchie, optimalizací odpadových služeb a prací s občany, je možné snížit náklady na odpadové hospodářství obce. Důležitou roli při snižování nákladů hraje zavedení systému „Pay-as-you-throw – Zaplatíš, kolik vyhodíš“, tzv. PAYT. Ten má řadu podob – přesmluvnění odpadových služeb, inventarizace svozových nádob ve městech, očipování, odanonymizování popelnic, vážení popelnic, optimaliazce frekvence svozu a hlavně zavedení tříděného sběru odpadů dům-od-domu. Podrobněji budou zmíněny a i další přístupy prezentovány v rámci série seminářů připravených speciálně pro místní samosprávy „PAYT tour 2017“, která se rozběhla v jednotlivých krajích od 18. 4. 2017.

Když již zákon neprošel, pracujete na vyhláškách a dalších legislativních úpravách. Čeho se budou týkat?
Odbor odpadů MŽP pracuje v současné době na novelizaci stávajících prováděcích předpisů tak, aby odpovídaly novému zákonu o odpadech. Konkrétně jde o přechod odpad/neodpad, odpad/vedlejší produkt, paliva z odpadů, technické zabezpečení skládek a limitace odpadů zakázaných skládkovat od roku 2024.

Co pro skládkaře představuje novela vyhlášky č. 294/2005 Sb. (č. 387/2016 Sb.)? Jaký bude mít vyhláška dopad na výstavbu recyklačních zařízení?
Z hlediska skládkování je relevantní změna v příloze č. 4 vyhlášky, která zavádí limity pro výhřevnost výstupů z úpravy směsných komunálních odpadů a biologickou rozložitelnost odpadů, které přestaly být biologicky rozložitelné po úpravě, které můžou být ukládány na skládky. Toto opatření podporuje výstavbu skutečně efektivních recyklačních technologií. Říká „ne“ třasadlům a neefektivním mechanickým úpravám odpadů, rádoby MBÚ.

Lze považovat za recyklaci to, že vytřídíme odpad a jednotlivé vytříděné materiály vyvezeme třeba do Číny? To přece není recyklace.
I když jsou odpady upraveny před jejich dalším využitím nebo i na velké vzdálenosti převáženy s cílem materiálového využití, je to považováno dle platné české i evropské legislativy za recyklaci.

Kolik je vlastně v Česku recyklačních zařízení, čili zařízení, která připraví odpady k opětovnému materiálovému využití?
Podle údajů z Plánu odpadového hospodářství České republiky bylo v roce 2014 provozováno v ČR 479 zařízení k třídění odpadu. Důležitá jsou zařízení pro úpravu vytříděných, materiálově využitelných složek komunálních odpadů (komodit), především zařízení k úpravě skla, k úpravě papíru, plastů a k úpravě kovů.

Dále bylo na území ČR provozováno 116 dotřiďovacích linek. Většina surovin vyrobených dotříděním a úpravou odděleně sbíraných odpadů je volně obchodovatelná na mezinárodním trhu. Část surovin získávaných z komunálních odpadů je zpracována na území ČR. Zpracováním upravených odpadů se zabývají zejména: hutě, velké sklárny (počet 2), papírny (počet cca 20 z toho 16 s povolením IPPC), zpracovatelé jednodruhových plastů (počet cca 50) a zpracovatelé směsných plastů (počet cca 5).

V roce 2014 byl počet evidovaných zařízení určených k recyklaci odpadu 583 (do tohoto čísla jsou zahrnuta všechna zařízení, kde je prováděno: získání/regenerace rozpouštědel, recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin, recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů, získání složek katalyzátorů.

Na jednání na konferenci Waste to Energy jsem zaznamenal jeden moment. Opravte mě, prosím, jestli to chápu špatně. Skládkaři a „ekologové“ se snaží prosadit to, že by se veškerá produkce odpadů „nějak“ recyklovala a když nebudeme mít jejich využití (odvoz do Asie) nebo ZEVO, pak se obejde předpis EU
a tento recyklovaný odpad se bude moci uložit na skládky. Prostě se jen změní katalogové číslo. A zákon se neporuší.
V podstatě ano, chápete to správně. Aby tomu tak nebylo, a nebyla ani teoretická možnost obcházet zákaz skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů účinný od roku 2024, musíme jako MŽP nastavit prováděcí právní předpis týkající se zákazu skládkování. Na tom nyní pracujeme, i když jsou oba zákony dočasně „u ledu“.

Jaký očekáváte další vývoj. Nebudeme ještě nakonec rádi, že tady budeme mít skládky. Budeme mít vlastně co s odpady dělat?
Cíle pro odpady v ČR jsou nastaveny. Odpadové hospodářství se musí řídit hierarchií nakládání s odpady, máme strategii v platných plánech – národním, krajských a dnes i v 500 obecních. Skládky mají sice v hierarchii rovněž své místo, ale bude ho méně a méně. Investoři i obce jsou připraveni na třídění, zpracování a využívání odpadů. Věřím, že změnou chápání a přístupu k řešení „kam s ním“ budeme chytřejší než doposud a poučíme se ze skládkovacích chyb.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav