Nacházíte se:  Úvod    Aktuality    Lidé-Věci-Události    Ministr Kocourek: Dejme dohromady ucelenou nabídku pro jadernou energetiku

Ministr Kocourek: Dejme dohromady ucelenou nabídku pro jadernou energetiku

Publikováno: 13.10.2011
Rubrika: Lidé-Věci-Události, Jaderné

Nejen o dostavbě jaderné elektrárny Temelín, ale i o možnostech účasti českých firem na jaderných projektech ve třetích zemích hovořili účastníci konference „Projekty energetiky jako impuls pro export investičních celků“, která se uskutečnila 4. října 2011 v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Mnozí účastníci a přednášející hovořili o tom nejlepším čase na spojení sil všech českých dodavatelů pro jadernou energetiku a o předložení komplexní nabídky pro všechny tři zájemce o dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

Účast českých firem v nabídce bude rozhodovat
„Vláda jednoznačně deklarovala, že jedním z kriterií pro konečné rozhodování kromě nejmodernějších technologií vysokých bezpečnostních standardů a ceny, bude také zapojení českého průmyslu do výstavby nových jaderných bloků a do rozvoje výzkumné a vývojové základny související s jadernou energetikou. Z vlastních zkušeností vím, že potenciální zájemci, kteří uspěli doposud v kvalifikačním tendru, si tato očekávání vlády velmi dobře uvědomují a začínají aktivně pracovat s cílem získat potenciální partnery z řad českých podniků, což je dobrá zpráva. Nyní půjde o to, abychom byli schopni přijít s ucelenou představou toho, co české energetické strojírenství může nabídnout,“ uvedl ministr Kocourek. Jak dodal, bohužel český průmysl zatím není schopen přijít s ucelenou nabídkou a české firmy spolu spíše soupeří, než aby spolupracovaly. Cestou by mohla být tvorba dodavatelských řetězců, po vzoru toho, jak k problematice budování dodavatelských řetězců přistupuje Národní strojírenský klastr, který nyní sdružuje několik desítek podniků a institucí s obratem asi čtyřicet miliard korun. „Zhruba třetina našich členských firem a výzkumných i vývojových kapacit klastru se už podílí na budování atomových elektráren po celém světě, logicky proto chceme i podíl na největší domácí zakázce, kterou je chystaná dostavba Temelína,“ uvedl manažer klastru Lubomír Gogela. V současnosti už klastr organizuje sérii jednání členů, aby připravili nabídku do tendru, který byl vypsán na dostavbu Temelína. Členové klastru už letos v únoru ohlásili, že vstoupí společně do projektů a dodávek části jaderných elektráren v Česku i zahraničí. Vytvořili dodavatelské řetězce a získávají zakázky při výstavbách jaderných bloků v unii, v Rusku i jihovýchodní Asii. Prvním kontraktem, na němž se podílí hned několik členů klastru, jsou dodávky pro elektrárnu v Mochovcích na Slovensku a dále dodávky do Indie. „Klastr má již v současnosti schopnost vyrábět podle francouzských, ruských a indických předpisů,“ zdůraznil Gogela.

Český průmysl: Zatlačme na zájemce o dostavbu
Za ideální okamžik pro koordinovaný „tlak“ na všechny tři zájemce o dostavbu JE Temelín označil nejbližší týdny a měsíce i předseda představenstva ÚJV Řež Aleš John. Podle jeho slov je čas opravdu ideální, protože ČEZ by měl vyhlásit tendr na dostavbu jaderných bloků v ČR koncem října letošního roku. Michal Štefl, šéf představenstva firmy OHL ŽS a předseda jihomoravské hospodářské komory, uvedl, že funkční příklad spojení tuzemských firem lze vidět v případě železničního stavitelství, kde sdružení českých dodavatelů materiálů a služeb zareagovala v 90. letech 20. století na nabídku společnosti Siemens, která měla zájem stavět české koridory. „Nyní bychom se o něco podobného mohli pokusit i v oblasti energetiky,“ uvedl Štefl. Jeho slova podpořil Petr Kužel, MBA, prezident Hospodářské komory České republiky, který uvedl, že případné konsorcium českých dodavatelů pro jadernou energetiku, které by se podílelo na dostavbě JE Temelín, by se mohlo ucházet o zakázky i mimo ČR. Zástupce dodavatelů pro jadernou energetiku, Miroslav Fiala, předseda představenstva a generální ředitele ŠKODA JS, uvedl, že jeho firma se již nyní dívá do zahraničí a celých 75 % tržeb za rok 2010 připadlo na zahraniční zakázky. V této souvislosti vyzdvihl spolupráci českých a slovenských firem v rámci dostavby JE Mochovce. „Ukázali jsme před investorem – italskou společností ENEL, jak jsme sehraní,“ řekl Fiala.

Měli bychom chtít účast dostat do smlouvy
Stanislav Kázecký, víceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro zahraniční vztahy a EU, otevřeně volal po právně vymahatelných zárukách ze strany zájemců o dostavbu. V této souvislosti připomenul nedávný nešťastný výrok amerického velvyslance v ČR Normana L. Eisena, který ve své vlasti hovořil (v souvislosti s případným vítězstvím Westinghouse v tendru) „o 9 000 pracovních místech pro vysoce kvalifikované americké zaměstnance“. „My ale potřebujeme práci pro české firmy, proto je potřeba uzavřít ještě před rozhodnutím o vítězi závaznou smlouvu o konkrétní účasti českých firem. Kdyby měla být účast našich firem na tomto projektu malá nebo by byla pouze v méně kvalifikovaných oblastech, tak to bych byl raději proto, Temelín vůbec nedostavovat,“ uvedl doslova S. Kázecký.
Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu k tomu dodal, že je potřeba diplomatickým a taktickým způsobem komunikovat se zástupci všech tří států – Ruska, Francie a USA. „Potřebujeme se například již nyní dostat k projektům do třetích zemí“ uvedl. Ctirad Nečas, generální ředitel Královopolská RIA uvedl, že české firmy by přitom všem měly být obezřetné v rámci předávání nabídek. „Zvažme vždy velmi dobře své reálné kapacity, není to žádná legrace. Nenechme se dotlačit do nereálných harmonogramů. Zkušenosti z dostavby např. Olkiluoto 3 ve Finsku hovoří za vše. Nasmlouvané harmonogramy byly evidentně nereálné,“ řekl C. Nečas.

MPO rozšiřuje zastoupení CzechTrade o tzv. oborové specialisty
Podle Kocourka za časů ještě bývalého Československa dodávaly naše podniky investiční celky včetně energetických do řady států, a to včetně Libie, Pakistánu, Iránu nebo Brazílie. Fungovalo to jako na běžícím pásu v řádech stovek milionů dolarů. Skutečností však je, že nyní se ve většině případů jedná o energetické zdroje spíše menší velikosti a že posledním skutečně velkým energetickým projektem, který české firmy v zahraničí realizovaly, byla výstavba elektrárny v Číně. Ministra zajímalo především, proč tomu tak je. Proto hodlá o tomto problému podrobně diskutovat se zástupci českých firem, aby mohli společně posoudit, jestli v této situace může stát nějak pomoci. Jde o opatření, která by se měla přijmout, aby čeští dodavatelé měli šanci v soutěži o zahraniční zakázky uspět. „Nechci říci, že by stát doposud nic nedělal, protože stále existuje předávání informací o dění na zahraničních trzích, o vyhlašovaných tendrech a o podmínkách účasti českých firem. V zahraničí máme své zástupce. V současné době ministerstvo průmyslu rozšiřuje zastoupení agentury CzechTrade o tzv. oborové specialisty v zemích latinské Ameriky, ve východní Evropě, v Rusku a v zemích bývalého společenství nezávislých států, ale také v Indii a zemích jihovýchodní Asie. Právě tam je jejich primárním úkolem sledovat záměry vlád v oblasti energetiky a hledat průniky mezi jejich záměry a možnostmi českých firem,“ konstatoval ministr.
Dodávky částí a systémů pro atomové elektrárny jsou jednou z cest, jak oživit ekonomiku a výrazněji zasáhnout do bilance exportu. Odborníci a velcí výrobci jaderných technologií, jako je Westinghouse, Mitsubishi Heavy Industries nebo GE-Hitachi, očekávají, že celosvětový trh s jadernou energetikou vzroste do roku 2020 na 1 500 miliard korun ročně. Z předpokládaného objemu kontraktů v oblasti jaderné energetiky okolo roku 2020 má podle OECD a NEA zhruba padesát procent směřovat k výstavbě nových elektráren, 25 procent se zaměří na údržbu, obnovu a rozvoj provozovaných bloků a 25 procent do nově vznikajících projektů.
Zajímavá proto byla informace Michala Bakajsy z České exportní banky. Podle jeho slov činí výše doposud poskytnutých úvěrů ČEB na profinancování vývozu v oblasti jaderné energetiky více než 9,5 miliardy korun a společnost je v tomto směru připravena na další úvěrování. Jiří Skuhra, náměstek generálního ředitele pojišťovny EGAP, uvedl, že roste pojištění zakázek týkající se energetiky především v Turecku. „EGAP se sice věnuje úvěrovému pojištění především v zahraničí. Pokud by byla účast českých firem v rámci Temelína velká, šli bychom i do pojištění úvěrů u tohoto 'importního' projektu, který není exportní a běžně je nerealizujeme,“ uvedl J. Skuhra.

Další odkazy:
Videozáznam z konference „Projekty energetiky jako impuls pro export investičních celků“ najdete zde

Publikace v oboru energetiky, strojírenství a stavebnictví k prodeji
 

Související články


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

VI. Mezinárodní energetické regulační fórum (75x)
Další, tentokrát již VI. Mezinárodní energetické regulační fórum proběhne 25. března 2010 Grand Hotel Bohemia, Králodvor...
„Pro první kontakt v Turecku bych se na poradenské firmy určitě nespoléhal. To si musí každý odpracovat sám,“... (58x)
... uvedl pro potřeby „Tureckého speciálu“ časopisu All for Power Martin Pecina, generální ředitel Vítkovice...
První blok VVER-1200 se připravuje na regulovaný provozPrvní blok VVER-1200 se připravuje na regulovaný provoz (57x)
V 1. bloku jaderné elektrárny Novovoroněžská II s reaktorem VVER-1200 spouští ruská korporace pro atomovou energii Rosat...