Ministr školství historicky poprvé na MSV
Rubrika: Lidé-Věci-Události
Poprvé v historii Mezinárodního strojírenského veletrhu se této prestižní akce zúčastnil ministr školství, kterým je v současnosti Petr Fiala. Na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR se mimo jiné vyjádřil ke klesající úspěšnosti českých studentů a žáků v technických a přírodovědných oborech.
„Mezinárodní studie doporučují různá opatření pro to, aby se gramotnost v technických disciplínách, matematice a podobných oborech zvýšila. První věc, která se vždycky zdůrazňuje, je klíčová role učitele. To je také velká nevýhoda českého školství, že málo pracujeme s učiteli a nedáváme jim dostatečnou perspektivu. K tomu, abychom tuto situaci změnili, musíme přijmout kariérní řád a dát větší prestiž a perspektivu povolání učitele. Druhá věc, která bývá často zmiňována, je to, že vzdělávací systém musí být zaměřen na individualitu žáka a musí s ním pracovat. My jsme tímto směrem vykročili, máme rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací programy, ale nedostatečně jsme dodefinovali některé výstupní kompetence, které jsou potřeba,“ uvedl ministr. Podle něho byly zlepšeny v letošním roce standardy pro základní vzdělávání v klíčových předmětech, jako jsou český jazyk, cizí jazyk a matematika. Standardy definují klíčové kompetence pro žáky pátých a devátých tříd, což by mělo podle ministra Fialy významným způsobem zlepšit situaci.
„Třetí důležitou záležitostí je, abychom měli definovány základní cíle vzdělávací soustavy a dívali se na ni jako na celek. To jsme zatím nedostatečně dělali. Řešili jsme problematiku regionálního školství, zvlášť vysokého školství a mezi tím zůstal celý segment vyšších odborných škol. Ten nepatří ani do regionálního školství, ani do terciárního vzdělávání, tuto situaci je třeba změnit,“ konstatoval ministr. Uvedl, že se začíná pracovat na strategii rozvoje vzdělávací soustavy 2020, která by měla obsahovat základní definici. Podle ní se pak budou rozvíjet jednotlivé segmenty vzdělávací soustavy. Čtvrtou klíčovou věcí je, že se školství musí stát celospolečenským tématem. „Myslím si, že i tady jsme udělali podstatný krok kupředu. Udělali jsme řadu kroků, pokračujeme v nich a tuto situaci do budoucna zlepšíme,“ dodal.
Ministr ocenil spolupráci s některými kolegy ze Svazu průmyslu a dopravy na projektu Pospolu. Už v příštím roce bude věnováno sto milionů korun na pilotní zavádění duálního vzdělávání. Vzdělávání je důležité pro konkurenceschopnost, což umožňuje uskutečnit tento projekt v rámci Operačního programu. „Jsem velmi rád, že se nám v Bruselu podařilo právě tento individuální národní projekt obhájit a ve spolupráci s kolegy z průmyslu ho můžeme i realizovat. Věřím, že se bude v této souvislosti aktivně účastnit také Svaz průmyslu a dopravy, který zde může sehrát významnou úlohu,“ doplnil Fiala.
Rektor ČVUT Praha prof. Václav Havlíček v diskusi uvedl, že pokud chceme kvalitně učit, musíme také provádět kvalitní výzkum, abychom mohli stačit světovému pokroku. „To je první krok. Myslím, že asi čtyři předchozí premiéři nám slíbili, že budou připravovat daňové zákony tak, aby smluvní výzkum objednávaný firmami, byl pro ně daňově výhodný. Bohužel, ani jeden z nich nebyl ve funkci tak dlouho, aby mohl tento slib splnit. Chtěl bych věřit, že nám se to podaří. Dnes máme studenty, kteří dokáží komunikovat s kýmkoliv na světě perfektní angličtinou, daleko lepší, než umí naše generace,“ konstatoval. Podle něho jsou to lidé, kteří dokáží pracovat od samého počátku velmi intenzivně. Takoví lidé se ovšem nedají vychovat ze všech studentů. „ Na nejobtížnějších fakultách ČVUT, jako jsou strojní, elektro, jaderná a podobně, je úspěšnost průchodu studiem okolo padesáti procent. Za tři roky bakalářského studia nemůžeme vychovat kvalitního člověka, který nastoupí do práce na úrovni lepší, než byli absolventi dobrých průmyslovek. Pokud budou všechny vysoké školy a především vysoké školy technické podporovány mediálními prostředky, prostředky legislativními, pak dokážeme elitu národa vzdělat tak, jak tomu bylo v minulosti,“ upozornil rektor.