Musíme masivně investovat, abychom dokázali řídit decentralizovanou energetiku

• Foto

Jak se těšíte na rozhodnutí ERÚ, které ovlivní podnikání distribučních soustav?
Neříkám, že úplně těším, ale my nové rozhodnutí potřebujeme. Hrajeme o pravidla hry pro distribuci na několik let dopředu. Jak by měla vypadat pátá regulační perioda, bychom měli vědět asi zkraje příštího roku. A samozřejmě jsme regulačnímu úřadu poslali i řadu připomínek, tak uvidíme, jak budou výsledná pravidla vypadat.

Co vás nejvíce pálí?
Jedním z velkých otazníků je, jak regulační úřad přistoupí k situaci, kdy distributor zásadně mění svoji roli. Máme spoustu nových technologií, řadu požadavků ze zimního balíčku, co by měl distributor dělat, a to vše by měla regulační perioda reflektovat. Nějaké zájmy má EU, náš stát a samozřejmě i my jako podnikatelský subjekt. Musíme zajistit standardní provoz a obnovu sítě, kdy zákazníkům garantujeme za férovou cenu nějakou kvalitu. A zákazník zároveň očekává i rozvoj sítě, protože to, co potřebuje teď, už určitě nebude potřebovat za pět let.

Což znamená v praxi?
Znamená to, že toky el. energie se budou výrazně měnit. Budeme muset zapojit komplexní energetická hospodářství, kde bude decentralizovaná výroba i akumulace a chytré technologie. Změní se role elektroměru, který bude bránou pro spravování celé chytré domácnosti. Je to spousta výzev, které si budou vyžadovat masivní investice. Pro nás distributory začíná zajímavá situace, kdy mezi sebou budou soutěžit chytré investice s tradičními zdroji. A budeme muset distribuci posunout minimálně o generaci nad současný stav při zachování kvalitní služby, kterou poskytujeme už teď. 

Máte indicie, že by ERÚ vyšlo distributorům vstříc? Protože podle toho, co říkáte, není úplně snadné nastavit byznys model…
To rozhodně není. Jedna věc je nastavit model na novou technologii a druhá je poté po implementaci tolerovat ekonomické dopady třeba v případě chytrých elektroměrů ČSRES za všechny distributory prezentovali ERÚ, jaké jsou klíčové trendy a možné přístupy. Zda je pak bude reflektovat i v samotné regulaci, to je samozřejmě otázka. Minimálně bychom mohli mít časem podobnou představu, co jsou klíčové technologie.

O jaké technologie jde?
V principu investovat do prvků, které mi umožní řídit decentralizovanou energetiku. Máme za sebou první vlnu investic do obnovitelných zdrojů. U menších zdrojů skáče jejich počet poměrně rychle, a pokud do toho přijde další podpora OZE, portfolio se ještě rozšíří. Pro nás to bude znamenat být připraven na ještě větší decentralizaci.

A v praktické rovině?
Vezměte si, že nás nově ovlivňují tři trendy. První je decentralizace, druhou oblastí je akumulace a třetí rozvoj elektromobility. V podstatě se vám do sítě dostávají prvky, které budou mít za následek zásadní změnu provozu soustavy a vy se na ně musíte připravit. V případě decentralizace půjde o masivní investice do prvků vzdáleného řízení sítě včetně chytrých elektroměrů, s jejichž racionálním nasazením by se nemělo otálet, protože u nich vidíme velkou přidanou hodnotu.

Kolik by se jich mohlo nasadit? V celoevropském měřítku se hovoří až o 200 milionech…
Když půjdu aritmetikou závazných čísel EU, tak pokrytí 85 % spotřeby znamená pro ČEZ nasazení 500 tisíc chytrých elektroměrů, pro celý trh pak 800 tisíc elektroměrů. Pokud bychom měli pokračovat až na pokrytí 90 % odběrných míst, musíme se bavit o vybalancování mezi nasazením technologie a ekonomikou. Půjdeme-li cestou masivního rozvoje, není podle mě financování v silách distributorů ani zákazníků. Po první vlně nasazování musí dojít k diskusi všech stran – MPO, regulátora i nás – a zvolit scénář, který bude dávat smysl.

Jde i o cenu elektroměru?
Samozřejmě, chytrý elektroměr je dražší. Je třeba zamyslet se nad přidanou hodnotou technologie ve vztahu k ceně i času, ve kterém ji chceme nasazovat. To vše se může zákazníkům promítnout do konečné ceny elektřiny.

Další dimenzí masivního rozvoje je i kybernetická ochrana elektroměrů. NÚKIB považuje tuto oblast za poměrně značné riziko… 
Chytrý elektroměr je velmi citlivá část distribuční soustavy. Je jasné, že budeme muset zpřísňovat bezpečnostní protokoly, což znamená vyšší investice do komunikace a její ochrany. Primárně nejde tolik o fyzickou ochranu elektroměrů, ale o data, která posíláte do centrály. Je to další důležitý aspekt, který vnímáme.

Kde tedy dávají chytré elektroměry smysl?
Podle mě dávají smysl spíše do budoucnosti třeba při vytváření nových dynamických tarifů. Ale co jsem neřekl a je zcela zásadní, pro zavádění potřebujeme i vlastní komunikační a datovou síť. Proto budujeme vlastní optickou síť a investujeme i do záložních řešení, což můžou být LTE technologie. Ročně postavíme kolem 600 km optických sítí.

A v absolutních číslech?
Aktuálně máme asi 3800 km a cílově bychom chtěli dosáhnout na 7000 km optických sítí.

V čem je optika důležitá?
Umožňuje vám řídit sítě v reálném čase, a to včetně celého systému chránění pro sítě vysokého napětí. Vy musíte jako distributor splnit podmínky provozování kritické infrastruktury a to jde zatím jen pomocí optiky. Bude to pro nás velká výzva, protože v budoucnosti bude dodávka elektřiny záviset i na stabilitě datové sítě. Je to jeden ze zásadních kritických parametrů budoucnosti.

Stáváte se tedy napůl IT firmou a napůl energetikou?
Jednoznačně.

V rámci investic jde do distribuce asi 11 miliard ročně, bude výše investic podobná i v následujících letech a kolik spolknou IT investice?
Stále výrazná část půjde do aktiv sítě. Primárně tedy stanic a vedení. Spíše tak investujeme do nových prvků a vybavení, které pak potřebují nové IT řešení. Pořád jde do sítě řádově více peněz, než do IT.

Pojďme podrobněji k elektromobilitě. Ve světě soupeří různá řešení, je vám z hlediska distributora úplně jedno, který druh elektromobility „zvítězí“?
V podstatě ano. Co je extrémně důležité, aby se vytvořila standardizace pro nasazování elektromobilů. Stejně jako budu muset umět provozovat decentrální energetiku, je pro nás stejně velký zásah síť dobíjecích stanic. Je jasné, že síť nebyla dlouhodobě stavěna na elektromobilitu. Pro nás to bude každopádně velká výzva.

Jak robustní síť chcete budovat a jak moc vážně musíte brát v potaz aktuální politické deklarace?
Nemáme zatím fixní představu. Problém třeba je, že dneska sice máte oznamovací povinnost, pokud vybudujete dobíjecí stanici, ale bez sankce. Takže my jako distributor se často ani nedozvíme, kolik jich přesně je. Druhá věc je, že neexistují standardy nasazení. Všechno ale má dopad do provozování distribuční sítě. A tím, že neprobíhá žádná koordinace, je ten systém hodně organický. Takže když se vrátím k otázce, pro nás je hodně složité se na to připravit a systematicky plánovat. 

Co se dá vyvodit z aktuální situace?
Sledujeme evidentní nárůst počtu dobíjecích stanic, protože řada silných hráčů sází na budování dobíjecí infrastruktury. Z naší pozice je to zatím v udržitelném tempu, ale jsme opravdu na začátku rozvoje. Pokud se stane z elektromobilů masově používaná technologie, tak to samozřejmě v rámci provozování sítě výrazně pocítíme.

Nedávno jste měli v IKEM konferenci o blackoutu, co jste si z ní odnesli?
Skvělé je, že IKEM je partner, který o blackoutu dopředu přemýšlí. Je jim jasné, že nejde jen o ekonomické dopady, ale reálně bojujete o lidské životy. A my se snažíme dlouhodobě tlačit na osvětu. Měli jsme třeba cvičení se Středočeským krajem, kde jsme startovali z úplné tmy. Simulovali jsme, v jakém pořadí zařazovat kritické spotřebitele do sítě. Což je hodně užitečné, protože můžete mít nastavené krizové plány i nakoupené technologie, ale praktická zkouška je pro všechny strany neocenitelná. Dojdou vám tam detaily, na které byste normálně nepřišel. A právě ze cvičení máme řadu perfektních poznatků, které můžeme předávat. A je pro nás důležité poslouchat, jak o tom přemýšlejí nemocnice a další klíčové prvky kritické infrastruktury. Konkrétně IKEM je v tomhle na špici.

Mělo to ohlas i mezi ostatními nemocnicemi?
To je jeden z nejpozitivnějších výsledků konference. Řada z nich se k nám objednala a budeme pokračovat v diskusi, jak jim pomoci. Což mimochodem nemáme předepsané v licenci, ale pořád to bereme jako veřejnou službu a naši přirozenou roli.

Když to tedy shrneme, jaké jsou hlavní výzvy distribuce do budoucnosti?
Jak zvládnout měnící se prostředí kolem, které je charakteristické decentrální výrobou, elektromobilitou, akumulací a nastupujícími technologiemi na straně zákazníka. Musíme přejít na nový provozní i technologický model, kdy máte relativně nekonečné možnosti, ale omezený čas. 3,8 milionu odběrných míst v pěti velkých regionech jednoduše nemůžete každý rok předělávat na nové technologie. Musíme najít stabilní systém, který bude dávat i ekonomický smysl.

Autor

• Svoboda Petr