Letos investujeme do sítí 11 miliard

• Foto

Můžete popsat nejdůležitější investiční akce v loňském roce, a jaké plánujete nebo probíhají letos?
Do výstavby a rekonstrukce sítí putovalo loni 9,6 mld. korun, další 0,6 mld. korun směřovalo na opravy. Ve srovnání s rokem 2016 (8,6 mld. korun) došlo v roce 2017 k navýšení investic o 1,6 miliardy korun. Za dobu své existence od roku 2005 investovala společnost ČEZ Distribuce, a.s., do distribučních sítí přes 102 miliardy korun.

Mezi nejvýznamnější investiční akce loni patřilo například dokončení transformovny 110/22 kV Fifejdy v Ostravě za 220 milionů korun, zahájili jsme výstavbu transformovny TR Triangle na Žatecku za 161 milionů korun, zrekonstruovali jsme rozvodnu 110/22 kV Lichoceves ve středních Čechách, další rekonstrukce rozvodny 110/22 kV pak proběhla také v lokalitě Staré Místo (okr. Jičín) a nezapomněli jsme ani na západ Čech kde jsme dokončili výstavbu nové transformovny TR Kostelec (Ostrov u Stříbra) za 123,5 milionů korun. Pro letošní rok 2018 jsou naplánované prostředky dosahující téměř 11 miliard.

Cílem investic je zajistit kvalitní a spolehlivé dodávky elektřiny a plnit rostoucí požadavky klientů na připojení k distribuční soustavě, s čímž souvisí i rozvoj obcí spojený s výstavbou domů a bytů. Díky investicím do distribučního zařízení je také umožňován další rozvoj české ekonomiky a vytvářen prostor investorům a tím i novým pracovním místům v regionech, kde naše společnost působí.

Jaký je střednědobý investiční plán?
Investiční plán pro rok 2019 dosahuje téměř 11 mld. Kč a předpokládáme, že výše investic bude stabilní i v horizontu střednědobého plánu. Předpokladem je, že před naší společností nevyvstane nová zásadní výzva, která by si vyžádala navýšení investičního plánu. Pokud se bude vývoj ubírat v mantinelech stanovených platnou Státní energetickou koncepcí, pak bude tato výše dlouhodobě stabilní.

Které regiony budou dlouhodobě potřebovat rozsáhlejší investice?
V Každém regionu jsou zapotřebí stamilionové investice; stavíme nová vedení i transformovny, rekonstruujeme další distribuční zařízení, nemalé prostředky plynou také do oprav. V oblasti obnovy zařízení se snažíme investice cílit do zařízení, které si svým stavem o investici „říká“. K identifikaci takových zařízení využíváme systémových nástrojů, které vyhodnocují řadu sledovaných parametrů jako je poruchovost, náklady na provoz a údržbu ale i významnost z pohledu distribuce elektrické energie. Je zřejmé, že ve všech regionech investujeme do takového zařízení a těžko lze vybrat exponovaný region.

Nové zařízení DS více stavíme v blízkosti velkých měst a aglomerací, kde dochází nejen k výstavbě rodinných domů a bytů, ale především přijímáme požadavky na navyšování příkonu při rozšiřování průmyslových zón i obchodních center.

Jak rozsáhlé výpadky jste letos a loni zaznamenali?
Mezi nejvýznamnější kalamitu v loňském roce jistě patři Orkán Herwart, který se přihnal nad ČR na přelomu října a listopadu. V osmi krajích jsme byli nuceni vyhlásit kalamitní stav, bez elektřiny se ocitlo na 628 tisíc odběrných míst. Půl milionu z nich se podařilo připojit zpět během 18 hodin. Vyčíslené škody na zařízení přesáhly 71 milionů korun. Orkán Herwart způsobil 3 571 poruch na zařízení distribuční soustavy ČEZ Distribuce, z toho 6 poruch na zařízení vvn, 1 121 poruch na zařízení vn a 2 444 poruch na zařízení nn. 

Letos nám počasí zatím přeje, nechci ovšem nic přivolávat. Zatím nejhorší situaci jsme zažili v polovině března, kdy se přihnal nad naše zásobovací území Vlastimil a způsobil nám desítky výpadků na vedeních vysokého a nízkého napětí především na severní Moravě a východě Čech.

Lze poruchy v rozvodnách předvídat případně je úplně eliminovat?
Úplně eliminovat poruchy samozřejmě nelze, zrovna jako člověk musí občas k lékaři, tak i distribuční zařízení potřebuje pravidelný servis a kontrolu. K tomu dopomáhají pravidelné revize dle řádu preventivní údržby a samozřejmě také již zmiňované investice do zařízení.

Rozvíjíme ovšem také řadu projektů týkající se nových a inovativních technologií, které přispějí mimo jiné k optimalizaci rozvoje DS, zvýšení spolehlivosti provozu DS, snížení ztrát a umožní společnosti ČEZ Distribuce reagovat na budoucí vývoj v oblasti elektroenergetiky.

Živě se debatuje o elektromobilitě, smart grids, akumulaci elektřiny. Jak se díváte na jejich rozvoj, a je budoucností pro ČR decentralizace energetických zdrojů?
V naší koncepci počítáme s postupným nárůstem tzv. prosumers, což jsou výrobci spotřebovávající elektrickou energii v místě své spotřeby. Dále byl v ČR zjednodušen proces pro instalaci malých zdrojů do instalovaného výkonu 10 kW, což může v kombinaci s programy jako je Zelená úsporám razantně zvýšit počet instalací částečně pokrývající spotřebu domácností. Nejdůležitějším stimulem bude rychlost výzkumu a vývoje v této oblasti. Pokud se účinnost těchto systémů „potká“ s klesající pořizovací cenou, pak od tohoto okamžiku dojde k velmi rychlému nárůstu těchto instalací. Součástí nové evropské legislativy bude i konkrétní mechanismus rozpadu závazků EU v podílu obnovitelných zdrojů na členské státy. Protože v přírodních podmínkách ČR půjde převážně o decentralizované zdroje, je jisté, že dojde k velmi významnému nárůstu všech typů OZE.

Pro ČEZ Distribuci tyto změny představují jak závazek, tak příležitost. Závazek spočívá ve schopnosti umožnit našim klientům participovat na technologickém vývoji a samozřejmě potřebu vypořádat se s lokální disbalancí mezi výrobou a spotřebou, eliminovat nárůst jalové složky apod. Na druhou stranu distribuční společnosti umožňují implementaci těchto změn, těžiště se přesouvá z přenosové soustavy do distribuční při zvětšujícím se důrazu na celkovou bezpečnost a spolehlivost dodávek a spotřeby elektřiny. Toto vše se nedá realizovat bez rozumných investic do distribučních sítí a rozvojem nových technologií.

Ovlivní letos českou energetiku výrazně i evropská legislativa?
Pokud dojde letos k dokončení nové evropské energetické legislativy, která byla představena již v roce 2016 na podzim, pak dopady na ČR lze očekávat až v roce 2020, neboť většinou je u evropských předpisů tohoto typu lhůta 18 měsíců. Na druhé straně v okamžiku, kdy bude legislativa finalizována, už se můžeme na její působení připravovat, mimo jiné i proto, že oproti minulosti je značně konkrétnější a preciznější.

Velkým tématem – i když zatím bez legislativního uchopení – jsou baterie a akumulace elektřiny, jaká je budoucnost akumulace a váš přístup k ní?
Akumulace je jednou z technických možností, jak zajistit vyšší míru integrace decentrálních a obnovitelných zdrojů. Z našeho pohledu jako provozovatele distribuční soustavy bude možnost nasazení akumulace energie pro řešení problémů při distribuci elektřiny vždy porovnávána s jinými technickými opatřeními (např. regulace napětí/jalového výkonu zdrojů, standardní posílení sítě) tak, aby finálně nasazené řešení bylo nákladově efektivní.

Autor

• Svoboda Petr