Kotlíkové dotace už nenabízí rovnocenný výběr podle paliv a nejsou tak výhodné pro domácnosti ani pro výrobce kotlů

• Foto

Moravskoslezský kraj vyhlásil druhou vlnu kotlíkových dotací, následovat budou další kraje. Podmínky jsou ale jiné než loni.
Letošní výzva už nenabízí rovnocenný přístup ke všem palivům, domácnosti mají omezený výběr a výrobcům kotlů to přináší komplikace. Přestože nové kvalitní kotle s ručním přikládáním na spalování uhlí mají stejné emisní parametry a účinnost jako kotle na biomasu, dotace se na ně už nevztahují. To nemá logiku. Upozorňovali jsme na to při tvorbě nových podmínek, ale nebyli jsme vyslyšeni.

Kde vidíte příčinu?
Jde o prosazování „protiuhelného“ postoje Evropské unie, aby se odcházelo od spalování uhlí v energetice i v domácnostech. Je to určitý trend, kterému rozumíme, ale je nepochopitelné, proč náš stát chce být zase „papežštější než papež“. V zemích západní Evropy taktéž opouštějí spalování uhlí, ale postupně a koncepčně. Analyzují dopady na výrobce, kteří zaměstnávají stovky lidí, a vliv těchto změn na obyvatelstvo. U nás to nikdo neřeší. Během dvou let chceme všechno změnit a děláme nepochopitelně drastické kroky, na které nejsme připraveni a dělat je nemusíme. Plány Evropské unie na dosažení určitých parametrů se vztahují až k roku 2030, resp. 2050.

Jaké problémy vám výrobcům to způsobuje?
Plánování inovací a investic je za takové situace velmi obtížné. Opakované změny dotačních podmínek nesvědčí výrobcům a už teď mají problémy, protože investují nemalé prostředky a úsilí do inovací a nemohu si dovolit, aby to vše vyšlo nazmar. Do vývoje a inovací dáváme ročně přes 40 milionů korun. Každý rok se snažíme přijít s něčím novým, s vyšší přidanou hodnotou, inovujeme konstrukční prvky a vylepšujeme systém spalování. Intenzivně spolupracujeme s odborníky z Vysoké školy báňské a z Výzkumného energetického centra. Během posledních tří let jsme uvedli na trh osm zcela nových výrobků a tří inovované a všechny splňují přísné ekologické požadavky, vč. parametrů pro tzv. Ekodesign.

Uvedl jste, že změny budou mít dopad také pro koncové zákazníky. Prosím o vysvětlení.
Z analýzy první vlny kotlíkových dotací vyplývá, že o levnější kotle (s ručním přikládáním) na uhlí byl stejný zájem jako o drahá tepelná čerpadla. Převažovali zájemci o kombinované kotle na uhlí a biomasu a plynové kotle. Když se však podíváte na rozložení kupujících regionálně, tak tepelná čerpadla měla největší úspěch v Praze a středních Čechách, čili v nejbohatších regionech. Tam byl zájem o kotle na uhlí logicky slabší, ale rozhodně nelze říct, že by o ně nebyl zájem, jak někteří tvrdí. Jsem přesvědčen, že uhlí je v domácnostech stále oblíbené pro jeho cenu a dostupnost. A především ne všichni občané si mohou dovolit supermoderní technologie nebo drahý plyn. Odchod od uhlí by neměl být tak razantní, zvláště když moderní uhelné kotle splňují všechny legislativní předpisy a v některých směrech jsou ekologičtější než kotle na biomasu, jak už jsem říkal.

Největší podporu dostanou zájemci o tepelná čerpadla, je to tak?
Ano, ale uvědomme si, že cena tepelného čerpadla začíná na částce 200 tisíc korun a více. Díky kotlíkové dotaci získáte max. 120 tisíc, takže dalších zhruba 100 tisíc musíte dát ze svého. Naše ekologické kotle pořídíte výrazně levněji a na dotovaný kotel například v Moravskoslezském kraji potřebujete prakticky jen několik tisíc korun. Automatické kotle jsou pochopitelně dražší, ale kotel s ručním plněním se pohybuje kolem 50 tisíc korun. Máme kvalitní a osvědčené kotle a cena je tak výhodná, že mnozí zákazníci ani zájem o kotlíkovou dotaci nemají a kupují i bez dotací.

Pro nízkopříjmové skupiny mi tak vychází kotle na biomasu...
Může být. Dřeva máme zatím dostatek, ale podívejme se na příklad na země jižní Evropy, které nemají koncepční energetickou strategii. Tam se již nyní potýkají s nedostatkem biomasy, protože boom těchto energetických zdrojů nešel ruku v ruce s koncepčním a systémovým zajištěním dostatku paliva. Naše dřevo se vyváží, okolní země si ho šetří a časem se může stát, že nebudeme soběstační a staneme se závislí na dovozu, stejně jako u plynu.

Existuje ještě další možnost. Pro nízkopříjmové skupiny a ty, kteří ještě používají staré kotle, máme připraveno efektivní a levné řešení. Jde o tzv. přestavbové sady. Ze staršího kotle udělají modernější, který splňuje 3. emisní třídu nebo i 4. třídu, a provozovatel jej tak bude moci provozovat i po roce 2022. Změna spočívá v tom, že se ke stávajícímu starému kotli přidá automatický podavač a systém spalování. Tuto variantu však můžeme nabízet už jen do konce roku.

Prosím o krátké zhodnocení první vlny kotlíkových dotací z Vašeho pohledu.
První vlna kotlíkových dotací byla přínosná pro zákazníky a pro nás dopadla dobře. Prodávaly se sofistikované automatické kotle v ceně kolem 100 tisíc. Bez dotací by si je řada lidí pořídit nemohla. Žádaný byl i ručně přikládaný kotel na uhlí, který je kvalitní, ekologický, účinný a hlavně levný. Na ten se však v nové vlně dotace nevztahují. Pro ty, kteří se nechtějí trápit s vyřizováním dotací, ale může být stále zajímavý. Přece jen projít administrativním procesem žádání o dotace není úplně snadné.

Můžete v tomto ohledu pomoci?
Ano. Jsme schopni nabídnout zájemci o kotle i o dotaci komplexní služby, čili od projektu, přes pomoc při vyřízení dotace až po dodávku a montáž. Garanci získání dotace ale nemůžeme zajistit. To nemůže žádný dodavatel. Nicméně, vstřícnost úřadů v rámci těchto dotačních titulů je tak velká, že lidé mají velkou pravděpodobnost, že budou úspěšní a dotaci dostanou. Můžeme nabídnout i možnost zprostředkování financování na dobu, než žadatel fyzicky  dotaci dostane na účet. Poskytujeme bezplatné poradenství na infolince nebo v podnikovém showroomu. V srpnu pořádáme v našich showroomech v Bohumíně a Karlových Varech Den s kotlíkovými dotacemi a plánujeme akce v dalších krajích. 

Druhá vlna je tedy vypsána, jak jste na ni připraveni?
I když se dotační podmínky změnily, jsme na novou výzvu dobře připraveni. Máme zaregistrovaných v seznamu podporovaných výrobků 13 kotlů ve 46 variantách, od automatických kombinovaných kotlů na biomasu i uhlí až po plynové kondenzační kotle. Jako jedinému výrobci se nám podařilo dostat do seznamu schválených výrobků automatický litinový kotel na spalování uhlí a pelet. Ostatní výrobci nabízejí plechové kotle, které mají podstatně nižší životnost.

Načasování příjmu a posuzování žádostí vychází tentokrát na podzim, dá se to zvládnout?
Načasování je velmi nešťastné, zájemcům o výměnu kotle může zkomplikovat zahájení topné sezóny. Také nám výrobcům to aktuálně brzdí prodeje, protože lidé nákup nového kotle logicky odkládají, vyčkávají na dotace a nákup zřejmě nechají až na dobu po topné sezóně. Doporučujeme tento čas využít k přípravě žádostí a pečlivému výběru vhodného kotle.

Zájemci na druhou stranu nemusí mít strach, že by museli na svou objednávku dlouho čekat. Jsme na to připraveni. Montáž se dá zvládnout od objednávky do týdne.

Výrobců kotlů na trhu je mnoho. Jak rozeznat kvalitního od nekvalitního?
Obecně je nabídka českých i zahraničních kotlů na trhu velmi široká, ale ne všechny výrobky jsou dostatečně kvalitní. Proto doporučujeme lidem, aby výběr kotle dobře zvážili. Logicky kvalitnější kotel je litinový než plechový. U litinových kotlů garantujeme na kotlové těleso životnost 10 let. Zákazníci by si měli taky výrobce kotlů prověřit, seznámit se s jeho distribuční sítí a servisním zázemím a také délkou působení na trhu. Naše servisní síť je napříč celou ČR. 

O jaké kotle bude podle Vás největší zájem?
Obecně si myslím, že poroste zájem o plynové kotle, protože plynofikace měst a obcí je poměrně rozsáhlá. Ale na druhé straně je potřeba počítat s tím, že plyn je pro mnoho domácností, zvláště v případě starších nezateplených domů, velmi drahý a tudíž nedostupný. Lidé budou stále hledat levnější variantu, jak co se týče pořízení kotle, tak v otázce nákladů na topení, tedy paliva.

Energetická (ne)koncepce českého státu, a nejen jeho, je příběh na román. Vy však stojíte před zásadními rozhodnutími již nyní.
Jako výrobci musíme být připraveni a plánovat, ale energetická koncepce je velmi nejasná a směr vlastně žádný neudává. Neznáme jasnou odpověď na otázku, čím v naší zemi nahradíme uhlí, když se chce, abychom od něj odešli. Takže posilujeme obchodní zastoupení ve státech východní Evropy, kde se uhlím bude topit ještě desítky let. V současné době činí náš podíl exportu 70 %, do budoucna se zřejmě bude zvyšovat. Umíme vyrobit prakticky všechny druhy kotlů, od loňska i krbová a peletová kamna, jsme také producentem radiátorů, ale nemůžeme ze dne na den opustit výrobu litinových kotlů, ve které vynikáme, máme na to desítky let propracované metody a postupy slévárenské výroby, a která zaměstnává stovky lidí. Řešit to však musíme…

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav