Malá bateriová úložiště budou brzy ve většině nových rodinných domů. Velkým systémům zatím chybí legislativa

• Foto

Podle asociace roste zároveň poptávka po domácích systémech ukládání energie. Domácí baterie, které skladují energii ze solárních panelů v době, kdy svítí slunce, dokáží pokrýt i běžnou spotřebu energie v domě a zajistit jeho soběstačnost v momentě, když počasí nepřeje výrobě z obnovitelných zdrojů. Oborové asociace typu AKU-BAT či Solární asociace zároveň vidí budoucnost ve spojení střešní fotovoltaiky, bateriových systémů a čisté elektromobility. Postavení těchto samovýrobců (tzv. prosumerů) by měla významně posílit chystaná evropská legislativa, která by měla být schválena ještě letos.

V současnosti je v ČR instalováno přes dva tisíce domácích úložišť pro elektřinu vyrobenou z fotovoltaických systémů. Jejich kapacita se pohybuje v průměru mezi 4,8 až 16 kilowatthodinami (kWh). V následujících letech asociace AKU-BAT očekává zvýšený zájem o domácí a komerční systémy ukládání energie. Pomáhají tomu také podpůrné programy ministerstev, zejména MŽP s programem Nová zelená úsporám určeným pro domácnosti a MPO s programem OP PIK určeným firmám, byť je v tuto chvíli bohužel pozastaven.

„Ukládání elektřiny do baterií a akumulaci energie celkově čeká velká budoucnost. Spolu s technologickým rozvojem, snižováním ceny a zvyšujícími se nároky na ochranu životního prostředí bude počet bateriových systémů růst, a to nejen velkokapacitních akumulačních zařízení, ale i menších verzí pro domácnosti nebo menší podniky. Malé bateriové systémy mají dobře nakročeno a zdá se, že jejich rozvoji v případě bezlicenčního provozu nic nebrání, naproti tomu velké skladovací systémy mají před sebou ještě pořádný kus cesty, než jim bude umožněno zcela využít jejich potenciál,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel AKU-BAT CZ. Klíčovou překážkou je stále nedostatečná legislativa.

Podle něj domácí systémy ukládání energie v posledních dvou letech zaznamenávají zvýšené prodeje. Na trhu je několik výrobků od českých i zahraničních výrobců a na vývoji dalších spolupracují firmy s univerzitami. O rostoucí popularitě domácích baterií svědčí také např. zapojení nábytkářského řetězce IKEA, který začal s prodejem domácích akumulátorů a solárních panelů. Nabídka je zatím dostupná pouze na území Velké Británie, řetězec však slibuje její rychlé rozšíření do dalších zemí.

Soběstačnost a výdaje pod kontrolou

Hlavní výhodu akumulace energie vidí domácnosti a malé podniky v posílení energetické soběstačnosti, kdy mohou hospodařit s vyrobenou nebo koupenou energií podle vlastní spotřeby - mohou tedy elektrickou energii spotřebovávat i v jiné době, než kdy byla uložena. Díky tomu zvýší energetickou bezpečnost, jelikož bateriový systém může fungovat i jako záložní zdroj v případě výpadku elektřiny v síti, a zároveň má větší kontrolu nad svými výdaji, kdy dochází v konečném důsledku i k jejich snížení.

Nejčastější využití domácích bateriových úložišť je v kombinaci se solárními panely – nejvíce energie z fotovoltaického zdroje je vyrobeno během dne, zatímco spotřeba bývá nejvyšší v ranních a večerních hodinách. Nadbytečnou energii je tak možné přes den ukládat do akumulačního zařízení a spotřebovávat později v době potřeby. Dalším způsobem využití bateriového systému je uložení energie koupené ze sítě mimo špičku, kdy je tarif nízký, a její pozdější spotřeba v době vyšších cen; uživatel uspoří nejen své náklady, ale zároveň přispívá k tzv. peak-shavingu, tedy vyrovnání energetických špiček.

Jakou baterii vybrat?

Energetické požadavky každé domácnosti a podniku se liší a není tak problém přizpůsobit si daný systém na míru. U nejběžněji dostupných systémů se kapacita pohybuje v rozmezí 4,8 až 16 kWh a je možné ji v případě potřeby rozšiřovat. Životnost zařízení je obvykle garantována na 10 až 20 let – tedy přibližně na 5 až 10 tisíc cyklů nabití a vybití. Běžnou součástí akumulačních zařízení bývá i inteligentní systém řízení, díky kterému získá majitel přehled o vlastní výrobě i spotřebě energie, často přes mobilní aplikaci nebo webový prohlížeč. K efektivnímu nakládání s elektřinou slouží také funkce sledování předpovědi počasí. Uživatel tak má přehled o spotřebě elektrické energie ve své domácnosti, ať už se jedná o ohřev vody, klimatizaci, jednotlivé spotřebiče nebo elektromobil.

Kolik domácí baterie stojí?

Zatímco před pár lety se cena běžného bateriového systému pro domácnost pohybovala ve stovkách tisíc korun, dnes je možné se vejít i do sta tisíc a ceny stále klesají. Navíc se snížením nákladů na pořízení baterie může pomoci státní dotace, nicméně tu není možné čerpat na samostatné akumulační zařízení pro domácnost, lze to pouze v kombinaci s fotovoltaickým systémem. Aktuální výzva v rámci programu Nová zelená úsporám umožňuje do konce roku 2021 podat žádost o poskytnutí podpory, díky které lze v současnosti získat dotaci až ve výši 150 tisíc korun.

Přestože počet domácností, které dosáhnou na pořízení vlastního akumulačního systému, neustále roste, pro mnohé je cena stále příliš vysoká. Řešením by mohl být projekt virtuální baterie od společnosti E.ON, který má zjednodušit a zlevnit ukládání energie, případně výhodné tarify pro přímý výkup energie od malovýrobců s následným započtením vyrobené energie. Tyto modely jsou ve světě známy pod pojmem „net metering“. Místo pořízení fyzické baterie by uživatel využil virtuálního řešení – po zakoupení měřícího zařízení by platil pouze měsíční poplatek v řádu desítek až stovek korun podle kapacity virtuální baterie. Mohl by tak online sledovat stav vlastní výroby i spotřeby elektřiny.

Autor

• (red)